Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.
Meteorologická observatoř Českého hydrometeorologického ústavu vyrostla na jihu
Prahy v letech 1973 až 1979 podle návrhu architekta Karla Hubáčka, autora vysílače na
Ještědu. Stavba upoutá
vysokou železobetonovou věží s nezvykle tvarovanou hranatou nástavbou z neomítaného zdiva. Vžilo se pro ni označení libušská observatoř, stejně jako přilehlé Sídliště Libuš ale nikdy na libušském katastru nestála. Nachází se
v Kamýku, nejmladším pražském katastrálním území.
Kupole na vrcholu věže, zvaná radom (vzniklo spojením slov „radar dome“), je už jen připomínkou doby, kdy ukrývala meteorologický radar. Mezi lety
1979 a 2000 sloužil k měření oblačnosti a sledování srážek. Jednalo se o první radar svého druhu v zemi, pro měření se uvnitř nacházel
radar Tesla RM-2. Později ale začaly signálu zaclánět vysoké panelové domy na blízkém sídlišti, od roku 2000 jej tak nahradil nový radar v
Brdech.
Aby mikrovlny radaru prošly kupolí, je
vyrobená z laminátu a umělých hmot. Všechny zprávy o naměřených hodnotách se až do začátku 90. let zapisovaly ručně. Radar nicméně dokázal už tehdy zpracovat nejenom plošné zobrazení oblačnosti, ale také
vertikální řezy mraků, ze kterých bylo možné vyčíst množství srážek. Dnes už na věži radar nenajdete, kupole ukrývá vysílač, který
zajišťuje spojení pracoviště libušské observatoře se čtyři kilometry vzdáleným ústředím Českého hydrometeorologického
ústavu v Komořanech.
Veřejnosti věž přístupná není, malou skupinku návštěvníků tu ale meteorologové čas od času
po individuální domluvě provedou. Observatoř bývá také pravidelně
otevřena při Světovém dni vody a Světovém meteorologickém dni (zpravidla konec března).