Na dvě výročí Wolfganga Amadea Mozarta se zaměří řada akcí. V jejich čele stojí pražský hudební festival I’Mozart, který od 17. do 24. dubna nabídne muzikologickou konferenci s názvem Mozart a Praha, přehlídku operních souborů ve Stavovském divadle a několik koncertů v Rudolfinu.
 

Další oslavy v roce 2016

Třemi hudebně literárními pořady v Luži, Sezemicích a Přelouči zavzpomínají na Mozarta organizátoři festivalu Pardubické hudební jaro. Moravské divadlo v Olomouci připravuje na letošní rok v premiéře operu Kouzelná flétna.

České země navštívil Mozart několikrát. Poprvé sem přijel na podzim roku 1776 při jednom z dlouhých turné po Evropě, kdy společně se starší sestrou Marií Annou zvanou Nannerl byli představováni jako zázračné děti.
 

Zastávka první: Reduta v Brně

30. prosince 1767 koncertovali sourozenci Mozartovi v brněnské Redutě. Z dobových zpráv sice víme, že hra dětí na cemballo publikum okouzlila, ale bohužel není známo, které skladby se za doprovodu brněnských hudebníků hrály. Brno každopádně na Mozartův první koncert nezapomnělo, před Redutou jej dnes připomíná pomník od Kurta Gebauera. Podobně jako v případě sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí a orloje na náměstí Svobody jde o dílo velmi neobvyklé. Jedenáctiletý nahý chlapec s dospělou tváří balancuje na vrcholku pětimetrového pilíře na klavichordu, rozevláté andělské křídlo vypovídá o jeho nadání. To druhé, chybějící, ovšem symbolizuje tragický konec.
 

Druhá zastávka: Praha 1787 a Don Giovanni

Když Mozart poprvé přijel do Prahy, už za sebou měl několik úspěšných děl, například opery Únos ze serailu a Figarova svatba. Ubytoval se v domě U tří zlatých lvů, volné chvíle trávil na smíchovské Bertramce u skladatele Františka Xavera Duška a jeho manželky, pěvkyně Josefíny Duškové. Účastnil se řady společenských akcí a pražské publikum si jej zamilovalo. Na podzim se Mozart do Prahy vrátil s nedokončenou operou Don Giovanni a její premiéra 29. října 1787 v dnešním Stavovském divadle znamenala fantastický úspěch. Mozartovy opery Don Giovanni, Kouzelná flétna, Figarova svatba a Cosi fan tutte jsou dodnes na repertoáru divadla, ovšem je tu ještě jedna kuriozita. U průčelí divadla objevíte nevelkou plastiku pláště bez tváře a postavy, nazvanou Pieta či Il Commendatore – ano, to je tajemný komtur a zároveň pocta Mozartovi a jeho opeře Don Giovanni od sochařky Anny Chromy, rodačky z Českého Krumlova. Mimochodem, průvodci sochu milují a vyprávějí o ní neuvěřitelné příběhy.
 

Potřetí: Praha a Mozartova smrt

Mozart se do Prahy vrátil v roce 1791, kdy si čeští stavové objednali operu na oslavu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Nemocný a vyčerpaný umělec složil operu La clemenza di Tito a vrátil se do Vídně, kde pokračoval v práci na Kouzelné flétně a především na Requiem, které se mu již dokončit nepodařilo. 5. prosince 1791 Mozart zemřel; byl pochován kvapně na neznámém místě v hromadném hrobě. Jak uvádějí autentická svědectví Josefíny Duškové, „…na představení jeho Kouzelné flétny bylo plno, u jámy ani noha. Největší muzikant, jaký se kdy narodil, a takový konec…“

Filmovým střihem se přenesme do osmdesátých let minulého století, kdy v Praze a na zámku v Kroměříži režisér Miloš Forman natáčel film Amadeus, oceněný osmi Oscary. Kromě zámku se natáčelo také v karlínské Invalidovně, roli římského paláce si zahrál Valdštejnský palác na Malé Straně a velké finále, kdy vůz s Mozartovým tělem projíždí bránou, se odehrálo na Vyšehradě. Po stopách filmového Amadea se můžete vydat třeba s mobilní aplikací Czech Film Trips. Ta vás zavede na místa, která proslavila Česko na stříbrném plátně.