Úvod > Aktuality > Jaro je tady!

Jaro je tady!

Vydáno 19. března 2016 Zážitky
Definovat jaro není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Astronomové jako počátek jara počítají právě den jarní rovnodennosti, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní. V jarním bodě bude letos v neděli 20. března v 5:30.

Magický čas prastarých rituálů

Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března, vzácně dokonce 19. března. Posun je dán tím, že délka roku neodpovídá celému počtu dní. Kalendář to koriguje takzvanými přestupnými roky, kdy únoru přidává navíc další den, a tím posouvá i začátek jara. S tímto dnem je také spojeno mnoho mystérií a symbolů. Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností.
 

Záhady megalitických staveb

Aby naši předci poznali, že přišel ten správný okamžik, kdy je Slunce přesně na světovém rovníku měli k tomu jednoduchou pomůcku – tzv. gnómon. Jednalo se o dlouhou tyč, sloup nebo vysoký kámen zaražený kolmo do země. Když sledovali, jak postupuje stín gnómonu, zjistili, že po celý rok je dráha konce stínu zakřivená - s výjimkou dvou dní: jarní a podzimní rovnodennosti. Při rovnodennosti totiž Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Je velmi pravděpodobné, že přinejmenším některé ze záhadných megalitických staveb vznikly právě za účelem zjišťování dní rovnodennosti. Takový „kalendář“ si můžete prohlédnout například nedaleko Slaného ve vesnici Klobouky, kde stojí legendami opředený tzv. Kamenný pastýř. Bez zajímavosti není ani stará pověst o kamenném kruhu na pražském Vyšehradě. Nelze ani vyloučit, že dnešní Čertův sloup v tamním parku je jeho posledním pozůstatkem. Původ tohoto podivného objektu se dodnes nikomu nepodařilo přesvědčivě objasnit.
 
Jak probíhaly prastaré rituály se dnes už asi nepodaří přesně osvětlit, určitým vodítkem by mohly být lidové zvyky, které se zachovaly do dnešních časů. K nejzajímavějším pohanským jarním zvykům patřila rituální hra, jejímž hlavním aktérem byl jakýsi zvířecí bůh Kuker - muž v masce zvířete s velkým dřevěným penisem. Symbolicky se spojil se ženou, která pak předstírala těhotenství a porod, zatímco ostatní účastníci obřadu naznačovali polní práce. Výsledkem mělo být magické zajištění dobré úrody...
 

Morana či Smrtka

Typickou oslavou konce zimy bylo vynášení Smrti – Morany. Jméno je odvozené od slovního kořene „mor“, což znamená smrt. Z původně magického obřadu se postupem času stala spíš zábava. Na dřevěnou hůl obalenou slámou se navlékly dívčí šaty, poté se postava zdobila pentlemi a na krk se jí věšely „korále“ z bílých vyfouknutých vajec a prázdných šnečích ulit (symbolů smrti). Průvod vynesl figurínu, symbol všeho zlého, za vesnici a hodil ji do vody nebo svrhnul ze skály. Obřad házení do vody vzpomíná Ovidius u Římanů, nechyběl ani u Slovanů a Germánů. Zpátky do vsi se pak přinášely svěží rašící větvičky zdobené pentličkami, kterým se říkalo „líto“ a jež symbolizovaly léto. Často byl obřad spojen s prvky věštění. Někde například měl do roka zemřít ten, kdo po utopení Smrtky přišel zpět do vsi poslední. Návrat průvodu proto míval podobu divokého běhu o život.
 

Nenechte si ujít zajímavé akce k oslavě jara!

Žádný jiný den se k vítání jara nehodí víc než 20.  nebo 21. březen. Letošní kalendář nám v tomto směru přeje. Přivítejte jaro třeba na jarmarku anebo výstavě orchidejí v pražské Botanické zahradě anebo na zámku Horní Libchava u České Lípy.

Rovnodennost v sedlecké katedrále je neopakovatelným zážitkem. Příležitost pozorovat putování paprsku zapadajícího slunce, prostorem nejstarší stavby katedrálního typu ve střední Evropě – Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, se naskytne právě 20. března.

Zajímavé tipy máme i pro ty, které jaro táhne do přírody. Informace o kvetoucích loukách a údolích, dřív předávané jen ústně, už dávno nejsou tajemství. Už teď můžete obdivovat krokusy třeba na krokusové louce v Lukášově u Jablonce nad Nisou, v Lačnově anebo v Křišťanově u Volar. A pokud máte rádi bledule, vydejte se do Pekla u České Lípy nebo do údolí Chlébského potoka na Svratecku.
Kamenný pastýř - největší český menhir

Kamenný pastýř - největší český menhir

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.