Úvod > Aktuality > Fašank, voračky, ostatky aneb masopust jak má být ve Strání

Fašank, voračky, ostatky aneb masopust jak má být ve Strání

Vydáno 29. ledna 2016 Památky
Masopust je svátkem hojnosti, radosti, dobrého jídla, pití a zábavy. Ač jeho tradice sahají až do pohanských předkřesťanských dob, dodnes k němu patří rozverné průvody masek, magické lidové obřady a fantastické pověry ohledně příští úrody. Tipem pro víkendové výlety může být návštěva obce Strání, kde od 31. ledna do 9. února probíhá již 29. ročník Festivalu masopustních tradic, který skončí 9. února tradičním pochováváním basy. Kromě programu v samotné obci lze (v závislosti na počasí) absolvovat v blízkém okolí pěšky či na běžkách řadu zajímavých turistických tras. Ve Strání zažijete masopustní zábavu jako ze starých časů!

Skákejte vysoko!

 
Než se ale vydáme do skotačících karnevalových průvodů, zastavme se na chvíli u našich předků. Masopust sice i dnes spojujeme s podivnými maskami, zabíjačkami a bujarým veselím, ale tak trochu zapomínáme na jeho dávný původ. Byl to čas, kdy se loučila zima, čas magických obřadů a řady půvabných pověr – víte například, že jak vysoko se skákalo o masopustní zábavě, tak vysoko mělo vyrůst v létě obilí? Anebo že kdo prý v masopustě moc dělá, ten to v létě zaručeně odleží?
 
Tehdy i dnes masopust oficiálně trval od Tří králů do Popeleční středy, jejíž termín vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Popeleční středu nikdo neměl rád; s ní končily rozverné besedy, tancovačky a radovánky, a naopak začínalo předlouhé šedivé období půstu a střídmosti. Pochovala se basa, po masopustu se už leckde nesmělo příst a jelítka, jitrnice, ovar, pálenku, koblihy a koláče vystřídaly tradiční brambory, hrách a čočka. Zkrátka legrace konec a Velikonoce předaleko.

Báječné bláznivé dny si letos užijete na Fašanku ve Strání.Proč se za masky do masopustních průvodů někde převlékají pouze muži? Masopust byl totiž spojován především s mužskou silou a plodností. Podobně měl výsadní postavení mezi veškerou zeleninou hrách, který v lidové víře platil za všeobecně uznávaný symbol plodnosti. Nacházel uplatnění nejenom při všemožných kouzlech plodnosti, ale ke slovu se dostal i na konci masopustu.
 
Zkrátka po zábavě v noci před Popeleční středou zatroubil ponocný a rychtář vyzval všechny rozjařené účastníky masopustní zábavy k rozchodu. Druhý den se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, ba dokonce dopoledne se ještě směla pít kořalka či zhřívanice. Oběd však už byl přísně postní – připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. Basa byla pochovaná, zima ztrácela na síle, země odpočívala v blížícím se jaru a lidem začínaly týdny předvelikonočního odříkání.
 
Víte, že…?
Obvyklou součástí masopustního jídelníčku jsou dodnes koblihy či boží milosti. Pro jejich přípravu se využívaly výhradně bílé potraviny (vejce, mouka a mléko), které jsou, podle pověry rozšířené po celém světě, nejmilejší pochoutkou mnoha dobrých duchů. Proto koblihy, boží milosti či koláče mívaly obřadní úlohu obětního jídla, které se při určitých příležitostech roznášelo po stavení a hospodář je dokonce vynášel do polí. Koblihy, buchty a další sladkosti patřily k masopustu natolik, že v Tyrolsku se první masopustní neděli říkalo Pekáčová, v Alsasku Koláčová a v Anglii se masopustní úterek jmenoval „pancakeday“. Ba dokonce se říkalo, že ten, kdo na masopust nenapeče koláče, se po celý rok nerozveselí. Ve Švýcarsku zase dávaly hospodyně první hotový koláč či placku psovi nebo kočce, protože potom se totiž ostatní povedly o to lépe.
 
Vyzkoušejte i vy některou z tradičních velikonočních pochoutek!
 
Recept na Boží milosti:
Doba přípravy: 20 minut
Doba pečení: 20 minut
 
Suroviny:
250 g hladké mouky
2 žloutky
1 lžíce práškového cukru
200 g tuku na smažení
trochu mléka
špetka prášku do pečiva
sůl
 
Postup:
Zpracujeme mouku se žloutky, špetkou soli, s práškem do pečiva a cukrem. Podle tuhosti těsta můžeme přidat trochu mléka. Podle potřeby zasypáváme moukou a těsto propracováváme, až je hladké a nelepivé. Necháme asi hodinu v chladu odpočinout. Na vále vyválíme tenkou placku, nakrájíme rádýlkem čtverečky nebo trojhránky a smažíme v rozpáleném tuku. Necháme okapat, pocukrujeme a podáváme.

Další aktuality