Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice - objevte tajuplné vyšehradské podzemí

Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice - objevte tajuplné vyšehradské podzemí

Památky
Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit jako shromazdište vojáku, sklad potravin a munice.
Plány na vybudování vyšehradské citadely byly velkolepé a neměly se omezit pouze na obvod vlastního hradiště. K plné realizaci Ferdinandova plánu, a tím k rozrušení Nového Města, naštěstí nedošlo. Do roku 1678 získalo obvodové opevnění pevnosti zhruba dnešní podobu. Délka obou křídel kasemat je necelý 1 km. Chodby jsou nejméně 2 m vysoké a 1,5 m široké. Stejně jako všechny ostatní nově budované barokní pevnosti v Čechách se vyšehradská citadela nikdy vojensky neuplatnila a neovlivnila rozhodujícím způsobem válečné střety v 18. a 19. stol. Po zániku převážné částipražské barokní fortifikace zůstal Vyšehrad uceleným a významným dokladem vývoje pevnostního stavitelství v Praze po třicetileté válce.

V listopadu roku 1744, na konci pruské války, měly však kasematy - a vlastně celý Vyšehrad namále - Prusové tehdy vložili do podzemních chodeb 133 sudů se střelným prachem, které měl odpálit doutnáky poslední voják. Třem odvážným Podskalákům se podařilo doutnáky včas odstranit a odvrátit tím totální demolici Vyšehradu.

Vchod do kasemat je z Cihelné brány. Kasematy se nacházejí po obou stranách brány, pravá část chodeb v bastionu č. XXXIII ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit jako shromazdište vojáků, sklad potravin a munice. Místnost plnila také úlohu případného protileteckého krytu a skladiště brambor a zeleniny pro Prahu. Prostor byl vyklizen, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století. Sál je součástí prohlídky kasemat a je zde také umístěno 6 originálních soch z Karlova mostu - sousoší sv. Bernard s Madonou od M. V. Jackla (1709), sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského od J. B. Kohla (1708), socha sv. Vojtěcha od F. M. Brokoffa (1709), sv. Anna od M. V. Jackla (1707) a sousoší sv. Ludmily s malým Václavem od M. B. Brauna (1720-1724).
Celý popis
Naposledy změněno: 18. 12. 2017

Ubytování a restaurace v okolí