Památník národního písemnictví je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy. Veřejnosti je otevřeno několik poboček PNP v Petschkově vile v Bubenči, kam se přestěhoval ze Strahova, v letohrádku Hvězda či v zámku Petrkov.
Hlavní sídlo
Památníku národního písemnictví se v roce 2022 po téměř sedmdesáti letech přestěhovalo ze
Strahovského kláštera do bubenečské
Petschkovy vily a už jako
Muzeum literatury otevírá své sbírky veřejnosti.
Památník je zřízen za účelem
získávat, shromažďovat, trvale uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění. Muzeum disponuje také
bohatým archívem s pozůstalostí našich předních spisovatelů.
Z celkového počtu přibližně 65 milionů sbírkových předmětů evidovaných v muzeích a galeriích ČR uchovává
PNP více než desetinu, což představuje
podstatnou část národního kulturního dědictví. Sbírka PNP vznikala postupně od roku 1952, dne 25. září 2002 byla zapsána do centrální evidence sbírek vedené na Ministerstvu kultury ČR. Sbírku PNP tvoří z podstatné části
archiválie, uložené v oddělení literární archiv, který je veřejným akreditovaným specializovaným archivem. Jedná se o
nejucelenější soubor pramenů ke studiu české literární historie 19. a 20. století v ČR a řadí se k nejvýznamnějším evropským sbírkám.
Pobočky Památníku národního písemnictví otevřené veřejnosti
Památník národního písemnictví
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2017 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2017 – za publikaci „Zkušenost exilu: Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu“
2016 – Cena Českého výboru ICOM – za výstavu „Havel-Prigov a česká experimentální tvorba“