Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí

Příroda
Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.
Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na území 530 km2. Území je na severu ohraničeno sníženinou Oderské brány, na východě úbočím Palkovických vrchů na jihu prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a na západě úbočím Kojetínských vrchů. Jedná se o geologicky velmi pestré území na severozápadním okraji Karpatského oblouku budované převážně usazenými horninami jurského až křídového stáří.

Malebné území v podhůří Beskyd skrývá mnohá svědectví dramatických geologických dějů. Nalezneme zde trosky druhohorních tropických korálových útesů, mohutná souvrství hlubokomořských usazenin, pradávné podmořské sesuvy, stopy kontinentálního ledovce či sopečné horniny, které pronikly mořským dnem. S těmito pozůstatky dávných dramat se zde můžeme setkat téměř na každém kroku. Na tomto poměrně malém území se můžete projít historií Země od dob, kdy Zemi vládli obří ještěři až do dnešních dnů.
 

Zajímavosti na území parku

Štramberský kras - historická typová lokalita stupně tithon svrchní jury. Nalézá se zde výjimečné bohatství zkamenělin korálového útesu z jury v rámci celé Evropy (617 druhů). Na území probíhal unikátní složitý sedimentární vývoj od jury do křídy, jehož důsledkem jsou neptunické žíly, paleokrasové jevy a tektonické deformace – tzv. „geologický hlavolam“.

Historická důlní díla – Libotínské doly: v prostoru libotínských lesů se nachází jedny z nejrozsáhlejších pozůstatků po těžbě železné rudy na území geoparku. Dobývány zde byly čočky pelokarbonátů (pelosideritů) převážně z jílovců hradišťského souvrství. Těžba zde probíhala od 17. století, přičemž vrcholu dosáhla okolo poloviny 19. století. Vytěžená ruda byla na vozech odvážena nejprve do hutí ve Frýdlantu nad Ostravicí a posléze do Vítkovic. V době největšího rozmachu těžby pracovalo ve Štramberku přes 300 havířů.
 
Ze zaniklých dolů na železnou rudu z pravého břehu potoka Libotínky vyvěrá trvalý a silný pramen vody. Pramen s vydatností 3,3 l/min je nazýván Havírenskou studánkou.
 
Vápencové lomy u Štramberka – a východním okraji města Štramberk najdeme několik opuštěných vápencových lomů. Jedním z nich je například důl Kamenárka. V Kamenárce se začal vápenec lámat již ve středověku. Vápno se z něj pálívalo v polních pecích přímo na místě těžby. V polovině 19. století byla vybudována kolejnicová dráha, po níž se vytěžený vápenec samospádem dopravoval do pecí v místě dnešního štramberského nádraží. Těžba vápence v Kamenárce začala upadat po zahájení těžby vápence na svazích vrchu Kotouče bratry Guttmannovými v roce 1880 a napojení Štramberka na železnici do Studénky o rok později.

Podzemní zásobník plynu Štramberk - byl vybudován v prostoru vytěženého ložiska zemního plynu Příbor – jih v roce 1983. K akumulaci zemního došlo ve vrstvách karpatu, která leží převážně na horninách karbonského stáří. Skladovací obzor o mocnosti 1 – 10 m sloužící ke skladování plynu je uložen v hloubce 500 – 690 m pod povrchem. V nadloží plynového obzoru se nacházejí příkrovy vnějšího flyšového pásma, příslušející slezské a podslezské jednotce, které se nasunuly na třetihorní horniny a mají funkci krycí vrstvy. Během období s nižší spotřebou plynu jsou přebytky dováženého plynu čerpány prostřednictvím sítě provozních sond do tohoto podzemního kolektoru. K následnému čerpání ze zásobníku dochází ve špičkách převážně v zimním období. V zásobníku je na ploše cca 30 km2 skladováno až 840 mil. m3 zemního plynu a je tak největším podzemním zásobníkem v ČR.
 

Minerální vody na území parku

Jesenická kyselka - Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem, Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.
 
PP Prameny Zrzávky - přírodní památka byla vyhlášena k ochraně pěti minerálních pramenů a dosud dochovaných přirozených lučních mokřadních společenstev, najdete zde suchopýr, ostřici úzkolistou či prstenec májový. Dva pramenné vývěry zcela odlišného složení se nacházejí jen pár metrů od sebe. Jeden obsahuje síran železitý, druhý sirovodík. Třetí, samostatný sirovodíkový pramen, je ve vzdálenosti 300 m.
 
Travertinová kaskáda - travertinový val na jihovýchodní straně Tichavské hůrky. Tvorba travertinu je podmíněna vydatným vápenitým pramenem, který vyvěrá v lese na úbočí Tichavské hůrky ve výšce 370 m.n.m. Délka potůčku je přibližně 120 m, z toho val je několik desítek metrů dlouhý. Potůček se vlévá do říčky Tichávky. Podloží potůčku tvoří travertinový val, který se vyvyšuje nad okolní terén v rozpětí 10 až 70 cm. Do dnešní podoby vznikal val několik tisíc let.
 

