Úvod > Aktuality > Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem
Malebný park ve Vysoké u Příbramě ukrývá Rusalčino jezírko
Kultura

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

  • Vydáno8. září 2023
Českého rodáka a jeho výročí narození si 8. září všiml i Google a jeho podobiznu uvedl v roce 2023 na titulní stránce. Google měl v pozadí navíc panoramata New Yorku, což symbolizovalo také 130 let od od premiéry Dvořákovy Novosvětské symfonie v newyorské Carnegie Hall.

Antonín Dvořák v logu Googlu

Českého rodáka a jeho výročí narození si 8. září 2023 všiml i Google a jeho podobiznu dnes můžete spatřit, když něco budete hledat. Google v pozadí má navíc panaromata New Yorku, což má symbolizovat 130 let od od premiéry jeho Novosvětské symfonie v newyorské Carnegie Hall.
 

Výbušný výstředník Antonín Dvořák

DvořákAntonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi, kde také prožil své mládí. Malého Antonína hudba lákala již odmalička – hrál na housle, klavír i varhany. I přes nevšední talent bylo hlavou rodiny Dvořákových rozhodnuto, že se prvorozený syn stane řezníkem. Toto řemeslo se sice mladý Dvořák vyučil, ale nikdy v praxi neprovozoval. Díky svému strýci, který jej finančně podporoval, se Dvořák dostal z rodné Nelahozevsi do Prahy, aby mohl studovat na varhanické škole.

První úspěchy přišly v roce 1877, kdy Dvořákovo dílo přilákalo pozornost tehdy již proslulého skladatele Johanese Brahmse, který jej doporučil berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něj napsal Dvořák první řadu Slovanských tanců a získal vynikající kritiky. Antonín Dvořák však rozhodně nepatřil k usedlým a vážným umělcům – ba naopak. Jeho současníci jej považovali za výbušného a podivínského výstředníka. Velmi rád nosil nápadné oblečení a na manžety košil si zapisoval své myšlenky. Pokud byly manžety již popsané, přišel vhod i jídelní lístek v restauraci.

V pozdějších letech trpěl strachem z otevřených prostor. Bez doprovodu se bál vycházet na ulici a jeho žáci jej museli denně doprovázet na konzervatoř, kde učil. Nerad také měnil místa svého pobytu – celý život prožil na stejné adrese v Žitné 10, a když přišel čas se přestěhovat, našel si větší byt jen o patro výš. Jeho pobyt zde připomíná busta s textem: Antonín Dvořák, hudební skladatel, žil a tvořil v tomto domě od r.1877 a zde r.1904 zemřel. 

vysoká u příbraměDruhým domovem mu byla Vila Rusalka ve Vysoké u Příbrami – původně ovčín na panství hraběte Kounice, Dvořákova švagra. Právě tady složil dvě ze svých nejznámějších oper – Rusalku a Armidu.

Také cestování pro něj bylo nutným zlem, i když cestu do Ameriky roku 1892, kde přijal místo ředitele na newyorské konzervatoři a proslavil se svou 9. symfonií – Novosvětskou, si docela užíval – jako jediný z pasažérů neměl mořskou nemoc a velice detailně se zajímal o loď.

loďDvořáka doslova fascinovaly velké stroje. Od dětství rád pozoroval parní lokomotivy a v New Yorku zase navštěvoval přístav s velkými zaoceánskými parníky. Mimo to byl vášnivým chovatelem holubů, jeden párek si vyprosil přímo od anglické královny místo honoráře. Po návratu do Prahy dirigoval roku 1896 nově založenou Českou filharmonii, učil na konzervatoři a psal symfonické básně podle Erbenovy Kytice a dnes proslulé opery: Jakobína, Čerta a Káču, Rusalku. Dvořákovy šedesáté narozeniny v roce 1901 se staly národní událostí. Při této příležitosti jej rakouský císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni.

Antonín Dvořák zemřel v neděli 1. května 1904 krátce po poledni ve svém pražském bytě v rodinném kruhu. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově Slavín, kde naleznete jeho hrob i dnes. Jeho dílo čítá téměř 120 opusů, z nichž většina představuje velká orchestrální, vokálně-instrumentální či hudebně dramatická díla.
 

