Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Hrad Pořešín s expozicí hradního muzea

Hrad Pořešín s expozicí hradního muzea

Kultura
Zřícenina Pořešína se nachází na úzkém zalesněném ostrohu levého břehu Malše, asi 7 km severně od města Kaplice. Hrad je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře. Narozdíl od jiných hradů se klíčovým bodem obranných prvků Pořešína stala plášťová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady.
Název hradu je odvozen od křestního jména Pořeša - znamená tedy tolik co Pořešův hrad či Pořešův dvůr (německy Poreschien). Staveništěm hradu Pořešín se stal konec skalnaté klesající ostrožny ležící v nadmořské výšce 533 m. n. m. jihovýchodně od stejnojmenné vsi.

Na hradě Pořešíně naleznete také hradní muzeum, kde se dozvíte zajímavosti o středověkém odívání a zbraních. Uvidíte zde autentické věci nalezené přímo na Pořešíně - kostěný korálek, část zbroje, nůž, ostruhy, mince, sud a nejstarší dřevěný trám - pozůstatek konzoly pro záchod, který unikl hradnímu požáru, protože vyčníval na druhou stranu vně hradu.

Expozice muzea mapuje také více než šestatřicetiletou historii výzkumů hradů na Malši, na jejichž základě byl vytvořen i model hradu Pořešín z doby okolo roku 1390. Mezi další zajímavosti patří věci zde nalezené - kostěný korálek, část zbroje, nůž, ostruhy i další mince. Prohlédnete si také dosud nejstarší dřevěný trám, který se jako jediný na hradě zachoval před požárem.

Rok 2015 přinese návštěvníkům další novinky. Například "samoobslužnou prohlídku" - po hradě bude rozmístěno šest panelů s obrazy, které budou znázorňovat podobu daného místa za středověku. Kromě toho na budovy přibude deset erbů s jejich názvy, jako například palác, věž a podobně. Klasická průvodcovská služba zde totiž není k dispozici.

Plně funkční už také bude nová přístavba k hradnímu muzeu včetně sociálního zařízení, hrad a jeho dílny budou žít rozmanitými akcemi pro děti i dospělé.

Z historie hradu

Území, na němž hrad Pořešín vznikl, bylo majetkem mocného rodu pánů Bavorů ze Strakonic. Protože jádro jejich rozsáhlých držav leželo v Prácheňsku, hrad Pořešín si zde zjevně vystavěli především jako správní centrum okolního majetku. Do psané historie vstoupil 4. března 1312. Toho dne zde svou službu zakončil bavorovský purkrabí Jan z Vracova a ve službě ho nahradil nový purkrabí Vojtěch. Hrad tedy k tomuto datu jíž stál. Páni ze Strakonic však záhy o vzdálený majetek ztratili zájem a 2. září roku 1317 směnil Bavor III. ze Strakonic Pořešín za Vitějovice.

Novými majiteli Pořešína se tak stali páni z Vitějovic rovněž erbu střely, kteří se po něm psali a s nimiž byly jeho osudy spojeny značně dlouhou dobu. Majitelé Pořešína nejprve působili v rožmberských službách. Nejvýznamnějším členem rodu pánů z Pořešína, kteří na hradě skutečně sídlili, se během druhé poloviny 14. století stal Markvart I. I on započal svou životní dráhu v rožmberských službách, ale posléze působil ve významných zemských úřadech. Po roce 1375 ho nalézáme na pražském královském dvoře ve funkci hofmistra královny Alžběty Pomořanské, poslední manželky císaře Karla IV. Vzhledem k množství dochovaných historických zpráv, které máme k této osobnosti k dispozici, jsme velmi dobře informování o velkém rozsahu pořešínského panství a jednotlivých lokalitách, které je tvořily. Markvart zemřel v požehnaném věku před rokem 1408.

Měl dceru a čtyři syny, z nichž dva se věnovali duchovní kariéře. Všichni synové zemřeli dříve než jejich otec. Jediný Markvartův vnuk Markvart II. byl v době smrti Markvarta I. nezletilý a tak panství až do roku 1416 jako jeho poručník spravoval Markvartův přítel Hroch z Maršovic. Tato doba však již byla Pořešínu a jeho panství podstatně méně příznivá. Někdy po prosinci roku 1418 Markvart II. zesnul a hrad zůstal v rukách Hrocha z Maršovic. Na počátku husitských válek v roce 1423 máme doloženou nezdařenou přípravu pokusu o vydání hradu Janu Žižkovi zradou.

Oslabené panství s ne zcela jasnými majetkoprávními vztahy nemohlo uniknout pozornosti nových majetků lačného souseda, Oldřicha z Rožmberka. Oldřich z Rožmberka skutečně Pořešín za neznámých okolností zabavil. Po smrti obou bratří z Maršovic si pak na císaři Zikmundovi vyprosil jeho právo odúmrti na pořešínský statek, na což byla 27. února roku 1434 vydána odpovídající listina. Konstatuje se v ní, že Oldřich z obavy, aby se hradu nezmocnili husité, nechal ho do základů zbořit a srovnat se zemí.
Celý popis
Naposledy změněno: 18. 10. 2017
12.4.
29.10.
Výstavy Osudy a dílo

Výstavy Osudy a dílo

Český Krumlov, Jižní Čechy
15.8.
31.10.
Výstava Krajinářský park v Červeném Dvoře

Výstava Krajinářský park v Červeném Dvoře

Nové Hrady, Jižní Čechy
1.4.
31.10.
Vítkovci 20 let

Vítkovci 20 let

Nové Hrady, Jižní Čechy

Ubytování a restaurace v okolí