Berounka – řeka, kterou proslavil spisovatel a vášnivý rybář Ota Pavel
Pokud patříte k začátečníkům, tak byste měli zvolit právě Berounku. Řeka vedoucí z Plzně přes Berounku až do Černošic patří mezi klidnější trasy. Vodáky, kteří nevlastní svoji loď, jistě potěší i to, že si můžou hned na začátku Berounky v Plzni půjčit nafukovací člun v místní půjčovně. Pokud se vám nechce splouvat celou trasu, zkuste třídenní nenáročnou plavbu po Berounce z Liblína nebo Bohů, tábořiště Na rybárně – Roztoky u Křivoklátu, vhodná pro začínající vodáky a rodiny s dětmi vede krásnou krajinou pod kdysi slavným hradem Krašovem, který potěší vodáky menšími peřejkami. Berounku lemují vysoké skály, travnaté břehy a tiché tůňky se zdají být jako stvořené pro koupání v teplých dnech.
U přívozu Nezabudce – Branov můžete navštívit pamětní síň Oty Pavla a vychutnat si další peřeje před jezem v Branově, který je třeba přenést po pravé straně. V Roztokách u Křivoklátu můžete plavbu ukončit, nebo pokračovat dále Křivoklátskem, směrem ku Praze. Před Karlštejnem se nachází oblíbené a velmi romantické místo zvané Alkazar, vápencový lom u Berouna. Berounka je splavná většinou po celý rok, limitem je pro horní úsek 85 cm a pro dolní (z Roztok) 75 cm.
Jizera – řeka mnoha tváří
Jizera je řekou mnoha tváří. Jednodenní výlet Spálov – Dolánky je ideální pro všechny kategorie vodáků. Jizera tu čile proudí územím Českého ráje s obtížností nepřekračující WW I. Z řeky se nabízejí úchvatné panoramatické pohledy. Výlet nejlépe zahájíte v místě zvaném Podspálov, kam se můžete dopravit jak autem, tak vlakem, který sem jezdí každé 2 hodiny. Plavbu začněte nad oblíbenou těžší peřejí zvanou Paraplíčko, kterou vytváří říčka Kamenice, která se do Jizery vlévá. V blízkosti Železného Brodu si můžete zkusit sjet cvičnou slalomovou dráhu. Od Železného Brodu řeka utíká mezi lesy a loukami téměř bez známek civilizace se spoustou možností ke koupání. Jakmile řeka přestane téci a stává se z ní „volej“, blíží se k Turnovu. Po pravém břehu uvidíte jez a Dlaskův statek, výstupní místo s občerstvením. Pokud jste nechali auto ve Spálově, pozor na záludný vlak – ačkoli se tváří, že je Spálov na trase Turnov – Semily, není tomu tak. V Železném Brodě je třeba přestoupit na linku do Tanvaldu, která ve Spálově staví. Celý splouvaný úsek zabere cca 6 hodin. Střední Jizera má limit 50 cm (podél Riegrovy cesty do Podspálova), z Podspálova do Železného Brodu 140 cm a pro dolní tok od Malé Skály 130 cm a z Bakova 115 cm.
Otava – skvělá řeka, kde vodácká doprava není příliš hustá
Jednodenní plavba po Otavě v úseku Čeňkova Pila – Sušice je určena zkušenějším vodákům. Velmi bystrý horský tok prověří vaše vodácké schopnosti ve vyšších peřejích. Řeka zde na prvních šesti kilometrech klesá o celých 48 metrů a dosahuje tak obtížnosti WW II-III. Zalesněné údolí řeky ukrývá kameny i velké balvany, prahy a vodní válce ve vodním řečišti. Pokud byste se obtížné vody báli, začněte Otavu splouvat v Radešově, kde se bystřina uklidňuje na obtížnost WW I.
