Úvod > Aktuality > Pávi: veselá cháska, která oživuje zámecké parky. Kde je najdete?

Pávi: veselá cháska, která oživuje zámecké parky. Kde je najdete?

Vydáno 9. srpna 2017 Příroda
Pávy dokonale vystihuje italské přísloví: mají andělské peří, ďábelský hlas a krok zákeřníků. Přesto jsou už dlouhá staletí obdivováni pro svou krásu a jejich přítomnost v zámeckých parcích byla považována za známku vznešenosti a luxusu. A jak uvidíte, leckde je s nimi skutečně veselo!
Na druhou stranu tak jednoduché to zas pávi neměli: okrasa šlechtických parků a zahrad často končila na pekáčích a bývala ozdobou slavnostních hostin. Díky pečlivému výčtu surovin odeslanému bankéřskému domu Fuggerů například víme, že v roce 1587 se na svatební hostině Viléma z Rožmberka pávů snědlo 350 kusů. Už v té době to určitě byla pochoutka, a patřičně drahá – pro srovnání hus bylo přes pět tisíc, krůt 450 a kapounů či slepic víc než dva a půl tisíce.
 

Pávi na zámcích v Čechách

Praze se prý kdysi pávi pohybovali volně a svým křikem obtěžovali natolik, že proti nim sepsala dekret sama císařovna Marie Terezie. Můžeme si snadno domyslet, že tehdy byli výtržníci za trest snědeni, ovšem dnes už se na maso nechovají. Potkáte je například ve Valdštejnské zahradě, vyhledávané oáze klidu a zeleně v krásném barokním prostředí Malé Strany. Dalšími stálými obyvateli zahrady jsou například ryby v jezírku a výři, žijící v prostorné voliéře u umělé krápníkové stěny.

Na pávy narazíte také při prohlídce zahrad kolem zámku Jezeří a zámku Veltrusy, společně s labutěmi dotvářejí zvláštní atmosféru zahrady kolem zámku Kratochvíle, žijí u zámku Zákupy, v parku u zámku v Klášterci nad Ohří i v parku kolem zámku Konopiště a už více než dvacet let jsou symbolem zámkuPardubicích, sídle Východočeského muzea. Modré a bílé pávy tady potkáte na nádvoří i při procházce po zámeckých valech, všichni společně pak rádi odpočívají v koruně staré lípy přímo na nádvoří.
Kuriozitou jsou pávi, kteří už tři roky žijí na děčínském zámku a kteří se stali atrakcí nejenom zámeckých zahrad, ale celého města. Ačkoli pávi většinou chodí a létají jen v případě ohrožení (a i pak uletí údajně nanejvýš sto až dvě stě metrů), ti z Děčína se pravidelně vydávají na mnohakilometrové výlety a městská policie je dováží zpět na zámek z nejrůznějších míst v okolí. Procházkami do centra se proslavily i pávice ze zámku v Třeboni.

Skutečnými celebritami jsou rovněž pávi v Libochovicích. Na webu Regionálního informačního centra se dočtete, že místní nepsané dopravní předpisy dávají pávům absolutní přednost a nemáte je rušit zbytečným troubením při vznešeném přecházení přes silnici mimo přechod.
 

Pávi na moravských zámcích

Pávi jsou nepřehlédnutelnými (i nepřeslechnutelnými) obyvateli zahrady kolem zámku Buchlovice. Je to skvělé místo pro hru „najdi páva“ anebo, pokud sem přijedete třeba s přáteli nebo dětmi, pro soutěž, kdo najde pávů víc. Přes den se většinou schovávají před sluncem pod stromy, z přítmí ostražitě pozorují okolí a často ani „nepípnou“, o to zajímavější je hledání těch nejlépe ukrytých. Podobně lstiví jsou pávi v zahradě zámku Milotice a v Podzámecké zahradě v Kroměříži, po rekonstrukci se zabydleli také na zámku v Čechách pod Kosířem. Sem paví pár přicestoval ze zoo v Olomouci a zámečtí průvodci je pojmenovali Pepi a Jetty. Pepi prý byla přezdívka malíře Josefa Mánesa, který učil malovat děti rodu Silva-Tarouca; na zámku mu prý občas říkali potrhlý Pepi, to kvůli jeho bláznivým nápadům. Jetty pak bylo domácké jméno Mánesovy údajné milenky, Jindřišky Skrbenské z Hříště, která na zdejším zámku také pobývala.
 

