Úvod > Aktuality > Hustopečské mandloně nasazují kvítka

Hustopečské mandloně nasazují kvítka

Vydáno 14. března 2016 Příroda
V Hustopečích nedaleko Břeclavi právě rozkvétají unikátní mandloňové sady. Přírodní raritu střední Evropy tvoří na 1200 stromů, které zde byly vysazeny před 65 lety. Mandloně totiž patří mezi první posly jara, které kvetou ze všech stromů nejdříve. Na Slavnosti mandloní a vína v sobotu 19. března 2016, budou v plném květu. Rozhodně byste tak měli vyrazit na vycházku „Mandloňovou stezkou na rozhlednu“. V sobotu 19. března budou na trase připraveny i čtyři zábavná stanoviště s úkoly pro děti i dospělé. Vycházka začíná na nádvoří domu U Synků. Za symbolické startovné 10 Kč obdržíte pas, do kterého můžete po cestě sbírat razítka. Na vrcholu bude za vyplněný lístek připravena odměna.

Mandloně v Hustopečích nasazují první kvítkaPokud máte jen chvilku času, nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost a vydejte se na krátkou procházku nad Hustopeče, kde si můžete vychutnat jedinečný pohled na něžné narůžovělé květy vonící po medu.

Letos to mají hustopečské mandloně skvěle načasované. V největší kráse je zřejmě spatří návštěvníci Slavnosti mandloní a vína, které se uskuteční tuto sobotu. Mandloně jsou letos obsypány množstvím pupenů těsně před rozpukem. Stačit bude jen několik málo slunečných dní a vykvetou všechny. Už nyní je chodí obdivovat první návštěvníci.

Mandloně pocházejí z Asie a vyžadují teplo. V Evropě se proto pěstují především ve Středomoří. V Hustopečích byly stromy vysázeny po roce 1948, kdy se zastavily dodávky mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka. Komunistické vedení chtělo zbavit cukrovinářský průmysl závislosti na západu a rozhodlo se plodinu pěstovat. Nejvhodnější podmínky pro mandloně zemědělci našli právě v Hustopečích, kde se místní klima nejvíce podobá středomořskému. Když se po převratu plodina začala znovu dovážet z jižních zemí, pěstování v hustopečském sadu skončilo jako neefektivní. Z původních 50 tisíc stromů jich zůstala pouhá tisícovka na ploše pět hektarů. Město Hustopeče je však na svou botanickou raritu náležitě hrdé a podařilo se mu unikátní mandloňový sad získat a uchovat.

Dnes sady slouží jako místo odpočinku, v jejich středu byla vybudována 14 metrů vysoká rozhledna a vede zde také Mandloňová naučná stezka. Nejkrásnější pohled z vrcholu rozhledny se nabízí právě v dubnu a květnu, kdy pod ní rozkvétá záplava mandloňových květů. Mimo mandloní lze z rozhledny dohlédnout na nedaleké Pálavské vrchy.

Návštěvu mandloňových sadů vám doporučujeme nejen nyní - na jaře, ale také v srpnu, kdy nastává čas sklizně. Ochutnat místní plody můžete buď přímo v sadech anebo si je lze zakoupit jako suvenýr v hustopečském turistickém centru.

Chráněná krajinná oblast Pálava slaví 40. výročí

Chráněná krajinná oblast Pálava slaví 40. výročí

Hlavní akce pro veřejnost se uskuteční 7. května v Klentnici pod Sirotčím hradem a jejím cílem bude představit návštěvníkům přírodu Pálavy. Od února do prosince bude probíhat fotografická soutěž o nejlepší snímky z pálavské přírody, které se může zúčastnit kdokoliv.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

V Hustopečích vznikla nová rozhledna - nachází se v jedné z největších botanických rarit na Moravě, v mandloňových sadech. Ocelová vyhlídka dosahující do výšky 14 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.