U Sušice se řeka vymaní ze sevřeného koryta a říční údolí se rozevře a řeka se proplétá mezi loukami a lesy. Nevýhodou je potřeba kontrolovat vodní stav, který musí na Čeňkově Pile dosahovat 80 cm (raft 90 cm). Celý úsek je možné splout za 4-6 hodin. Na horním toku platí omezení NP Šumava: nasedací místo se nachází na pravém břehu Otavy těsně pod soutokem. Řeku je možné splouvat od 8:00 do 20:00 hodin.
Pěkný je i úsek z Radešova do Sušice, pro který platí minimum 45 cm. Celoročně bývá sjízdný dolní úsek ze Sušice, kde je limit nastaven na 27 cm). Zkusit lze úsek ze Sušice do Katovic, který je dlouhý 28 km. Začít můžete u železničního mostu pod Sušicí. Po 7 km připlujete pod hrad Rabí, který určitě stojí za návštěvu. Tábořit můžete po 13 km na tábořišti ve Velkých Hydčicích a večer ještě vyběhnout naučnou stezkou na hrad Prácheň. Druhý den budete muset přenést několik nebezpečných jezů, ale pokud bude dobrý vodní stav, několik jezů si i sjedete. Plavbu můžete zakončit v kempu Otavský ráj v Katovicích. zdatní jedinci mohou pokračovat do Strakonic. Cestu ale komplikuje řada nesjízdných jezů.
Ploučnice – řeka bez rušivých zásahů civilizace
Dvoudenní plavbu Ploučnicí na trase Noviny pod Ralskem – Brenná začněte nad průrvou Ploučnice. (Nepatrná první odbočka silnice III. třídy, vedoucí z průmyslové zóny Stráže pod Ralskem). Příjemně tekoucí voda vás za pár okamžiků zaveze mezi úzké a strmé pískovcové skalní bloky, dřívější náhon hamru, končící dlouhým tunelem, který byl do skály ručně vytesán krumpáčem. Voda vás neúprosně žene ven skrz otvor taktéž ve skále vysekaný, kterému se přezdívá Pekelný jícen. Následuje skok lodi asi o půl metru do nehluboké tůňky. Odtud následuje příjemná plavba poměrně rychlou vodou až do míst, kde se k řece začnou klonit vrby – tam poznáte konec civilizace. Od této chvíle se ocitáte v džungli. Průjezd vrbami a jinými rostlinami, které mají také rády vodu, vás nesmí překvapit. V řece najdete množství padlých kmenů, které je třeba "obejít". Ploučnice se rychle klikatí množstvím meanrdů, vysoké břehy znemožňují výstup na souš.
Od Mimoně k Brenné na řece nenajdete žádné jezy ani propusti, zato se Ploučnice opět zařezává mezi jílnaté břehy, na kterých nepřehlédnete četné zářezy od pádel vašich předchůdců. V některých meandrech se řeka obrací i přes 180°. Proud je tak akorát silný, aby nedocházelo k nebezpečným kolizím mezi vodáky a stromy. Tady si opravdu prověříte svou vodáckou techniku, zručnost i celkovou fyzickou kondici. Plavbu doporučujeme ukončit u rozbořeného jezu v Brenné. Pokud by se vám z Ploučnice nechtělo, můžete pokračovat do České Lípy, Benešova nad Ploučnicí a za dobrého stavu vody až do Děčína (WW I.). Počítejte však s množstvím jezů, které se za nízkého stavu špatně přenášejí a naopak za velké vody jsou sjízdné pouze pro zkušené vodáky. Ploučnice je nyní splavná po celém toku, který má 36 – 18 cm vody (od Brenné), hranice splavnosti je na 12 cm.