Deset zajímavostí o pávech

  • Pávi sice nosí korunu, ale chovatelé se shodují, že jsou skromní a nenároční na bydlení i stravu. Chce to jen tolerantní sousedy: zjev je přepychový, křik příšerný.
  • Páv je pták žijící přirozeně v hejnu, takže ideální je chovat jednoho samce a několik samic.
  • Dlouhý ocas pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale prodloužené vrchní krovky. Bývají metr a půl až dva metry dlouhé a každé pero je zakončeno „pavím okem“.
  •  Samcům poprvé pera narostou ve 2–3 letech věku, tedy v době pohlavní dospělosti.
  • Čím je samec starší, tím více ok má jeho vlečka; může jich být i 200. Pera se obnovují každý rok, hned po ztrátě starých začnou pomalu dorůstat nová.
  • Pávi se dožívají přibližně 16 až 20 let.
  • Nejsou to klasičtí domácí mazlíčci, ale rychle si zvyknou a nechají se například krmit z ruky.
  • Na potravu jsou nenároční a na velkém pozemku si ji najdou sami. Živí se rostlinami, hmyzem, semeny, ovocem i malými hlodavci.
  • Pávi si dobře hlídají své teritorium a nezvané hosty ohlásí hlasitým křikem.
  • V Argentině je prý pečený páv dodnes součástí štědrovečerní večeře.
Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada patří mezi jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev.

Klášterní zahrada na Břevnově

Klášterní zahrada na Břevnově

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Ledeburská zahrada pod Pražským hradem

Ledeburská zahrada pod Pražským hradem

Ledeburská zahrada je součástí komplexu Palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o barokní zahradu italského typu, která prošla za dobu své existence řadou oprav a úprav. Výstavba zahrady započala přibližně v roce 1710 a nahradila starší, renesanční zahradu.

Valdštejnská zahrada - oáza klidu na Malé Straně v Praze

Valdštejnská zahrada - oáza klidu na Malé Straně v Praze

Mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka patří Valdštejnská zahrada v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze. Místo je sídlem Senátu České republiky. Zahrada se stala nejen příjemným místem pro odpočinek, ale díky aktivitám Senátu i kulturním stánkem.

Zámek Kačina u Kutné Hory a Muzeum českého venkova NZM Kačina

Zámek Kačina u Kutné Hory a Muzeum českého venkova NZM Kačina

V Muzeu českého venkova jsou uloženy sbírkové předměty, vztahující se k dějinám a současnosti venkova, zemědělství a potravinářského průmyslu. Prohlídkové okruhy nabízejí jak pohledy do dějin pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat, tak prohlídku sídla rodu Chotků.

Zámek Veltrusy - barokní sídlo rodu Chotků

Zámek Veltrusy - barokní sídlo rodu Chotků

Barokní zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století, který byl později klasicistně upraven, stojí uprostřed krajinářského parku s romantickými stavbami.

Zámecký park Vlašim - čínský pavilon a další romantické stavby

Zámecký park Vlašim - čínský pavilon a další romantické stavby

Vlašimský zámecký park je klenotem mezi českými romantickými parky. Prohlídkový okruh parkem v sezóně nabízí prohlídku parku a romantických staveb s průvodcem, prodej vstupenek v informačním centru na nádvoří zámku.

Zámek a park s oranžérií a zookoutkem Čechy pod Kosířem

Zámek a park s oranžérií a zookoutkem Čechy pod Kosířem

Celý komplex zámku a parku je zapsán jako národní kulturní památka. Více jak dvacet let navštěvoval zámek slavný malíř Josef Mánes a jeho vrcholná díla vznikla právě zde.

Zámek Libochovice s expozicí J. E. Purkyně

Zámek Libochovice s expozicí J. E. Purkyně

Zámek Libochovice se nachází v malebné krajině dolního Poohří lemované romantickými kopci Českého středohoří. Zámek patří mezi nejvýznamnější raně barokní stavby v Čechách. Jeho stavitelem byl italský stavitel Antonio della Porta v letech 1683 - 1690.

Veltruským zámeckým parkem na kole

Veltruským zámeckým parkem na kole

Poznejte jeden z největších přírodně-krajinářských parků s průvodcem na kole, prohlédněte si zámek Veltrusy a jinak zamčené pavilony a odhalte tajemství Sfingy a Egyptského kabinetu.

Zámek Pardubice - perla města perníku

Zámek Pardubice - perla města perníku

V zámku je umístěno Východočeské muzeum se stálou expozicí zbraní, pohlednic a rozsáhlou sbírkou českého skla. Za prohlídku určitě stojí raně renesanční sály s unikátními nástěnnými malbami. Dodnes se dochovalo původní opevnění s dělovými rondely.