Kochejte se Dvořákovou hudbu 

Dvořákův klavírDvořákovu hudbu představuje každoročně hudební Festival Dvořákova Praha. Festival tradičně přináší dva týdny plné krásné hudby, hvězdných interpretů a mimořádných zážitků. Vedle jeho nejslavnějších děl jsou do programu zahrnuty skladby z prvního desetiletí Dvořákovy kompoziční práce.

Většina koncertů se uskuteční v Rudolfinu, některé v Betlémské kapli a v Centru Bořislavka, kde sídlí Rodinná nadace Karla Komárka, hlavního mecenáše festivalu.
Od prvopočátku je hlavní myšlenkou mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha propagace dobrého jména české kultury prostřednictvím odkazu díla Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. A protože jediným měřítkem festivalu je kvalita, setkávají se na pódiích Dvořákovy Prahy jen špičkoví sólisté, dirigenti, mezinárodně nejuznávanější orchestry a komorní soubory, které představují mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů. 

Špičkové koncerty slibuje i festival v Karlových Varech, který každoročně připravuje tamní symfonický orchestr. Festival Dvořákův podzim startuje 14. září.  Většina koncertů se odehraje v Císařských lázních, které se slavnostně otevřely po rekonstrukci letos v létě.

A již tuto neděli 10. září si Dvořáka připomíná jeho rodná Nelahozeves Dvořákovým festivalem.
 

Výlet za Antonínem Dvořákem

Rusalčino jezírkoV rodné Nelahozevsi si můžete projít také naučnou Dvořákovu cestu, zaměřenou na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody. Rodný dům Antonína Dvořáka je z důvodu rekonstrukce uzavřen. 

Krásnou procházku si můžete udělat také malebným parkem ve Vysoké u Příbramě, kde objevíte například Rusalčino jezírko. Podívat se můžete také do novorenesančního zámečku, kde se nachází expozice o životě, díle i pobytu skladatele ve Vysoké. Kromě historických zajímavostí a kostýmů z divadelních představení se zde můžete zaposlouchat do nahrávek Dvořákových děl. Navíc zde do 8. října 2023 je k vidění výstava Antonín Dvořák Superstar.

V Praze – Novém Městě naleznete v nádherném barokním letohrádku, zvaném Amerika Muzeum Antonína Dvořáka. Celoročně je zde přístupná expozice a kromě krásné barokní architektury si zde můžete prohlédnout například Dvořákův psací stůl či jeho klavír.

Muzeum navíc spravuje Archiv Antonína Dvořáka, který obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici, proto byl v roce 2023 zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě

Objevte místo, které inspirovalo jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů! Ve Vysoké u Příbramě našel na více než 20 let svůj druhý domov Antonín Dvořák. Novorenesanční zámeček s rozlehlým parkem je otevřen celoročně.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Dvořákovo nábřeží v Praze

Dvořákovo nábřeží v Praze

Dvořákovo nábřeží se nachází u pravého břehu Vltavy a vede od ulice Na Rejdišti vedle Čechova mostu ke Štefánikovu mostu. Bylo vybudováno při asanaci v roce 1904 a název po světoznámém skladateli nese od svého samého počátku. Naleznete zde přístaviště Čechův most a přístaviště Na Františku.

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka

Rusalčino jezírko se nachází v rozlehlém lese, asi 400 m od zámku ve Vysoké u Příbramě. Často k němu chodíval Antonín Dvořák, jemuž jezero vzniklé po těžbě rašeliny bylo velkou inspirací k jeho nejznámější opeře Rusalka.

Dvořákovy sady v Karlových Varech

Dvořákovy sady v Karlových Varech

Dvořákovy sady najdete na začátku lázeňské zóny po pravé straně na cestě mezi hotelem Thermal a Sadovou kolonádou. Park nese jméno slavného českého hudebního skladatele světového formátu – Antonína Dvořáka, který je zde také zvěčněn v podobě sochy.

Dvořákova cesta – tudy z rodné Nelahozevsi chodíval Antonín Dvořák k příbuzným do Kralup

Dvořákova cesta – tudy z rodné Nelahozevsi chodíval Antonín Dvořák k příbuzným do Kralup

V Nelahozevsi u Prahy se narodil Antonín Dvořák. Návštěvníky, kteří se sem přijedou podívat na jeho rodný dům a renesanční zámek, zaujme také zdejší „Dvořákova stezka“ zaměřená na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody.