Sázava – užijte si pěkné peřeje
Úsek Týnec nad Sázavou – Pikovice se považuje za nejkrásnější část dolní Sázavy s mnoha pěknými peřejemi s max. obtížností WW II., která se odvíjí od stavu vody. Sázava zde teče hlubokým údolím lemovaným starými trampskými osadami, které zaručují dostatek občerstvení po cestě. Peřeje střídají místa s hlubší vodou vhodnou ke koupání. Celá trasa vám zabere 4-6 hodin. Za nižšího stavu vody (letní měsíce) je trasa vhodná pro rodiny s dětmi i začínající vodáky. Na jaře a na podzim, kdy je vodní stav výrazně vyšší, doporučujeme úsek zkušeným vodákům. Limit je stanoven na 50 cm na vodočtu v Týnci, pro rafty pak 60 cm.
Vltava – česká vodácká klasika
Vydejte se na jednodenní výlet na vrchním toku Vltavy! Jedná se o trasu pro skalní zkušené vodáky, neboť se může jezdit je brzy z jara (tip je proto již pozvánkou na příští sezónu). Jedná se o trasu v nejhořejším úseku řeky Borová Lada – Polka – Soumarský most. Tato trasa nepodléhá rezervačnímu systému, ale je možné jej splouvat pouze od 15. 3. do 31.5. mezi 8 a 18 hodinou. Obtížnost úseku je mezi ZWC+ – WW II, řeka zde protéká panenskou přírodou, ovšem jedná se o technicky náročnější trasu (cca 18 km). Limit sjízdnosti je stanoven na 65 cm, ovšem při méně než 75 cm je pod jezy málo vody). Také pozor u Soumarského mostu – zde musíte svou jízdu ukončit, jinak se vystavujete nebezpečí vysoké pokuty.
Stálicí ve vodáckém průvodci je krásný úsek z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. Na rychlé vodě se dá 68 km úsek sjet za víkend, v letních horkých dnech, kdy je důležité i koupání a dovádění v řece, vám vodácké putování může zabrat 4 až 6 dnů. Projedete se peřejkami nad Rožmberkem, překonáte jez ve Větřní, uvidíte Český Krumlov netradičně z řeky a když najdete Myší díru, užijete si malé dobrodružství. Pod Zlatou Korunou se můžete těšit na pěkné peřeje a "adrenalinový" rozbořený jez pod Dívčím Kamenem. Pak už vás voda protékající malebným Přírodním parkem Vltava u Blanského lesa donese až do Boršova. Minimum pro tento úsek je 60 cm na vodočtu ve Vyšším Brodě.
Lužnice – jedna z nejoblíbenějších řek
Jednodenní plavbu Suchdol nad Lužnicí – Jemčina krásnou krajinou meandrující řeky Lužnice mezi vrbičkami, vysokými písčitými břehy a plážičkami zvoucích ke koupání si určitě zamilujete. Na rozvodí se vydejte do koryta Nové řeky po pravé straně. V Novořeckých močálech číhají nepříjemní komáři, ale pohledy do neporušené přírody snad utrpení vynahradí. Řeka zbystří svůj klidný tok až na soutoku s Nežárkou, odkud je to jen pár kilometrů ke kempu v Jemčině. Trasa vám zabere cca 5-6 hodin, záleží na stavu vody. Neúnavní vodáci mohou pokračovat dále do Veselí, Tábora či Bechyně. A jaké jsou na Lužnici limity? Pro horní úsek platí 65 cm z Nové Vsi (tj. i ze Suchdola), 60 cm po Staré řece, 40 z Rožmberka a 53 z Veselí. Na populárním úseku z Tábora do Bechyně je minimum stanoveno na 100 cm.
Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku
Dvoudenní plavbu Moravou neponičenou přírodou si užijete na úseku Postřelmov – Litovel. Svižný tok a příjemné peřejky po čase vyústí v meandry přecházející do rozlehlé laguny, kde řeka líně meandruje, je plná napadaných stromů a jedna krásná písečná pláž střídá druhou – od nejjemnějšího písku až po štěrk, stačí si vybrat. U Mohelnice si dejte pozor na jez-zabiják, pod nímž se nenápadně vaří voda, která se pod jezem točí a stahuje ke dnu všechno, na co dosáhne. Pod Moravičany vplujete do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Krása lužního lesa je vykoupena zostřeným režimem – nelze zde vystupovat z lodi a táboření je samozřejmě také zakázané. Ohryzané stromy a vybudované hráze svědčí o přítomnosti bobrů, kteří jsou tu pány. Plavbu můžete zakončit v Litovli, ale pokud stále toužíte po romantice, nechte se unášet Pomoravím až do Olomouce. Morava je splavná většinou bez potíží na středním i spodním toku. Od Postřelmova je limit 72 cm a z Olomouce 70 cm.
