Menu
 
+ Vložit článek
Úvod > Aktuality > Dobrovolníci budou revitalizovat rašeliniště v srdci NP Šumava
Příroda

Dobrovolníci budou revitalizovat rašeliniště v srdci NP Šumava

  • Vydáno6. srpna 2019
rašeliniště Šumava příroda Národní park Šumava bažina Modrava Soumarský most národní park živočichové Hnutí DUHA podzemní voda rašeliník revitalizace jezírko doba ledová
Tým dobrovolníků z celé naší země bude od soboty 10. do soboty 17. srpna 2019 napravovat staré chyby vzniklé odvodňováním Šumavy. Stane se tak v rámci akce "Týden pro divočinu na Šumavě", do níž se ještě mohou zájemci přihlásit. Čeká je pak dobrovolnická práce v šumavské divočině nedaleko Soumarského mostu. Dobrovolníci tak každoročně pomohou jak vzácné šumavské přírodě, tak i zadržení vody a vodnímu režimu v krajině.
Přidat do oblíbených
0 z 5 (0x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 11 %
Nahlásit neaktuální obsah
</> Embedovat na vlastní stránky
Chalupská slaťDobrovolníci během Týdne pro divočinu na Šumavě zahrazují se a zasypávají staré, umělé odtokové kanály na odvodněných rašeliništích na Modravsku. Tvoří hráze, zasypávají kanály půdou a přenášejí rašeliníky. Zvýší a stabilizují hladinu podzemní vody pro obnovu rašelinotvorných procesů. Pokud chcete pro Šumavu něco udělat, pomozte Národnímu parku s revitalizací těchto vzácných území. Přihlásit se můžete na webové stránce zachranmelesy.cz.

Šumava patří k nejrozsáhlejším a nejstarším pohořím střední Evropy. Na jejích rašeliništích často najdeme jezírka, která skýtají nejen romantické pohledy, ale i podmínky pro život mnoha vzácných živočichů a rostlin. Bohužel ani po třiceti letech se rašeliniště nevypořádala s devastujícími zásahy z osmdesátých let. Tehdy byla uměle odvodňována, aby lidé získali snazší přístup do lesů a uvolnili nové plochy pro těžbu dřeva.

Rašeliniště ŠumavaRašeliniště je typ mokřadního ekosystému, v němž dochází ke hromadění odumřelé organické hmoty (převážně rašeliníků), která se bez přístupu vzduchu mění v rašelinu neboli humolit. Zaujímají v České republice plochu jen kolem 25 000 hektarů. Skoro polovina z toho leží v jižních Čechách. Na Šumavě jsou rašeliniště považována za jedny z nejlépe zachovalých přirozených ekosystémů, a zároveň v přírodě slouží k zadržování vody v krajině. Vytvářet a udržovat tyto unikátní ekosystémy pomáhá právě voda, která v nich hraje klíčovou roli.

Revitalizovaná rašeliniště přispívají k odolnosti a zdraví okolního lesního ekosystému především zmiňovaným zadržováním srážkové vody v krajině. Zatímco se kulturní krajina potýká zejména v posledních letech s velkým suchem a rychlým odtokem srážek do údolí, rašeliniště fungují jako velká přírodní houba, která vodu dlouho udrží, postupně ji uvolňuje do okolí a udržuje vyšší hladinu spodní vody. Lesy i krajina v okolí jsou proto stabilněji a dlouhodoběji zásobeny vláhou, a proto odolnější. Ochrana a revitalizace rašelinišť je jedním z důležitých prvků při adaptaci na postupující změně klimatu a vysychání krajiny.
 

Týden pro divočinu

Rašeliniště ŠumavaTýden pro divočinu na Šumavě je letošním třetím z celkem šesti, které Hnutí DUHA pořádá během léta po celém území ČR od Bílých Karpat až po Šumavu. Jedná se již o 22. ročník této tradiční akce. Dvaceti ročníků se zúčastnilo 1942 dobrovolníků a odpracovali bezmála 70 000 hodin na pomoc lesům, přírodě a krajině.

Od roku 2004 připravilo Hnutí DUHA na Šumavě už 32 dobrovolnických týdnů. Jen v minulém roce se podařilo vytvořit sedm hrázek na hlavním odvodňovacím kanálu na Soumarském rašeliništi a tři odvodňovací kanálky. Ty odvádějí vodu z kanálu a umožňují její rozliv do plochy a opětovné zamokření, což podporuje obnovu rašeliniště a zadržuje vody na  místě místo jejímu rychlému odtoku do Vltavy.
Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Javoří slať u Modravy

Javoří slať u Modravy

Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura
Další aktuality