Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Rezervace vznikla v roce 1999 spojením sedmi bučinných rezervací Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník a Tišina. Předmětem ochrany je především zachovalý lesní podrost bez zásahů člověka. Dochovaly se tu jedny z největších přírodě blízkých lesů s převahou bučin v Čechách. Na stezce procházející rezervací je řada zajímavých skalních útvarů.

Rezervace je rozdělena na několik oblastí:
Území okolo Oldřichovského Špičáku, což je 724 m n. m. vysoký vrchol s vyhlídkou, který dominuje západní části Jizerských hor nad Oldřichovem v Hájích. Ze skal se zde nlézá například Důlní skála, Hřib, Sklaní brána nebo Temná věž. Oblastí prochází zeleně značená Hřebenovka.

Druhou oblast tvoří okolí stezky Oldřichovské bučiny v Jizerských horách nad Oldřichovem v Hájích. Tu lemuje spousta zajímavých skalních útvarů. Mezi všemi dominuje velkolepá hlava gorily! Jedná se o zajímavý skalní útvar, a kromě tváře lidoopa nabízí stezka také další zajímavosti, třeba dřevěné lůžko s rozšiřující se rourou. Na něm mohou turisté naslouchat zvukům lesa, v němž se ukrývají obrovské žulové balvany. Další zajímavostí je na stezce maketa dutiny stromu s modely ptáků. Když se do ní člověk podívá, zjistí jak tam vlastně žijí. Nejen dětem se budou líbit také kovové masky šelem, jež dříve v lesích žily. Mimo to jsou zde útvary jako Sněhulák, Oldříšek, Podsvětí, Hřib, Panenka, Kočičí hlava, Pyramida a další. Oblastí také prochází zeleně značená Hřebenovka.

Třetí oblastí Jizerskohorských bučin je široké okolí Svinského čela (781 m) mezi Ferdinandovem u Hejnic a Poledníkem a Krásnou Máří na opačné staně. Oblastí prochází několik cest – opět zelená Hřebenovka vedoucí na Bílou kuchyni, z hejnické strany NS Viničná cesta, modře značená Nová poutní cesta (Olivetská hora – Hejnice), NS Lesy Jizerských hor i červeně značená Oldřichovská cesta od U Tetřeví boudy k rozcestí Pod Ptačími kupami. Do této největší oblasti NPR Jizerskohorských Bučin patří napříkald Ořešník, vodopády Štolpichu, vodopády Bílého Štolpichu, hory Poledník (864 m), Svinské čelo (781 m), Ořešník (800 m). Nejkrásnější skalní útvary jsou okolo Ostrého hřbetu (Ostrý roh, Žába, Homole cukru, Zvon, Viničná plotna), Poledníku (Červené skály, Jízdenka, Sviní kámen, Jizerský kostelík) a pak na opačné straně rezervace na Ořešníku (Stojka, Zahradní věž, Zahradník, Zahradníkův učeň).

Čtvrtá oblast je okolo Černého potoka. Nacházejí se zde velmi známé skalní útvary: Polední kameny, Frýdlantské cimbuří či vyhlídka Hajní kostel. Vedou tudy turistické trasy – žlutá (náročná) od Smědavské hory a zeleně značená Kozí stezka ze Sedla Holubníku do Bílého Potoka.

Pátá oblast je menší území v okolí hory Paličník (944 m) a šestou oblastí je území kolem hory Tišina (873 m).
 

Jizerskohorské bučiny v UNESCO

Jizerskohorské bučiny jsou naší vůbec první přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO. Zapsány na Seznam Světového dědictví byly v roce 2021. Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 ha) a jejím ochranným pásmem (189 ha) se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny – Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 ha).
 

Z historie oblasti

Do Jizerskohorských bučin začal člověk pronikat až ve 14. století. Cílem byla především těžba dřeva na stavební materiál, palivo do sklářských pecí nebo později pro zbrojírny Albrechta z Valdštejna či manufaktury v údolích. Lidé vytěžili okraje lesa, dále se naštěstí pro náročný terén nedostali. Dřevařskou minulost dodnes dokládají dochované pomníčky připomínající padlé dřevorubce, střety mezi pytláky a hajnými nebo ty, kteří si v horách sami vzali život.

Spolu s rozvojem průmyslu koncem 19. století vznikla i legendární Štolpišská silnice vedoucí z údolí Velkého Štolpichu z Ferdinandova strmě vzhůru do hor směrem k rašeliništi na Čihadle. Velmi známá, nenáročná, ale dlouhá vrstevnicová cesta Viničná pochází z první pol. 20. století. Počátky 2. sv. války připomíná bunkrová linie, která zasahuje do západní části NPR.