Ohře – projeďte se Vodáckou stezkou
Dvoudenní plavbu po Ohři Kynšperk nad Ohří – Karlovy Vary zvládnou určitě i začínající vodáci. Z Kynšperka Ohře vesele proudí mezi lesy a loukami, obtížnost peřejek a proudu nepřesáhne WW I. Otevřené koryto řeky nabízí zajímavé pohledy do hlubokých lesů, po cestě je možné zakotvit u několika kempů. Pod Sokolovem začíná nejzajímavější úsek řeky. Ohře tu obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les. Poměrně rychle se dostává do soutěsky Svatošských skal a krátce na to do Karlových Varů. Jedinou nevýhodou řeky se staly nesjízdné a nebezpečné jezy, které je lepší přenést. Zejména to platí o jezech: Kynšperk nad Ohří a Černý mlýn, Radošov lze snadno přenést jen pár desítek metrů. Naopak jez Tuhnice byl zrekonstruován a nyní je zde bezpečná šlajsna. Ohře bývá dobře splavné i přes léto, limit na horním úseku od Mostova je 75 cm (platí i pro Kynšperk), na středním toku od Karlových Varů pak 70 cm.
Bílina – perla průmyslového severu
Také jednodenní po Bílině výlet Lbín – Ústí nad Labem zvládnou začátečníci či rodiny s dětmi. Bílina zde protéká otevřenou krajinou, kterou lemují louky a pole. Koryto je celou dobu 5 – 8 metrů široké a padlé stromy by se tu vyskytovat neměly. Celých 23 km lehké vody, která nepřesahuje obtížnost WW I není třeba nic přenášet. Jezů je na řece pomálu a nesjízdný není ani jeden. Celková doba plavby tohoto úseku trvá přibližně 5 hodin. Plavbu můžete začít obci Lbín, která je od silnice I. třídy č. 8 mezi Prahou a Teplicemi vzdálena 2 km. Bílina má limit splavnosti na 100 cm (vodočet Trmice).
Metuje – romantická plavba lůnem přírody
Metuje nabízí několik zajímavých tras po celý rok. Nevšední zážitek slibují jak peřeje v Pekle, tak spodní úsek Metuje s průjezdem Nového Města, kde z lodi uvidíte novoměstský zámek, pod kterým přímo projedete i pěknou přírodu v klidném a tichém údolí bez civilizace. Zatímco peřeje v Pekle si užijete většinou jen po velkých deštích, úsek Nové Město nad Metují – most v Dolsku je sjízdný celoročně. Úsek nabízí nevšední plavbu v úzkém, meandrovitém a opuštěném terénu s rychlejším proudem. Občas se může vyskytnout padlý strom nebo nízká větev za prudkou zatáčkou a proto je důležité umět loď včas zastavit. Břehy jsou většinou zarostlé a někde stěžuje přenášení stavidel i vysoký bahnitý břeh s kopřivami. Doporučujeme proto dlouhé kalhoty. Charakter řeky se dá přirovnat k Ploučnici nebo Lužnici, ale proud je zde o něco rychlejší. Celých 12 km náhonu může trvat tři hodiny i déle. Limit pro plavbu je 14 cm a v úsku Nové Město – Krčín pak 35 cm. Dolní tok na Staré řece je bez problému splavný s limitem 5 cm (při limitních hodnotách je však nutné plout starým řečištěm).
Kam v Česku na vodu?