Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.
Jedna z nejznámějších dopravních staveb v Česku se klene
přes Nuselské údolí v
Praze, kde spojuje Pankrác s Karlovem. První plány mostu, který by ulehčil přepravu přes údolí potoku Botiče v pražských Nuslích, se vyrojily
již na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Například v roce 1903 přišel inženýr Jaroslav Marjanko se svým návrhem ocelového mostu, který se ovšem neprosadil. Později následovaly další nápady, mezi nimi i takové, které
počítaly s výstavbou obytných domů v mostních pilířích.
Řešení otázky přemostění ovšem přišlo na řadu teprve
v šedesátých letech minulého století. V té době se ujal projekt tří architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb
Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra.
Základní kámen byl položen v roce 1965 a již po pěti letech se mohla uskutečnit první zátěžová zkouška, která probíhala tak, že se na
ještě nedostavěném mostě do řady za sebe naskládalo šestašedesát tanků. Tankisté, kteří přijeli z rakovnického pluku, tehdy dost riskovali. Kdyby most jejich váhu neunesl, nejspíš by tuto zkoušku nikdo z nich nepřežil. Dne
22. února 1973 proběhlo slavnostní otevření stavby a až do roku 1990 nesl most jméno československého prezidenta Klementa Gottwalda.
V prvních návrzích mostu se počítalo s výstavbou vnitřní tramvajové trati. Nakonec ale dostalo přednost
metro, které se v úseku
mezi stanicemi I.P. Pavlova a Vyšehrad (na trase C), rozjelo poprvé rok po otevření mostu, tedy roku 1974. Dnes tunelem
denně projede zhruba 800 souprav metra, které přepraví cca 300 tisíc cestujících. Vždy po půlnoci je most čištěn tunelovým vysavačem.
Šestiproudou silniční komunikaci na Nuselském mostě využije denně téměř sto tisíc motorových vozidel.