Úvod > Aktuality > Přezimovací obůrky na Šumavě lákají k pozorování jelenů
Prezimovací oburky na Šumave lákají k pozorování jelenu
Příroda

Přezimovací obůrky na Šumavě lákají k pozorování jelenů

  • Vydáno30. ledna 2019
Přijďte na Šumavu poznat život zdejších zvířat – můžete pozorovat jeleny nejen v Návštěvnickém centru Kvilda, ale i v přezimovací obrůce Beranky u Srní. Je dost pravděpodobné, že tam zahlédnete také "Krále Šumavy". Letos je to majestátný osmnácterák v plné síle s abnormálně dlouhými očníky a silnými lodyhami. Tak pokud jej chcete vidět na vlastní oči, Předem se na prohlídku objednejte. Návštěvní dny jsou úterý, čtvrtek a sobota. Pozorovací místo na Jeleních Vrších je letos mimo provoz.

Na Berankách jsou jeleni přesní jako hodinky

JelenU Srní leží obůrka Beranky poměrně daleko od lidských sídel a lidská činnost spojená s běžným životem se rozlehlé obůrky téměř netýká. Současně je okolí Srní místem, kde je Národní park Šumava "nejhlubší" a leží v obvyklém zimním migračním koridoru jelení zvěře z oblasti drsných Šumavských plání, kde se ve vegetační době zdržuje, do údolí Křemelné. Z velkého prostoru s drsným klimatem se do okolí Srní poměrně brzy, již koncem podzimu, začíná stahovat zvěř v relativně vysokých počtech. Díky klidnému prostředí bez negativního vlivu lidské civilizace se zdejší jeleni poměrně brzy přizpůsobí režimu obsluhy obůrky (krmení, úklid apod.), a proto lze na Srní velmi brzy úspěšně zvířata pozorovat jako podle "rozvrhu".

Pozorovací dny: úterý, čtvrtek a sobota. Nutná je předchozí rezervace na: jiri.kec@npsumava.cz nebo telefonu: 731 530 235 (9:00–15:30 hod.). Vstupné činí 20 Kč, děti do 150 cm mají prohlídku zdarma. Délka trasy je 1,5 km.   
 

Na Špičáku to chce ostražitost a trpělivost

Laň ve sněhuObůrka Zahrádky u Borové Lady je v zimě domovem také poměrně velkého množství jelení zvěře, ale její migrace do ní je z menší oblasti a ne tak klimaticky drsné. První úspěšné pozorování je tak na Borové Ladě mnohem více závislé na průběhu zimy než na Srní. Zvěř do obůrky schází pomaleji a v případě mírnější zimy s nižší sněhovou pokrývkou nemá potřebu využívat potravní nabídku obůrek a preferuje volný pohyb a možnost pastvy mimo. V případě, že se do obůrky dostane, musí si také zvyknout na režim krmení a pozorování. To komplikuje skutečnost, že mezi pozorovacím srubem a plotem obůrky vede lesní cesta, kterou často využívají k procházkám lidé z Borových Lad. Plachá zvěř, běžně velice ostražitá, potřebuje delší čas na ověření, že jí od náhodných kolemjdoucích nehrozí nebezpečí. To jsou důvody, proč je nutná větší trpělivost před začátkem pozorování na Borových Ladech.

Pozorovací den: od 1.2. do 31.3., vždy v úterý a čtvrtek od 14 hodin. Místo srazu: Rybí líheň Borová Lada. Jako vždy je nutná rezervace na emailu borlada@npsumava.cz nebo telefonu 388 434 125. Délka trasy je 2 km.


Pozorování jelenů u Kvildy

JelenPoznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí celoročně Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Výběhem jelenů prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami. Jeleny je možné na Kvildě pozorovat ze tří speciálních věží, které stojí na více než dvoukilometrovém naučném okruhu. V devítihektarové oboře je zatím kolem dvanácti kusů jelení zvěře. Čekání na ni ale vyžaduje od zájemců značnou trpělivost a hlavně tiché chování. Může se stát, že projdete stezku a jelení zvěř neuvidíte, protože zvířata mají svoje biorytmy a nejsou ochočená. V tom případě se podívejte do již zmíněného centra, které nabízí záznamy z výběhu jelenů. Celý okruh je bezbariérový a jsou na něm lavičky vhodné pro odpočinek a rozjímání v přírodě.

Pozorovací den: Návštěvnické centrum i okruh jsou otevřeny celoročně, od svítání do soumraku. Okruh naleznete nedaleko hlavní silnice č. 169 vedoucí z Kvildy na Horskou Kvildu, asi kilometr před rozhlednou Jezerní slať (ještě asi 800 m před odbočkou na Vimperk).

 

Obůrka U Herciána je v roce 2019 mimo provoz

jelení zvěřPozorovací místo nedaleko Nové Pece U Herciána je v relativně teplé části Šumavy a leží tam, kde je území NP velmi úzké. Do obůrky tedy míří jelení zvěř z velmi malé oblasti, kde navíc hustota populace není tak vysoká. Platí zde to samé jako o Borové Ladě, ale ještě ve větší míře možnosti pozorování ovlivňuje relativně mírné klima. Jeleni se dolů stahují ještě o něco později a v menším množství než na předchozích místech.

Přezimovací obůrky pro jelení zvěř kromě svého hlavního účelu slouží i k pozorování jelení zvěře. V roce 2019 se zde pozorování nekonají.
Šumavské safari – jedinečný zážitek z pozorování zvířat v přirozeném prostředí

Šumavské safari – jedinečný zážitek z pozorování zvířat v přirozeném prostředí

Na Šumavě vzniklo několik míst, kde lze pozorovat jeleny a několik výběhů, kam se vrátily šumavské šelmy. V NP jsou nyní k dispozici tři pozorovatelny – dvě u Kvildy a jedno v Srní.

Návštěvnické centrum Kvilda – za poznáním života jelenů

Návštěvnické centrum Kvilda – za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Řeka Křemelná – nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka Křemelná – nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Šumavská magistrála – bílou stopou Šumavou

Šumavská magistrála – bílou stopou Šumavou

Lyžařská Šumavská magistrála protíná napříč celou Šumavu. Propojuje Šumavu od Železné Rudy až k Lipnu a vede nejznámějšími a nejkrásnějšími kouty Šumavy. Celkem lze po ní pohodlně ujet až 140 km.

Vycházky s průvodci Národním parkem Šumava

Vycházky s průvodci Národním parkem Šumava

Průvodce krajinou a přírodou Šumavy vám pomůže objevovat Šumavu z nového úhlu pohledu – zaostřeným na přírodu, zvířata a rostliny, na její obyvatele, historii i kulturu.

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura