Úvod > Aktuality > Goethe: setkání pod sopkou a dalších sedm cestovatelských zajímavostí a pikanterií

Goethe: setkání pod sopkou a dalších sedm cestovatelských zajímavostí a pikanterií

Vydáno 25. srpna 2019 Památky
Johann Wolfgang Goethe (1749–1832), německý spisovatel, básník, dramatik a tvůrce legendárního Fausta, miloval české lázně: do Karlových Varů se vracel celý život, zamiloval si i Mariánské a Františkovy Lázně. Víte, že v Karlových Varech začal i jeho vůbec nejdelší výlet v životě?
Prvorozený a jediný syn císařského rady z Frankfurtu nad Mohanem a později dvorní rada a ministr státní správy Sasko-výmarského vévodství je jednou z mnoha osobností, které se narodily v roce končícím devítkou: 28. srpna uplyne 270 let od Goethova narození. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do míst, která měl rád. Zastavíme se ve všech západočeských lázeňských městech, nahlédneme do štol pod přibližně sto tisíc let starou sopkou a pozveme vás i na setkání, spojené s oslavami výročí Goethova narození.
 

Tři roky v Karlových Varech

Vedle Výmaru a Říma považoval Goethe za nejkrásnější město světa Karlovy Vary. Navštívil je třináctkrát a strávil tu téměř tři roky svého života. Goethova stezka vám připomene básníkovu oblíbenou vycházkovou trasu, určitě si všimnete i jeho busty a pamětních desek v místech, kde bydlel, například na domech Bílý zajíc, Mozart nebo U Tří mouřenínů. Lázeňské pobyty se neobešly bez vycházek do okolí: přes zámeček Doubí často s přáteli zamířil ke Svatošským skalám, do dnešního Grandhotelu Pupp chodíval na plesy, koncerty a další společenské akce. V Karlových Varech také začalo jeho velké dobrodružství: v roce 1786 odtud tajně odjel do Itálie. Výlet, který se protáhl skoro na dva roky, popsal v rozsáhlém autobiografickém díle Italská cesta.
 

Goethova vyhlídka a strašidla

K nejhezčím místům v Karlových Varech patří Goethova vyhlídka, pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží na Výšině věčného života asi 1,5 km východně od centra města. Dlouho byla zavřená a chátrala, výhled si opět můžete vychutnat od letošního května. Vyhlídka bývá otevřená zdarma o víkendech, a když se od ní vydáte směrem na Tři kříže, objevíte také Stezku strašidel. Zhruba tříkilometrový okruh lemují pohádkové výjevy s lesními bytostmi usazenými na zemi i na stromech.
 

Goethe, Ulrika a múza v Mariánských Lázních

Také v Mariánských Lázních pobýval Goethe opakovaně, a to v letech 1820–1823. Nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst se v té době ještě rozvíjelo, ostatně status lázeňského místa mají Mariánské Lázně až od roku 1818. Goetha nadchlo, že může být svědkem toho, jak v nehostinné krajině vzniká elegantní a svěží městečko – a protože patřil k celebritám své doby, jeho přítomnost sem přilákala další návštěvníky. V Mariánkách mu to nikdy nezapomněli a váženého hosta dodnes připomíná pomník a Městské muzeum. Najdete ho v domě U Zlatého hroznu, kde se básník ubytoval naposledy, a muzejní expozice samozřejmě pamatuje i na pozdní platonický vztah s Ulrikou von Levetzow, který tu stárnoucí muž prožil v roce 1823. Když od mladé šlechtičny dostal košem, odjel a víckrát se už do Čech nevrátil. Až v lázeňském parku objevíte sousoší Goethe a múza, nejásejte: socha dívky prý neznázorňuje Ulriku, ale věčnou inspirátorku všech básníků.
 

Goethe na sopce

Jednou ze zálib slavného lázeňského hosta byly nerosty a minerály; v Karlových Varech je zkoumal na vrchu Tří křížů, geologickému průzkumu podrobil i Březovou, Vysokou, Lesov nebo zříceninu hradu Andělská hora. Jeho pozornosti nemohla ujít Komorní hůrka, nevýrazný kopeček kousek od Chebu a Františkových Lázní: Goetha připomíná reliéf jeho hlavy, který neznámý umělec vytesal na jednu ze skalek. Že jde o jednu z nejmladších vyhaslých sopek střední Evropy se tehdy ještě nevědělo, ale Goethe leccos tušil: zapojil se do sporu o jejím původu a navrhoval, aby vrch z výzkumných důvodů prokopali. Že jde skutečně o sopku se zjistilo až po Goethově smrti: štolu nechal do úbočí kopce prorazit Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů v letech 1834–1837. Otevření části chodeb, které už několik let chystají odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, se sice k 270. výročí Goethova narození nestihlo, ale pokud se o celém projektu chcete dozvědět více, přijeďte na Komorní hůrku ve středu 28. srpna. Mimo jiné se dozvíte, jak práce pokračují a kdy se štola otevře pro zvídavé návštěvníky.
 

Goethe a Františkovy Lázně

Goethe se cítil dobře i ve Františkových Lázních a rád se sem vracel. Líbilo se mu rodinné prostředí, kdy se všichni scházeli u společné tabule a později při korzu u pramene. Své ženě psal, že tady musí být daleko společenštější než v Karlových Varech, a dodal, že jde o jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy. Goethovo jméno dnes nese tradiční lázeňský hotel v samém centru města přímo na lázeňské promenádě.
 