Antropologie a archeologie

Jeskyně Šipka - původně krápníková jeskyně byla vyhloubena již v předledovcových dobách vodním tokem obtékajícím Kotouč. Ledovcové působení ji nadále rozšiřovalo a po jeho ústupu s sebou odtávající voda odnesla zbytky měkkých hornin, čímž se jeskyně ještě rozšířila a získala dnešní tvar. Chodba je dlouhá 47 metrů a komín vysoký 7 metrů. V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum pan Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí, v hloubce 1,7m, ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte (tzv. Šipeckou čelist). Bylo zde nalezeno také velké množství kostěných pozůstatků zvířat rozličných druhů. Mezi nejzajímavější patřil nález kostí jeskynního medvěda, kterému po jistý čas jeskyně sloužila jako nora. Byly zde ale nalezeny i kosti lva, hyeny, rosomáka, pakoně, srstnatého nosorožce nebo například mamuta, který se do jeskyně dostal jako potrava. Dnes je Šipka obývána jen několika netopýry.
 
Pravěké osídlení na Kotouči - hradiště Kotouč u Štramberka je jedním z nejdůležitějších center keltské kultury doby železné na Moravě! Byla dokonce vyslovena hypotéza, že se mohlo jednat o oppidum. Hradiště Kotouč se rozkládá na kopci se dvěma vrcholy a středovým sedlem. Jeden z vrcholů, jižní, byl bohužel v 19. století z větší části vytěžen. Hradiště Kotouč bylo osídleno ve více období pravěku. Nejprve lidem kultury moravské malované keramiky mladší doby kamenné (4400-4200 př.n.l.), dále pak lidem kultury lužických popelnicových polí – slezská fáze pozdní doby bronzové (1000-750 př.n.l.), lidem platěnické kultury starší doby železné (750-560 př.n.l.) a nakonec lidem s laténskou kulturou v její pozdní fázi (125-30 př.n.l.). Hradiště Kotouč dosáhlo svého vrcholu pravděpodobně v době lužických popelnicových polí, kdy bylo vybudováno opevnění.
 

Hrady a zámky v oblasti

Hukvaldy - jeden z největších hradů na Moravě. Na kopci nad obcí Hukvaldy, uprostřed obory plné daňků a muflonů se tyčí z dálky viditelné, rozsáhlé hradní opevnění hradu. První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století.

Starý Jičín - ve Starém Jičíně se osamoceně vypíná Starojický kopec, na jehož vrcholu stojí zřícenina hradu Starý Jičín. Z vyhlídkové věže je krásný výhled do všech stran.

Šostýn - nedaleko města Kopřivnice na Novojičínsku leží zřícenina středověkého hradu Šostýn. Dochovaly se příkop a dva valy, z vlastního hradu pak zříceniny zdí hradeb, paláce a věže, které v současné době prochází částečnou rekonstrukcí.

Štramberská trúba - dominantou města Štramberk je zřícenina hradu Strallenberg (Štramberk) s válcovou věží zvanou Trúba, který leží na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především zrekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako rozhledna.

Zámek Kunín - barokní skvost a jediná zámecká stavba slavného Johanna Lucase von Hildebrandt v Českých zemích, leží pouhých 25 minut po dálnici z Ostravy. V 16 historických pokojích na vás čekají původní zámecké sbírky a vybavení, na zámecké půdě nejpodivuhodnější komínový systém v celé střední Evropě.

Zámek Nový Jičín - původně opevněný kamenný dům pánů z Kravař byl na počátku 16. století přestavěn pány ze Žerotína do podoby citadely s devíti obrannými věžicemi. Sídlí zde Muzeum Novojičínska, které zde má stálou expozici zaměřenou na historii Nového Jičína a výrobu klobouků.
Celý popis
Naposledy změněno: 12. 9. 2019
26.6.
28.9.
Historické plakáty

Historické plakáty

Příbor, Severní Morava a Slezsko
12.6.
28.9.
Sto let našeho letectva

Sto let našeho letectva

Příbor, Severní Morava a Slezsko
1.4.
31.10.
Procházka piaristickými zahradami v Příboře

Procházka piaristickými zahradami v Příboře

Příbor, Severní Morava a Slezsko
6.4.
31.10.
Komentované prohlídky expozice NS Beskydské nebe - Život v korunách stromů

Komentované prohlídky expozice NS Beskydské nebe - Život v korunách stromů

Frenštát pod Radhoštěm, Severní Morava a Slezsko
Jaroňkova útulna pod štramberskou Trúbou

Jaroňkova útulna pod štramberskou Trúbou

Štramberk, Severní Morava a Slezsko
Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Štramberk, Severní Morava a Slezsko
Medová stezka Štramberkem

Medová stezka Štramberkem

Štramberk, Severní Morava a Slezsko
Lašské pivní kúpele ve Štramberku

Lašské pivní kúpele ve Štramberku

Štramberk, Severní Morava a Slezsko

Ubytování a restaurace v okolí

Hotel Roubenka Štramberk

Hotel Roubenka Štramberk

Štramberk, Severní Morava a Slezsko
Hotel Gong Štramber

Hotel Gong Štramber

Štramberk, Severní Morava a Slezsko