Úvod > Aktuality > Krušnohoří opět usiluje o zápis na seznam UNESCO

Krušnohoří opět usiluje o zápis na seznam UNESCO

Vydáno 11. ledna 2018 Památky
Sasko a Česká republika požádali o zapsání Krušnohoří na seznam UNESCO. Myšlenka nominovat vybrané hornické památky k zápisu na seznam UNESCO vznikla na saské straně v roce 1998. Zhruba po deseti letech se do projektu zapojily Ústecký a Karlovarský kraj. Nominace byla již jednou stažena, a to v roce 2016. Důvodem byly úpravy navrhovaných území na německé straně a přepracování konceptu technických památek na straně české. Návrh o zapsání Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO bude podán v únoru 2018, konečné rozhodnutí pak padne v létě roku 2019.

Horní BlatnáKrušnohoří, region na hranicích Saska a České republiky, který dnes v povědomí lidí figuruje jako symbol důsledků bezohledné těžby a průmyslové výroby, je historicky výjimečnou krajinou s pozůstatky po osm set let trvající těžbě nejrůznějších nerostů, která formovala jeho podobu (relikty podzemních důlních děl, sejpy, propadliny, štoly, vodními nádrže a kanály) i život (specifické rysy nese architektura horních měst, např. Jáchymova, Horní Blatné či Krupky, ale i takzvaná živá kultura, tedy umění a umělecká řemesla).

S horním podnikáním byly také spjaty pokroky v oblasti vědy a techniky, které přispěly k rozvoji dalších hornických regionů v Evropě i ve světě. Jedinečná kombinace jednotného vývoje po obou stranách česko-německé hranice, odlišností posledního období historie i četné dodnes zachované památky hmotné i nehmotné představují mimořádnou hodnotu, na jejímž základě usilují společně Česká republika a Spolková republika Německo o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na Seznam světového dědictví UNESCO.
 

Uspěje Krušnohoří před komisaři z Paříže?

Štola sv. Martin KrupkaZáměr nominovat Krušnohoří vyšla z německé strany již v roce 1998. Česká republika se na základě oficiálního přizvání k projektu připojila v únoru 2012. První verze nominace Krušnohoří vznikla už v roce 2014, UNESCO ji ale roku 2016 vrátilo Německu i České republice s tím, že je nutné ji přepracovat. Na německé straně bylo příliš mnoho dílčích lokalit, které  nedávaly dobrý obraz o hornické krajině. Němci tedy museli jednotlivé části zredukovat do větších krajinných celků.

Česká strana se měla více zamyslet nad jedinečností Krušných hor, zejména těžby rud. Některé jednotlivé památky jsou nyní nominovány jako součást celých hornických krajin, jiné byly ze seznamu i úplně vyloučeny. Vypadla například těžba uhlí a těžba vápence. V polovině letošního roku by do Krušnohoří měli dorazit komisaři ICOMOS, kteří přímo na místě posoudí správnost nominační dokumentace. Poté bude ještě možné nominaci případně na základě dotazů komisařů doplnit. O zapsání Krušnohoří na seznam světového dědictví rozhodne výbor UNESCO v létě roku 2019.


Lokality čekající na zápis do seznamu UNESCO

MědníkSpolečná nominace České republiky a Svobodného státu Sasko obsahuje po úpravě 22 lokalit v Krušných horách, z toho jich je sedmnáct v Německu a pět v Čechách. Tři se nacházejí v Karlovarském kraji - hornická krajina Jáchymov, hornická krajina Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar a Rudá věž smrti. Dvě jsou v Ústeckém kraji - hornická krajina Krupka a hornická krajina Mědník. Z lokalit na německé straně je v nominaci zahrnuta například největší báňské centrum v Krušnohoří Freiberg, dále také Annaberg, Schneeberg a další města a jejich hornické krajiny. Saská část Krušnohoří je oproti české výrazně rozsáhlejší a na mnoha místech tam těžba pokračovala až do 90. let minulého století. Na české straně Krušných hor naopak došlo po druhé světové válce k vysídlení německého obyvatelstva, k přetrhání vazeb, a některé objekty byly také zbourány.

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov

V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Naučná stezka Uranová golgota - po stopách těžby uranu v Horním Slavkově

Naučná stezka Uranová golgota - po stopách těžby uranu v Horním Slavkově

Naučná stezka v okolí Horního Slavkova mapuje dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy. Na celkem 13 tabulích se dozvíte o důlních dílech a dalších zajímavostech, které s těžbou uranu v Horním Slavkově souvisejí.

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Naučná stezka Blatenský vrch - Vlčí jámy

Naučná stezka Blatenský vrch - Vlčí jámy

Naučná stezka seznamuje s okolím starého hornického města Horní Blatná v Krušných horách. Provede vás územím jam a propadlin, s podzemím protkaným sítí šachet a štol. Navštívíte umělé vodní dílo Blatenský příkop a vrchol Blatenského vrchu s rozhlednou.

Jáchymovské peklo

Jáchymovské peklo

Okolím lázeňského Jáchymova vede naučná stezka připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech.

Důl Mauritius u Hřebečné

Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Expozice těžby cínu Horní Blatná

Expozice těžby cínu Horní Blatná

Stálá expozice je věnována dějinám těžby a zpracování cínové rudy v okolí krušnohorských městeček Horní Blatné a Božího Daru.

Prohlídková štola Starý Martin v Krupce na Teplicku

Prohlídková štola Starý Martin v Krupce na Teplicku

Krupka je městem cínu, který se v tamních dolech po dlouhá léta těžil. Prohlídková štola Starý Martin je jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.

První naučná radonová stezka na světě

První naučná radonová stezka na světě

Chcete-li se o radonu dozvědět více, vydejte se na procházku po naučné stezce, která byla umístěna do oblasti Jáchymova, neboť historicky první měření radonu v bytech na území ČR se uskutečnilo právě zde.

Vlčí jámy u Horní Blatné - místo věčného sněhu a ledu

Vlčí jámy u Horní Blatné - místo věčného sněhu a ledu

I v tom nejparnějším létě zde na vás z pozůstatků po dolování rud dýchne zima. Klima je zde takové, že led a sníh tu neroztává po celý rok.

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno - v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol.

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách.

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na Mědníku

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na Mědníku

Kaple stojí na vrcholu hory Mědník (910 m) a je tak vidět ze širokého okolí.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1244 m n. m).