Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Flájský plavební kanál

Flájský plavební kanál

Památky
Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.
Flájský plavební kanál vznikl, aby zajistil potřebu dřeva pro město Freiberg (zvláště pro hutě, hamry a doly, ale také jako stavební materiál i topení). Záměru se ujal saský kurfiřt Johann Georg, který pověřil vrchního správce hutí Friedricha Lingkeho sestavením rozpočtu a následně provedením stavby. Stavební práce trvaly pět let a probíhaly mezi lety 1624 a 1629. Plavební kanál začínal ve Flájích a končil v obci Clausnitz, kde přechází do Freiberské Muldy, po které bylo dřevo dopravováno dále do Freibergu. Stavební práce prováděli horníci, kteří vykonávali odborné řemeslnické práce, na hrubé stavební práce v těžkách podmínkách však byli nasazováni také trestanci. Při budování plavebního kanálu se musel překonat výškový rozdíl 150 m. Spád Flájského potoka mezi Flájemi a Českým Jiřetínem byl 1m na 53 m toku a u Muldy 1m na 65 m. Délka kanálu byla 18,2 km a hloubka 120 cm, se šířkou 280 cm nahoře a 180 cm dole. Plavební míra polen činila 127cm.

S plavením se začínalo na jaře, kdy byl v horských tocích dostatek vody. Doba plavební trvala osm až čtrnáct dní, plavení probíhalo za denního světla. V zimním období a v létě, když nebyl dostatek vody, plavební práce utichaly. Plavební štajgr měl za úkol dozorovat spouštění dřeva do kanálu měl za úkol plavební štajgr. Plavební dělníci pak sledovali plavené dřevo z náspu podél kanálu. Dlouhými bidly zajišťovali, aby nedošlo k uvíznutí plaveného dřeva. Časem bylo dřevěné uhlí stále více nahrazováno uhlím a koksem. Díky zlepšování dopravních cest, a to přes hřebeny hor, ztrácelo plavení dřeva na významu a poslední plavba se uskutečnila roku 1874.

Kolem kanálu se postupně buduje historická naučná stezka, která po úplném dokončení povede od horního toku Flájského potoka až k ústí kanálu do Freiberské Muldy v německém Clausnitz. Provede vás krajinou od Flájské přehrady po saské hranice, celkem měří 23 kilometrů. Na stezce najdete i několik odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně (přemístěný před zatopením přehrady), Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole Fortuna (v německé obci Hora Sv. Kateřiny). Během putování po českém úseku stezky se na celkem 11 stanovištích dozvíte zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku poslouží dvě zastřešená odpočívadla.
Celý popis
Naposledy změněno: 21. 8. 2019
29.6.
30.9.
Otevření informačního centra na přehradě Fláje

Otevření informačního centra na přehradě Fláje

Český Jiřetín, Severozápadní Čechy
28.11.
24.11.
Vánoce po celý rok na zámku Litvínov

Vánoce po celý rok na zámku Litvínov

Litvínov, Severozápadní Čechy
16.6.
8.9.
 Dalibor Worm - Pomsta materiálu

Dalibor Worm - Pomsta materiálu

Teplice, Severozápadní Čechy
Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Český Jiřetín, Severozápadní Čechy
Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Český Jiřetín, Severozápadní Čechy
Ski areál Český Jiřetín

Ski areál Český Jiřetín

Český Jiřetín, Severozápadní Čechy
Ekofarma Klouček Klíny

Ekofarma Klouček Klíny

Klíny, Severozápadní Čechy

Ubytování a restaurace v okolí

AutoCamp Osek

AutoCamp Osek

Osek, Severozápadní Čechy
Čajovna a kavárna Pohoda v Duchcově

Čajovna a kavárna Pohoda v Duchcově

Duchcov, Severozápadní Čechy
Restaurace Zahrada Teplice

Restaurace Zahrada Teplice

Teplice, Severozápadní Čechy
Bartholomeus Gallery & Café

Bartholomeus Gallery & Café

Teplice, Severozápadní Čechy