Zlé jazyky tvrdí, že lanovka je jen vlak nakřivo a že je dílem šílených architektů. Ve skutečnosti je geniálním kompromisem mezi výtahem a vlakem; visí na laně a zároveň se udržuje v kolejích.
Lanová dráha na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase
Újezd – Nebozízek – Petřín. Historicky
první lanovka byla na vodu. Ta sice občas v létě vyschla a pak se na
Petřín muselo pěšky. S nápadem vybudovat lanovku na vodní pohon přišli v roce
1890 inženýři Reiter a Štěpán. Princip byl prostý. Do horního vozu lanovky se načerpalo takové
množství vody, aby převážilo vůz dole; a řidič lanovky jen brzdil.
Zásadní rekonstrukce se lanovka dočkala až v roce
1931. Kolejiště bylo prodlouženo na dnešních 510 metrů a do horní stanice byl umístěn
třífázový motor. Lanovka dostala
nové vozy připomínající tehdejší tramvaje a byla schopna přepravit až
2 600 osob za hodinu. V této podobě fungovala až
do 7. června roku 1965, kdy vrchní strojník Miroslav Furst nahlásil na dispečink, že se rozestupují koleje. Problémem byla opět voda, jenomže tentokrát jí bylo zase moc.
Jílovité horniny nacucané spodními prameny a dlouhotrvajícím deštěm
se začaly sunout po pískovcové vrstvě a do roku 1967 byly zničeny dvě třetiny tratě. Znovu se lanovka na Petřín rozjela
až po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.
Výlet na Petřín a Nebozízek
Ze stanice
Nebozízek se otevírá překrásný pohled na
Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny je známé
Bludiště – zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na
pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je
miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově je také umístěn panoramatický
obraz Hájení Prahy proti Švédům.
Lanová dráha
prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král
Karel IV. v letech 1360 – 1362. Své neobvyklé pojmenování získala na památku toho, že byla nouzovou stavbou umožňující zaměstnat pražské obyvatelstvo. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města. Na
Petříně je také
Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.
Jedním z mnoha pomníků na
Petříně je
slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 – 1912. V oblasti Petřína můžete spatřit
zahrady Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny,
Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je
Růžový sad, založený v roce 1932. Na Petříně se dochovala také část
barokního opevnění Prahy – bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).