Úvod > Aktuality > Mumie, sfingy a pyramidy: kde v Česku objevíte stopy starověkého Egypta

Mumie, sfingy a pyramidy: kde v Česku objevíte stopy starověkého Egypta

Vydáno 9. března 2018 Kultura
Příznivci starého Egypta by si neměli nechat ujít velkou výstavu věnovanou mumifikaci, která právě probíhá na pražském Výstavišti. S egyptskými mumiemi se však překvapivě setkáte na některých hradech a zámcích i v muzeích. Nechte se inspirovat našimi tipy a vyrazte za egyptskými stopami do Prahy, Moravské Třebové, na Kynžvart a dokonce i na vrcholky Krušných hor.

Mumie světa v Praze - největší sbírka mumií na světě!

Mumie EgyptMumie z Egypta, Severní i Jižní Ameriky, ale i Evropy jsou od února až do 31. července 2018 k vidění na pražském výstavišti v Holešovicích. Originální mumie a další artefakty byly zapůjčeny ze světových muzeí, univerzit, vědeckých organizací a soukromých sbírek. Výstava nemá svým rozsahem, historickou a vědeckou hodnotou ve světě obdoby. Obdivovatelé starého Egypta zde uvidí mumii egyptského kněze Nes-Hora, u kterého byla zjištěna artritida a zlomená levá kyčel. Dále jsou zde k vidění egyptské mumie zvířat včetně sokola, ryby, psa a mláděte krokodýla, které byly záměrně vytvořeny, aby doprovázely na věčnost členy královské rodiny. Unikátním počinem je MUMAB, dokonalé napodobení původní egyptské mumifikace provedené lékaři na lidském těle poprvé po 2800 letech.

Výstava je k vidění v Křižíkových pavilonech D+E denně od 9 do 20 hodin. O víkendu zaplatí dospělí za vstupné 370 Kč, studenti a senioři 300 Kč, děti (6-12 let) 250 Kč a rodinné vstupné vyjde na 990 Kč. ZTP zaplatí 250 Kč. Během pracovního týdne je vstupné o něco levnější.
 

Cesta za egyptskou princeznou do Moravské Třebové

V roce 1912 koupil přímo v Egyptě newyorský obchodník, rodák z Moravské Třebové a mecenáš tamního muzea Ludwig Holzmaister nefalšovanou egyptskou mumii, a to včetně sarkofágu; v muzeu jí říkají princezna Hereret. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy, že se narodila v období 22. dynastie, tedy v letech 945 až 715 před naším letopočtem a zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Dokonce víme, jak vypadala, a to díky odborníkům, kteří na základě „vyšetření“ na klasickém CT přístroji vytvořili 3D model jejího obličeje. Muzeum egyptské princezny však není jediným důvodem k návštěvě Moravské Třebové; od dubna se můžete zastavit v renesančním zámku se středověkou mučírnou a alchymistickou laboratoří. Muzeum je otevřeno v březnu ve všední dny od 9 do 16 hodin, v dubnu se otevře i o víkendu. Vstupné stojí 50 korun.
 

Kněží Kenamún a Pentahutres z Kynžvartu

Zámek Kynžvart mumieMezi největší atrakce kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart určitě patří dvě staroegyptské mumie v dřevěných rakvích - rakev s mumií kněze Kenamúna, strážce pokladů faraóna Thutmose III. z 18. dynastie období Nové říše a rakev s mumií kněze Pentahutrese, která pochází z Pozdní doby, snad z 26. dynastie, stejně jako další součástky pohřební výbavy starých Egypťanů v kynžvartském zámeckém muzeu.

Je mezi nimi například také alabastrová kanopa s víkem v podobě Hórova syna Duamutefa se šakalí hlavou, která sloužila k uložení vnitřností (zpravidla jater) z nabalzamovaného těla zemřelého (ten se jmenoval Udžahorresnet) a na šedesát drobných starožitností - textilií, zbytků pohřební výbavy, pečetidel, pohřebních amuletů atd.

Na zámek Kynžvart se můžete vypravit během speciálních březnových prohlídek. Po prohlídce zámeckých interiérů Metternichů se vám otevřou dveře zámeckého muzea a slavného kabinetu kuriozit. Prohlídka se koná každé úterý a čtvrtek od 13:00 hodin. Otevřeno ovšem bude i o Velikonocích 30. března od 9:00 do 16:00. Vstupenka pro dospělé stojí 120 korun, pro děti, studenty a seniory 80 Kč.


Nejdéle vystavovanou mumii v Česku uvidíte na Buchlově

Hrad BuchlovTraduje se, že šlo o svatební dar. Jisté je, že egyptskou mumii přivezl v první polovině 19. století na hrad Buchlov Josef Vratislav z Mitrovic ze svých cest po světě. Mumie i s rakví patří už dlouhá léta k velkým lákadlům hradních prohlídek. Dokonce se jedná o vůbec nejdéle vystavovanou mumii v Česku. Majitelkou rakve byla Nefersobek, dcera Psamteka, jenž byl knězem ve městě Mendés nacházejícím se ve východní deltě Nilu. Nefersobek pravděpodobně žila a zemřela ve 4. století př. n. l., kdy byl Mendés po dobu dvou dekád egyptským hlavním městem. Výzkum ukázal, že šlo o ženu, která zemřela ve věku 30–50 let a trpěla vážnou chorobou oslabující kostní hmotu.

Mumie BuchlovNefersobek lze spatřit v gotické věži hradu Buchlova. Místnost, v níž si ji lze opatrně prohlédnout, někdejší hradní páni Berchtoldové vytvořili přímo v egyptském stylu. Kromě Nefersobek s rakví tu lze spatřit také kanopu, do které se ukládaly vnitřnosti mumifikovaných. Ve vitrínách tu jsou i další vzácné artefakty z cest po světě. Tím nejcennějším je vešebt – soška, která měla v Egyptě reprezentovat služebníka zemřelého.