Nejšťastnější den v jeho životě

Goethe také pravidelně navštěvoval Loket; okouzlil ho zdejší starobylý hrad a na terase hotelu Bílý kůň ve společnosti paní von Levetzow a jejích dcer včetně Ulriky oslavil 74. narozeniny. Ten den pak označil za jeden z nejšťastnějších ve svém životě. Hotel Bílý kůň na hlavním náměstí funguje dodnes, básníka připomíná pamětní deska a pomník kousek od kaple sv. Anny.
 

Hádka v Horním Slavkově

Region Západočeských lázní si Goethe zamiloval, ale ne všude se jeho návštěvy obešly bez potíží. Například v Horním Slavkově se nezapsala do dějin jeho prohlídka cínových dolů, ale roztržka v hostinci U Červeného vola. Hostinský mu prý za oběd naúčtoval tak vysokou částku, že rozlícený Goethe si na něj stěžoval až u krajského hejtmana.
 

Výlet do Jáchymova a Krušných hor

Viděno dnešníma očima byl Goethe workoholik a puntičkář: ve svém domě ve Výmaru měl pracovnu hodně daleko od skřípajícího schodiště a naopak blízko k ložnici. Řídil se pořekadlem „ranní ptáče dál doskáče“, vstával už ve čtyři hodiny ráno a do práce se pouštěl bez snídaně, aby toho stihnul co nejvíc. Nezahálel ani na cestách, kdy si psal velmi podrobné deníky. Díky tomu přesně víme kdy a kam jel, co dělal cestou, s kým hovořil a jaké přírodní zajímavosti a památky cestou viděl. Bohužel o výletu do dolů a hutí v Jáchymově v roce 1785 příliš informací nemáme; víme jen to, že sfáral do dolu Svornost. Můžeme se ale domnívat, že jako milovník Čech a německý vlastenec by Goethe měl velkou radost z letošní novinky, společného česko-německého zápisu Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.
 
Bronzový pomník J. W. Goetha v Mariánských Lázních

Bronzový pomník J. W. Goetha v Mariánských Lázních

Na místě původního pomníku spisovatele Johanna Wolfganga von Goethe stojí v Mariánských Lázních od roku 1993 socha od Vítězslava Eibla.

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Rozhledna na vrchu Věčného života byla otevřena v roce 1889. V neogotické stavbě se nachází restaurace i rozhledna s výhledem na Krušné Hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. V současné době prochází gegerální rekonstrukcí a otevře se na jaře 2019.

Goethův dům - Městské muzeum Mariánské Lázně

Goethův dům - Městské muzeum Mariánské Lázně

Navštivte nejstarší dům v Mariánských Lázních z roku 1818 spjatý se jménem básníka J. W. Goetha. Nahlédněte do historie Goethových pobytů i do tajemství jeho lásky k mladičké Ulrice von Levetzow. Vydejte se po stopách léčivých pramenů a nechte se unést sladkou historií lázeňských oplatek.

Goethův pomník v Lokti u kaple sv. Anny

Goethův pomník v Lokti u kaple sv. Anny

Socha velkého básníka a spisovatele od Willibalda Russe z roku 1932 stojí naproti kapli sv. Anny.

Hrad Loket - impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Hrad Loket - impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Hrad Seeberg - Ostroh u Františkových Lázní

Hrad Seeberg - Ostroh u Františkových Lázní

Přijďte navštívit hrad Seeberg, často nazývaný Ostroh. Najdete jej několik kilometrů západně od Františkových Lázní. Dnešní podobu hradu tvoří románský a gotický palác, které doplňuje renesanční křídlo s krásnou arkádovou chodbou. Zajímavý zážitek nabízí i vstup do sklepních prostor hradu.

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.

Lázně Kyselka v Bílině

Lázně Kyselka v Bílině

Lobkovický lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.

Městské muzeum v Aši

Městské muzeum v Aši

Muzeum bylo založeno roku 1892, vystavována byla především keramika, kroje, zbraně, obrazy a sbírky věnované občany města. Současnou podobu dostalo v roce 1966, kdy bylo přemístěno do "zámečku", empírové budovy postavené továrníkem Klaubertem na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu.

Sopka Komorní hůrka - nejmladší sopka v České republice

Sopka Komorní hůrka - nejmladší sopka v České republice

Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.

Svatošské skály u Lokte - zkamenělá svatba

Svatošské skály u Lokte - zkamenělá svatba

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov leží přibližně 8 km jihozápadně od města Teplice. Návštěvníci zde mohou zhlédnout především Valdštejnskou rodovou galerii, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu, Vojenskou zbrojnici, Lovecký salonek a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy.

Zámek Třebívlice s muzeem Ulriky von Levetzow

Zámek Třebívlice s muzeem Ulriky von Levetzow

Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří, využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Zřícenina hradu Andělská Hora - oblíbené karlovarské poutní místo

Zřícenina hradu Andělská Hora - oblíbené karlovarské poutní místo

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Národní přírodní památku Železná hůrka tvoří lom odkrývající část nejmladší známé sopky z území České republiky. Místo bylo objeveno roku 1823 německým básníkem J. W. Goethem. Nachází se u státní hranice se Spolkovou republikou Německo v blízkosti obce Mýtina.

Další aktuality