Úvod > Aktuality > Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

Vydáno 20. března 2018 Příroda
Vždy první jarní sobotu v roce se vydávají skupinky lidí za soumraku na významné kopce v okolí, aby v obklopení noční přírody předávaly světelný signál, který se přenese po několika trasách po celé České republice. Letos tato unikátní akce proběhne v sobotu 24. března. Keltský telegraf navazuje na naše keltské předky, kteří si takto předávali zprávy například o hrozícím nebezpečí.
OheňOkouzlily vás postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály ve třetím dílu filmového zpracování Tolkienova Pána prstenů? Právě tak funguje Keltský telegraf, světelné signály, které se každoročně večer v první jarní sobotu vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy tak novodobí Keltové vítají jaro a symbolicky propojují Česko a Slovensko.

Letos se už podeváté v sobotu se 24. března 2018 na mnoha kopcích setkají příznivci Keltského telegrafu, aby svým světelným poselstvím navázali na magickou jarní rovnodennost, tedy moment, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana a den se stává delší než noc. Světelných tras bude hned několik, jejich přesné znění však zatím není k dispozici. Avšak možností, jak se zapojit do magického rituálu se nabízí hned několik. Nejjednodušší je vypravit se na některé ze zavedených míst, kde ohně hoří každý rok – bývá jich přibližně 250.

PradědMezi letos potvrzenými místy je na severu například Děčínský Sněžník, Pastevní vrch, Klíč, Luž, Ralsko, hrad Kumburk, rozhledna Žaltman, Čertova Skála u Police nad Metují, pevnost Dobrošov, Králický Sněžník nebo Praděd. Jižním směrem budou ohňové signály vyslány z Prahy do Brd a dále k Březnici, na Helfenburk u Bavorova, rozhledna Boubín, Kleť, Knížecí stolec, Černé v Pošumaví a do Vyššího Brodu. Druhou jižní větví bude Velký Blaník, Jalový vrch u Pacova, Javořice u Řásna, Dívčí hrady, hrad Buchlov, Velký Lopeník nebo Velká Javořina. Ohně zahoří i na západě Čech na hoře Krudum u Horního Slavkova, na Komářím vrchu, Bouřňáku, na hradišti Rubín u Podbořan, na Vladaři u Žlutic, Andělské hoře u Karlových Varů nebo na Svaté Anně u Chebu. Mezi oblíbená místa patří také Říp, Hazmburk, Milešovka, Lovoš, hrad Košťálov nebo rozhledna VarhošťČeském středohoří.

Lákavé ale je i najít si svůj kopec a zařadit se mezi strážce signálních míst a posvátného ohně, takzvané čerty. Podrobnou mapu obsazených i volných stanovišť najdete na internetových stránkách akce.
 

Proč keltský telegraf zapalují čerti

Vrch horyPojem „Keltský telegraf“ stvořil Jiří Kuchař, duchovní otec projektu a spojil jej s Kelty, prvními obyvateli našich zemí, které známe jménem. Proč taky ne? Vždyť podle mezinárodních údajů má 35.6% českých mužů na bílém chromozomu „R1b“ což značí Keltský původ. Pro Kelty i jiné národy byly hory a kopce posvátným prostorem. Na řadě z nich byly umísťovány svatyně i pohřebiště, které měli své duchovní správce. I proto využívali kopců a na nich umístěných signálních ohňů pro přenos zpráv i jako výstrahu před hrozícím nebezpečím. „Podpalovači“ ohňů si říkají čerti. Význam tohoto slova je však u Keltů naprosto odlišný od slovanské mytologie.

VatraVšimli jste si někdy, kolik u nás existuje Čertových hor a vrchů nebo Pekelných kopců? Své jméno neobdržely podle bytostí z pohádek, ale podle keltských „čertů“. V keltské společnosti byl totiž čert hodnost. Byla to postava spjatá s ovládáním živlových sil, také s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím. Tolkien, který to dobře znal, použil tento keltský prvek, ve třetím dílu Pána prstenů. Strážní ohně byly pro přežití Keltů nejdůležitější. Čert je musel umět zapálit za každého počasí. Když Římané překročili u Basileje Rýn, dozvěděli se to díky ohnivému řetězu Keltové ve Frísku za tři minuty.

