Králem našich hororů režisér Juraj Herz. Posuďte sami: v žebříčku nejlepších českých hororových snímků obsadil první místo jeho Spalovač mrtvol, druhé Panna a netvor a na páté příčce se drží Deváté srdce. Ke smůle všech milovníků hororové turistiky se však obě pohádky točily z velké části ve studiích, a dokonce ve stejných kulisách. Ve filmových studiích na Barrandově zkrátka v roce 1979 šetřili.
Větší štěstí budete mít u dalších Herzových hororů. Po stopách Spalovače mrtvol se můžete vydat do krematoria v Pardubicích. To je jako jedno z filmových míst dostatečně známé a pravidelně – zpravidla na podzim o Dušičkách – pořádá dny otevřených dveří či prohlídky, spojené s povídáním o filmu. Další Herzův horor T.M.A. se natáčel hlavně na zámku Valeč a jako dům hlavního hrdiny posloužil letohrádek Jinotaj ve valečském zámeckém parku.
Hororové pohádky: Panna a netvor, Deváté srdce a Čarodějův učeň
V obou Herzových pohádkách – tajemných, hororových a opravdu jen pro silné nátury – se tak mihne jen pár míst, která můžete dodnes vidět na vlastní oči. Pro záběry sídla čaroděje Aldobrandiniho z filmu
Deváté srdce filmaři využili průčelí
Trojského zámku v
Praze, natáčelo se také v
Litoměřicích, na
zámku Ploskovice a ve
znojemském podzemí.
Pro film
Panna a netvor, který se řadě dětí postaral o noční můry, si filmový štáb vybral například
Orlí bránu v
zámeckém parku v Mnichově Hradišti anebo grottu v
pražském parku Gröbovka. Zchátralá a zubožená památka plná umělých skal, chodbiček, schodišť, krápníkových jeskyněk, výklenků a odpočívadel si zahrála exteriér netvorova zámku. Ve filmu ji uvidíte tak, jak vypadala před rekonstrukcí. V dnešní podobě by se filmařům už do hororu rozhodně nehodila.
V sedmdesátých letech rovněž natočil režisér trikových filmů
Karel Zeman animovanou pohádku
Čarodějův učeň. Předlohou mu byl příběh z knihy
Ottfrieda Preusslera Krabat podle staré lužickosrbské legendy, Zeman ale dal příběhu mimořádně ponuré ladění.
Upír z Feratu: auto, které jezdilo na lidskou krev
Podobně jako Herzův horor
Morgiana (1972), který vedení Barrandova označilo za „sadomasochistický film“ a Herz dostal na dva roky zákaz režírovat, vyvolal při svém uvedení poprask i jeho další film,
Upír z Feratu o autě, poháněném lidskou krví. Hlavní role hráli
Jiří Menzel,
Dagmar Havlová a legendární
vůz Škoda 724 Super Sport, který díky filmu získal v tehdejším Československu kultovní postavení.
Původní záměr koupit pro film nějaké porsche by udělalo filmařům obrovskou díru do rozpočtu, a tak nakonec zapracoval filmový výtvarník
Theodor Pištěk, pozdější držitel Oscara za kostýmy k filmu
Miloše Formana Amadeus. Deset let starý prototyp se proměnil v ikonický vůz s motorem vzadu, jehož dveře se společně s čelním sklem a střechou vyklápěly vzhůru. Slavného Ferata můžete na vlastní oči vidět v
mladoboleslavském Muzeu automobilky Škoda.
Temná místa z českých kriminálek a mysteriózních seriálů
O nevlídnou kulisu několika mysteriózních detektivních seriálů se postaraly
Krušné hory, zjizvená krajina bývalých
Sudet, kde se natáčely dva krimi seriály: seriál
Rapl vypráví o problémovém drsňákovi detektivu Kunešovi, kterého nadřízení uklidí do zapadlého pohraničí.
Pustina, osmidílná dramatická minisérie HBO Europe, mapuje novodobé osudy krušnohorské vesnice, ohrožené těžbou uhlí.
