Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od října 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–07.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Původní majestátní hrad poničila až v 17. století císařská armáda. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Rozhledna Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Železná konstrukce s točitými schody stojí ve výšce 740 m n. m. Díky vynikajícímu výhledu uvidíte například Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník nebo Trosky.

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, období romantické turistiky i období, kdy bylo využito k výcviku vojsk, čímž byly hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů. Od ledna 2016 se oblast otevířela veřejnosti.

Uprostřed lesů na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu. Obnoveny a zpřístupněny jsou obě věže, z nich je jedna upravena jako rozhledna, která poskytuje krásný pohled na široké okolí i blízkou Šumavu.

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází přímo uprostřed Boubínského pralesa. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Kamenná věž o výšce 18 metrů stojí na vrcholu hory Kleť (1083 m), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, od roku 1825, kdy ji zde nechal postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století.

Nová rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu vojenského prostoru Boletice, Knížecím Stolci. Dřevěná vyhlídka nabízí výjimečný pohled do krajiny, za dobrého počasí lze odtud spatřit i Alpy.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu – druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty. Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků. Z vyhlídkové plošiny se odkrývá fascinující kruhový výhled.

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Vrchol Komáří hůrka je významná dominanta hřebenu Krušných hor. Stala se významným střediskem zimní i letní rekreace.

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.