Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Buštěhradská dráha

Buštěhradská dráha

Zážitky
Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Proto byla roku 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice.
Buštěhrad, ač malé město, je známo hlavně podle dráhy, nazvané Buštěhradská dráha. Ale marně bychom hledali v městě nádraží. Nejbliší stanice je Buštěhrad-Vrapice, která je vzdálena od Buštěhradu 45 minut. Zavinili to, jako i na jiných místech, buštěhradští sousedé, kteří si nepřáli železnici v blízkosti svých polí, obávajíce se, že by mohlo "od mašiny" chytnout obilí.

Trať byla otevřena v roce 1831 jako koněspřežka z Prahy (od Písecké brány – okraj dnešních Dejvic) do Lán. Vzápětí se stala součástí uskupení, které vyústilo ve vznik společnosti Buštěhradská dráha. Navzdory častým požadavkům přestavit trať na lokomotivní parnostrojní dráhu, byla přestavba učiněna až v roce 1863 po usnesení generálního shromážděni akcionářů Buštěhradské dráhy.

O pět let později byl zahájen provoz v úseku Dejvice–Bubny–Masarykovo nádraží přes Negrelliho viadukt. Tehdy již dráha jezdila do Kladna, Kralup, Lužné u Rakovníka, Chomutova a Chebu.

1. srpna 1872 zahájila Buštěhradská dráha provoz na úseku z Chomutova do Vejprt s odbočkou Křimov – Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána) s napojením na saskou železniční síť v německém Reitzenhainu. O rok později byl uveden do provozu úsek Chomutov – Kadaň – Prunéřov. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až roku 1891 dosáhla své největší délky, celkem 465 km.

V roce 1923 byla trať zestátněna a již neprošla trasa žádnou rozsáhlou modernizací, změny na trati byly pouze dílčí v oblasti zabezpečování trati apod. Po roce 1989 se začalo uvažovat o komplexní modernizaci trati včetně zdvojkolejnění, elektrifikace a výstavby odbočky na letiště, zůstalo ale jen u plánů.

Dnes se na pozůstatcích Buštěhradské dráhy svezete z Prahy do Kladna. Vláček lze sledovat například ve Stromovce, kde vedou koleje. Mostek nad nimi slouží k radosti rodičů s dětmi, které netrpělivě přijíždějící vlaky vyhlížejí. Orientaci v jízdních řádech napomáhá šikovná tabulka na obou stranách mostu. Najdete na nich vytištěny všechny průjezdy osobních vlaků pod mostem.


Za mašinkami musíte do Prahy nebo do Lužné

Z lokomotiv Buštěhradské dráhy se zachovaly dvě ve sbírkách Národního technického muzealokomotiva Kladno z roku 1855 je nejstarší dochovanou lokomotivou v Čechách a bývalá IIIa 272 (ČSD 324.391) jako neprovozní exponát je dnes v muzeu v Lužné u Rakovníka. Dále se zachoval stroj 300.619, který je v současné době také v Lužné.
Celý popis
Naposledy změněno: 26. 7. 2016

Ubytování a restaurace v okolí