Ačkoli se zdá, že Rapl i Pustina se natáčely v podobných kulisách, skutečným
Krušným horám zachoval větší věrnost Rapl. V policejní stanici šlo snadno poznat
budovu radnice v
Jáchymově, natáčelo se také ve zdejším
Dole Svornost, u
elektrárny Tisová poblíž
Sokolova a v
klášteře Teplá. Zájem novodobých filmových turistů přitahují i nehostinné horské pláně a chalupa, ve které seriálový detektiv Kuneš bydlel. Ta stojí kousek za osadou
Ryžovna a pokud pojedete z
Horní Blatné na
Boží Dar, nemůžete ji minout. Ikonickým místem je rovněž temné vodní oko, které se mihne v leteckém záběru v úvodu každého dílu první série; to je bývalý
důl Rolava, ztracený hluboko v lesích u
Přebuzi.
Pustina sice několikrát využila atraktivní záběry na
zámek Jezeří, osadu
Výsluní s obnoveným
kostelem sv. Václava a prašné povrchové doly u
Kadaně, ale jinak se Krušných hor dotkla jen okrajově. Filmovou náves byste našli ve
Vrbici u
Rakovníka, natáčelo se i v
Kladně, zejména v okolí hutě Poldi a na autobusovém nádraží.
Kladivo na čarodějnice: historický horor plný zla a strachu
Děsivé
čarodějnické procesy, které se koncem 17. století odehrály v podhůří
Hrubého Jeseníku, v okolí
Velkých Losin a řadě míst od
Mohelnice přes
Šumperk a
Jeseník až po polskou Nysu, připomíná několik muzejních expozic, speciální
čarodějnická cyklotrasa a také
film Kladivo na čarodějnice. Scénář napsali
režisér Otakar Vávra a
kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová podle knihy spisovatele
Václava Kaplického, kromě románu se ale inspirovali i dochovanými soudními zápisy.
V příběhu plném zla, prodchnutém atmosférou strachu a vynuceného doznání viny, vystupuje několik skutečných historických postav. Vedle
děkana Kryštofa Aloise Lautnera (1622–1685, ve filmu
Elo Romančík) a jeho hospodyně
Zuzany Voglickové (
Soňa Valentová) je to císařský laický inkvizitor
Jindřich František Boblig z Edelstadtu (1612–1698) v podání
Vladimíra Šmerala. Příběh o sadistickém fanatikovi, který měl na svědomí přes sto upálených osob a s místní šlechtou se podělil o většinu jejich majetku, se natáčel přímo tam, kde se procesy odehrávaly, tedy na
zámku ve Velkých Losinách.
Protože však film mnohým připomínal politické procesy z padesátých let s
Miladou Horákovou a
Rudolfem Slánským, záhy po uvedení putoval do trezoru a dalších dvacet let se jen občas objevil ve filmových klubech. Televizní diváci ho mohli vidět až po roce 1989.
Česko jako hororová země pro zahraniční filmaře
Česko je oblíbenou destinací zahraničních filmových štábů, a to i pro natáčení hororů. Ve filmu Hannibal – Zrození ze série o psychiatrovi, kanibalovi a sériovém vrahovi Hannibalu Lecterovi si rodinné sídlo Lecterů v Litvě zahrál hrad Kost, natáčelo se i v brněnské vile Tugendhat a pražská zákoutí se proměnila ve filmovou Paříž.
Mytická a záhadná Transylvánie se sice nachází hluboko v karpatských horách, ale američtí filmaři ji našli v Česku: hollywoodský horor Van Helsing s Hughem Jackmanem v hlavní roli se natáčel převážně u nás. Ve filmu se objeví třeba malostranský chrám sv. Mikuláše, proměněný v plesový sál, zákoutí pod Karlovým mostem, kde si v pozadí můžete všimnout Národního divadla, anebo areál kunratické tvrze, na jejímž dvoře tehdy vyrostly kulisy středověké vesničky.