Zámek Nelahozeves

Zámek Nelahozeves

Zámek Nelahozeves ze 16. století, jeden z mála dochovaných renesančních zámků v Čechách, leží ve stejnojmenné obci asi 35 km severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy. Pod zámkem se nachází rodný dům světoznámého skladatele Antonína Dvořáka.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Dvořák – Lužanská mše

7. 5.
Dvořák – Lužanská mše

Pražští symfonikové a jejich nejlepší sólisté pod vedením svého šéfdirigenta Tomáše Braunera uvedou v komorní řadě díla Antonína Dvořáka, Jana Křtitele Vaňhala a Josepha Haydna.

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Rodný dům Antonína Dvořáka – uzavřen z důvodu rekonstrukce

Rodný dům Antonína Dvořáka – uzavřen z důvodu rekonstrukce

Na konci května 2024 spouštíme testovací provoz interaktivního muzea Rodného domu Antonína Dvořáka.

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

Po stopách slavných – vlastivědná procházka po městě Velvary

Po stopách slavných – vlastivědná procházka po městě Velvary

Po stopách slavných je historicko-vlastivědná procházka po městě Velvary, která připomíná nejvýznamnější velvarské rodáky.

Muzeum Antonína Dvořáka v Praze

Muzeum Antonína Dvořáka v Praze

V nádherném barokním letohrádku, zvaném Amerika na Praze 2, sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Celoročně je zde přístupná expozice o Antonínu Dvořákovi a kromě krásné barokní architektury si zde můžete prohlédnout např. Dvořákův psací stůl či jeho klavír.

Další aktuality

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.
Kultura

Kam v Česku za knihami?

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?
Kultura

Jazz, česká jazzová scéna a tipy, kam se vypravit za jazzovou hudbou

Co mají společného Jaroslav Ježek, Louis Armstrong, Frank Zappa, Rudy Linka, Ondřej Pivec, Jamie Cullum, Suchý & Šlitr nebo Jiří Stivín? Je to jazzová hudba, hudební žánr, jehož počátky sahají až do Spojených států konce 19. století. Máte nápad, jak oslavit 30. dubna Mezinárodní den jazzu? Zkuste to s Kudy z nudy: ukážeme vám, kde najdete nejlepší jazzové kluby, festivaly a akce!
Kultura

Kalendář 2024: Jízdy králů, slavnosti a otevírání studánek aneb kde oslavíte letnice

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?
Kultura

Korálky, čípky nebo tabulka čokolády: tipy na muzea a expozice, kde si něco sami vyrobíte

Patříte k těm lidem, kteří mají radost z tvoření? Anebo hledáte interaktivní expozice, kde se nebudete nudit vy, ani vaše děti? Pro oba případy má Kudy z nudy řešení: vyzkoušejte muzea a návštěvnická centra, kde si během vaší návštěvy můžete vyzkoušet, jak se co dělá. Hotový výrobek si pak můžete odnést s sebou domů na památku.
Kultura

Od kolébky ke kočárku: nahlédněte do expozic dobových kočárků

Patříte k milovníkům nostalgie, kteří si rádi prohlížejí krásné dobové věci, které sloužily našim prababičkám? Pak pro vás máme skvělý tip na výlet: podívejte se do některé z expozic věnující se dětským kočárkům! Nevěřili byste, kolik rozmanitých exemplářů svého druhu objevíte. Kam se za nimi podíváte vám prozradí Kudy z nudy.
Kultura

Cesty za uměním: tipy, kam se vypravit za moderním i středověkým uměním a kde objevíte nejcennější umělecká díla

Každoročně 15. dubna slavíme Světový den umění. Připomínáme si tak 15. duben 1452, kdy se narodil italský malíř a renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. S Kudy z nudy můžete celosvětovou oslavu umění, talentu a tvořivosti prožít v některé z mnoha galerií – stačí si vybrat, co vás zajímá, o zbytek se postaráme my.
Kultura

Výročí písničkáře Karla Kryla: jeho odkaz žije dodnes

Písničkář a básník Karel Kryl, odvážná legenda protestních písní a výrazná osobnost Sametové revoluce, má letos na jaře dvojí výročí. V neděli 3. března tomu bylo třicet let od jeho úmrtí, v pátek 12. dubna by se dožil kulatých osmdesátin. Připomeňte si Karla Kryla na některé z akcí, zazpívejte si jeho písně, které jsou aktuální v roce 2024.
Kultura