Úvod > Aktuality > Česká Golgota se stala národní kulturní památkou

Česká Golgota se stala národní kulturní památkou

Vydáno 11. března 2018 Památky
Mezi národní kulturní památky se nově zařadil malebný poutní areál Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou. Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 18. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini.
Jaroměřice kalvárieKostel Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka je cenným příkladem barokní architektury. A nově jde také o chráněnou národní kulturní památku. Barokní areál v Jaroměřicích vznikal od začátku 18. století. Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl František Michal Šubíř, který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen.

Kalvárie2Ústředním bodem kostela je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých), kde visí originál. Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle člověk (Ecce Homo).
 
Mezi další dvě významné kalvárské stavby patří fara a Loretánská kaple, které stojí za hranicí poutního areálu. Pod Loretánskou kaplí sídlí hrobka, kde byli pohřbíváni kalvárští duchovní či ostatní obyvatelé fary.
Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.