Na pražské Letné proběhne již v sobotu 6. února třetí ročník Letenského masopustu. V tento den budou zdarma přístupné některé expozice Národního zemědělského muzea i stálá expozice Muzea kávy. Chybět nebude ani veselý průvod masopustních maškar.
Sraz masek bude
6. února 2016 od 10:00 hodin na Strossmayerově náměstí, pak se průvod přesune před
galerii Scarabeus na
Letenském Montmartru v ulici Jana Zajíce 7 (poblíž stadionu Sparta). Zde bude maskám a jejich doprovodu zdarma přístupná
výstava Masky. Poté průvod projde
Letnou až do budovy
Národního zemědělského muzea Praha. Zde bude probíhat bohatý program
až do šesté hodiny odpolední, kdy se masky odeberou do Letenských sadů ke
kyvadlu.
Volně přístupná bude v tento den i stálá
expozice Muzea kávy Alchymista. Občerstvit se bude možné v přilehlé kavárně Alchymista. Hlavní zastávkou masopustního průvodu bude
Národní zemědělské muzeum (Kostelní 44, Praha 7), kde na návštěvníky čeká divadlo pro děti,
vystoupení chůdařů,
bublinová show,
kouzelník nebo úchvatná
projekce na budovu muzea. O hudební část programu se postarají tradiční
masopustní muzikanti – akordeonisté, bubeník a flašinetář.
Letenský masopust je však
jen střípkem toho, co se v českých vesnicích a městech dělo během
masopustních oslav v dřívějších dobách. Oslavy tehdy trvaly několik dní, nejčastěji začínaly tzv. tučným čtvrtkem, kdy vypuklo hodování. Obvykle se konala se zabijačka, pekly koblihy, koláče, buchty a smažené boží milosti.
O sobotách a nedělích bývaly nejen tancovačky a cechovní zábavy, ale často se konaly také svatby. Původně bývaly obchůzky masek v úterý před tzv. Popeleční středou. K
typickým maškarám patřil medvěd, kůň, Slaměný, Bakchus, smrtka, bába s nůší, Turek, Žid, z ruky věštily cikánky a kolemjdoucím mazal tváře sazemi kominík. K parodickým masopustním postavám patřil ženich s nevěstou, většinou se jednalo o dvojici mužů, kdy nevěsta byla nepoměrně vyšší než ženich. Na konci úterního reje masek došlo k závěru - vyvrcholení masopustu, který se měnil podle regionů -
pohřbívání Bakcha, basy, stínání koníka nebo kohouta… Následná Popeleční středa zahájila období 40 dní půstu a duchovní očisty, které trvaly až do
Velikonoc. V této době se nekonaly hostiny, svatby, ani hudba a tancovačky.