Na návštěvu Buchlova si však muíte ještě pár týdnů počkat. Otevírá se až v dubnu, kdy bude přístupný o víkendech od 9:00 do 15:00 hodin. Vstupné stojí 130 korun.
 

Prášek z mumie mají na Kuksu, Beznohého na Výstavišti

Barokní lékárna KuksBarokní lékárna v Kuksu ukrývá spoustu tajuplných přísad, mezi kterými nechybí například španělské mušky, vlčí játra nebo kůstky ze srdce jelena. Z dalších přípravků nechybí například vizina, což je měchýř z jesetera, který sloužil jako předchůdce náplasti. Mezi zdejší kuriozity se počítá i tzv. Mumio, tedy prášek z rozemleté mumie. O něm se věřilo, že je zdraví prospěšný a zároveň působí jako afrodiziakum. V Evropě se takto snědly tisíce mumií. Seschlá tkáň se vždy odřízla, rozemlela na prášek a prodávala.Tato tajemná "ingredience", ve své době zvaná latinsky mumia vera aegliptiaca, nemá nic společného s dnes prodávaným mumiem - horskou pryskyřicí.

Důkaz o podivném "léku" najdete i na již zmíněné výstavě Mumie světa na pražském Výstavišti. Tam uvidíte i jednu z nejstarších českých mumií zvanou Beznohý. K ní se váže příběh o vychytralém lékárníkovi, který připravoval módní "mumio" ve své lékárně. Časem zjistil, že než mít mrtvolu ve skladu, lepší je nebohého nebožtíka vystavit jako reklamu a prášek mlít postupně od nohou. Podivná móda dlouho nevydržela, lékárník přesto stačil mrtvole rozemlít kus nohou až ke kolenům. Teprve pak mumie zamířila do muzea.
 

Mumie a sfingy, další symboly Egypta

sfingaStaroegyptské mumie uchovává ve svých sbírkách také Národní muzeum, respektive Náprstkovo a další mumie byste našli v tak trochu morbidním Hrdličkově muzeu Přírodovědecké fakulty UK.
 
Společnost mumiím a pyramidám v Česku dělají sfingy, mytické bytosti s tělem lva, křídly dravce, hadím ocasem a hlavou krásné ženy. Jednu z nich najdete ve Veltrusech; v rozlehlém parku kolem zámku střeží kamenná sfinga na mostě přístup k Egyptskému pavilonu, do kterého se připlouvalo loďkou po vodě. Dvě sfingy zdobí most v Náměšti nad Oslavou – ale pozor, ne „malý Karlův most“ dole ve městě, ale most u zámku nad městem. Sfingám tu dělají společnost dva koně a orel.
 
Další sfingu objevíte v Krušných horách, asi deset minut chůze od obce Měděnec. Skalní útvar a přírodní památka Sfingy leží v místě s nádherným výhledem na klikaté údolí Ohře a Doupovské hory, za jasného počasí uvidíte i města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Nechranickou přehradu.
Zámek Kynžvart - sídlo Metternichů s anglickým parkem

Zámek Kynžvart - sídlo Metternichů s anglickým parkem

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Egyptský pavilon a most se sfingou na zámku Veltrusy

Egyptský pavilon a most se sfingou na zámku Veltrusy

Most se sfingou byl postaven v roce 1820 jako součást Egyptského kabinetu, který byl zřízen v letech 1816 - 1819. Jeho východní strana byla pojata jako vstup do egyptského chrámu. Dva mohutné postranní sloupy s hlavicemi jsou zdobeny motivy papyrusových listů. Vchod hlídá sfinga.

Hrdličkovo muzeum člověka v Praze

Hrdličkovo muzeum člověka v Praze

Čtyři tisíce exponátů se nachází v prostorách Hrdličkova muzea člověka. Naleznete zde kopie nálezů z celého světa, které dokumentují celou naši evoluci až po člověka moderního typu.V muzeu jsou umístěny exponáty znázorňující ukázky přirozené i umělé mumifikace i egyptské mumie.

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Muzeum egyptské princezny aneb cesta kolem světa

Muzeum egyptské princezny aneb cesta kolem světa

Stálá expozice Městského muzea v Moravské Třebové představuje nově Holzmaisterovy mimoevropské sbírky, doplněné o nové výtvarné a multimediální prvky.

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

České farmaceutické muzeum v Kuksu

České farmaceutické muzeum v Kuksu

České farmaceutické muzeum je střediskem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V prostorách Hospitálu Kuks provozuje dvě stálé expozice k dějinám české farmacie.

Mumie světa: evropská premiéra originální výstavy v Praze

Mumie světa: evropská premiéra originální výstavy v Praze

Výstava přináší fascinující poselství o dávných kulturách a civilizacích. Originální mumie a další artefakty byly zapůjčeny ze světových muzeí, univerzit, vědeckých organizací a soukromých sbírek. Výstava nemá svým rozsahem, historickou a vědeckou hodnotou ve světě obdoby.

Další aktuality

13.10.
2017
Prožijte podzim na vesnici v Zubrnicích

Prožijte podzim na vesnici v Zubrnicích

Severozápadní Čechy | Kultura
10.7.
2017
Světlo rozehraje v Lounech kouzelný páteční večer

Světlo rozehraje v Lounech kouzelný páteční večer

Severozápadní Čechy | Kultura
7.7.
2017
Wagnerovské slavnosti lákají na zámek Děčín

Wagnerovské slavnosti lákají na zámek Děčín

Severozápadní Čechy | Kultura