21. srpen 1968 – den, kdy začala sovětská okupace Československa

Po téměř třiceti letech od pádu komunistického režimu získala Zdeňka Mašínová rodný statek svého otce Josefa Mašína v Lošanech. Ve stejném roce vznikl zapsaný spolek, jehož cílem bylo vytvořit na tomto místě veřejně přístupný Památník tří odbojů. Otevřen je od roku 2022.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze se nacházela pozorovatelna Státní bezpečnosti s názvem Kajka, která zde působila v letech 1952 – 1989. Dnes je zde rekonstruovaný byt věžníka, který spravuje Prague City Tourism.

Pardubický zámek skrývá jedno velké tajemství – protiletecký kryt z 50. let o němž koluje mnoho fantastických historek. Kryt je schovaný v zámeckých valech a zřejmě byl budován jako přísně tajné velitelské stanoviště civilní ochrany s kapacitou až 120 lidí.

Svérázné sousoší, které určitě nepřehlédnete, stojí na Újezdě pod vrcholem Petřína, na konci Vítězné ulice, která pokračuje k mostu Legií. Pomník představuje zužující se schodiště, v jehož horní částí kráčí sedm nahých mužských, postupně chátrajících, postav.

Pro všechny přátele a příznivce rozhlasového vysílání jsou v suterénu historické rozhlasové budovy na pražských Vinohradech otevřeny návštěvní prostory Českého rozhlasu s názvem Galerie Vinohradská 12.

Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.

10-Z je kódové označení nejutajovanějšího brněnského krytu z doby komunismu (1959) pro politické představitele města a kraje. Kryt v Husově ulici vznikl v době nacismu jako úkryt Luftschutzu před americkým a sovětským bombardováním Brna.

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

V muzeu jsou vystaveny pečlivě vybírané originální materiály a zajímavě zpracované instalace. Uvidíte záblesk historie z originálních filmů, archivních fotografií, projekcí, rozhovorů, maleb, historických dokumentů a velkých zařízení které dohromady přivádí celou tuto kapitolu historie k životu.

Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka byl vybudován na konci 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Stavbu navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícího romantismu.

Připomeňte si jedno z temných výročí naší historie na pražském Výstavišti. Letos to bude již 56 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československého státu.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Nenápadný pomník ve tvaru prohnutého kříže na zemi, je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil.

Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky.

Naučná stezka Po stopách politických vězňů se nachází v okolí Památníku Vojna, nedaleko obce Lešetice u Příbrami. Zároveň spojuje město Příbram, poutní místo Svatá Hora a Památník Vojna, jedno z vězeňských zařízení komunistického režimu.

Město Liberec zpřístupnilo veřejnosti unikátní zajímavost – největší liberecký kryt civilní obrany. V kilometrovém labyrintu chodeb je pro návštěvníky mimo jiné připravena výstava Liberecké podzemí.

Poprvé můžete na jednom místě spatřit předměty, které patřily pohlavárům sovětského státu. V kolekci jsou velmi neobvyklé exponáty, např. posmrtná maska Lenina, zbraň, kterou byl zavražděn Trocký, radiopřijímač z Berijovy pracovny, zařízení z laboratoří KGB a další.

Aplikace Paměť národa je interaktivním průvodcem po místech, která jsou spojena s událostmi a příběhy 20. století. Určí vaši polohu a ukáže vám na mapě místa paměti ve vašem okolí.

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulá osada Hrádeček, kde měl svou milovanou chalupu exprezident Václav Havel. Za socialismu se zde scházeli chartisté i legendy undergroundu, později zde byly vítány i významné státní návštěvy.

Také Libercem projely roku 1968 tanky vojsk Varšavské smlouvy. Zůstali po nich ranění, mrtví a pocity marnosti a zrady. To vše a ještě mnohem více připomíná pomník obětem 21. srpna 1968, symbolicky ve tvaru tankového pásu se jmény devět libereckých obětí, který je umístěn přímo u radnice.

Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tvoří bronzová deska s reliéfem lidské postavy. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970, zásahem StB v listopadu 1970 došlo k jeho odstranění a zničení. Opět byl na Olšany umístěn až v roce 1990.