Křesťanství se samozřejmě s tímto fenoménem muselo nějak vypořádat, protože čert byl v keltské společnosti velmi uznávanou postavou, a tak mu přisoudilo prvky ohně a podzemí, protože na vršcích kopců, které byly odlesněné, čerti skutečně bydleli pod zemí. Podobně jako z posvátných slovanských hájů udělalo pohanské, mnohdy barbarské, a ze slovanských bohyň takřka nevěstky, postihl stejný dehonestující osud i chudáka čerta.
Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od října 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Pastevní vrch u Růžové – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Pastevní vrch u Růžové – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–07.

Vrchol Klíč v Lužických horách - jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách

Vrchol Klíč v Lužických horách - jeden z nejkrásnějších rozhledů v Čechách

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Hora Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor

Hora Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Hrad Kumburk u Nové Paky

Hrad Kumburk u Nové Paky

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Původní majestátní hrad poničila až v 17. století císařská armáda. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách

Rozhledna Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. Železná konstrukce s točitými schody stojí ve výšce 740 m n. m. Díky vynikajícímu výhledu uvidíte například Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník nebo Trosky.

Pevnost Dobrošov u Náchoda

Pevnost Dobrošov u Náchoda

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Praděd - nejvyšší hora Moravy

Praděd - nejvyšší hora Moravy

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, období romantické turistiky i období, kdy bylo využito k výcviku vojsk, čímž byly hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů. Od ledna 2016 se oblast otevířela veřejnosti.

Hrad Helfenburg - pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách

Hrad Helfenburg - pohádkový hrad u Bavorova v jižních Čechách

Uprostřed lesů na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu. Obnoveny a zpřístupněny jsou obě věže, z nich je jedna upravena jako rozhledna, která poskytuje krásný pohled na široké okolí i blízkou Šumavu.

Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa

Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází přímo uprostřed Boubínského pralesa. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Rozhledna Kleť v Blanském lese - nejstarší kamenná rozhledna v České republice

Rozhledna Kleť v Blanském lese - nejstarší kamenná rozhledna v České republice

Kamenná věž o výšce 18 metrů stojí na vrcholu hory Kleť (1083 m), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, od roku 1825, kdy ji zde nechal postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století.

Knížecí Stolec - rozhledna ve vojenském prostoru Boletice

Knížecí Stolec - rozhledna ve vojenském prostoru Boletice

Nová rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu vojenského prostoru Boletice, Knížecím Stolci. Dřevěná vyhlídka nabízí výjimečný pohled do krajiny, za dobrého počasí lze odtud spatřit i Alpy.

Hora Blaník - posvátný český vrch

Hora Blaník - posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Javořice - nejvyšší vrchol Vysočiny

Javořice - nejvyšší vrchol Vysočiny

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Rozhledna Velký Lopeník stojí na stejnojmenném vrchu – druhé nejvyšší hoře CHKO Bílé Karpaty. Stavba na česko-slovenské hranici má být symbolem přátelství Čechů a Slováků. Z vyhlídkové plošiny se odkrývá fascinující kruhový výhled.

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem - místo opředené legendami

Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem - místo opředené legendami

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Komáří hůrka v Krušných horách

Komáří hůrka v Krušných horách

Vrchol Komáří hůrka je významná dominanta hřebenu Krušných hor. Stala se významným střediskem zimní i letní rekreace.

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Zřícenina hradu Andělská Hora - oblíbené karlovarské poutní místo

Zřícenina hradu Andělská Hora - oblíbené karlovarské poutní místo

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Hora Říp - symbol české národní historie

Hora Říp - symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Hrad Hazmburk - perla Českého středohoří

Hrad Hazmburk - perla Českého středohoří

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.