Ledopády poblíž Pulčína, místní části Francovy Lhoty na Valašsku, jsou proslulé svou barevností. Letos se díky absenci mrazivých teplot dlouho nemohly vytvořit, avšak když se teploty ocitly v minulých dnech pod bodem mrazu, přeci jen se několik menších ledopádů objevilo. Nejsou sice tak mohutné, jako v předchozích letech, avšak pokud bude mráz ještě nějakou dobu trvat, porostou i ledopády. Jejich zbarvení do okrově-oranžovo-hnědých tónů způsobuje mikroskopická řása žijící v ledu. Ledopády leží mimo stabilně označené trasy, avšak obec Francova Lhota k nim obvykle značí speciální trasu.
Pulčínské skály patří k největším skalním městům moravské části Karpat. Tvoří je skalní stěny, kamenné moře, sutě a pseudokrasové jevy. V zimním období se, za příhodných podmínek, v
kaňonu Ancona (jehož název zde kdysi dávno vytesali do skály trampové) tvoří
několikametrové ledové rampouchy jedinečné svým zbarvením. Pozornost ale poutá také o kousek výš položený
široký ledopád, který vypadá jako hora rozpuštěného karamelu.
Ledopády leží v
Národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko, kde se mimo vyznačené cesty nesmí chodit. Ovšem právě pro přístup k ledopádům existuje výjimka a pokud ledopády nezničí obleva, bude značení k dispozici turistům až
do 15. března. K ledopádům vedou
žluté cedulky se šipkami připevněné na stromech, které začínají u pulčínského infocentra.
A proč jsou ledopády tak
neobvykle zbarvené? Zbarvení pulčínských ledopádů způsobuje
mikroskopická řasa žijící v ledu a sněhu. Sněžné řasy byly pozorovány poprvé v roce 1947 ve Vysokých Tatrách. V ČR se vyskytují v
Krkonoších a na
Šumavě. Tam vytvářejí na sněhu
krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa. Zbarvení ale může být způsobené také chemicky - uvolňováním či rozpouštěním sloučenin z podloží.