Úvod > Kalendář akcí > Společenské akce > Zlato císařů a králů: výstava světové sbírky korunovačních klenotů ve Valticích
Společenské akce

Zlato císařů a králů: výstava světové sbírky korunovačních klenotů ve Valticích

Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte aktuální akce v regionu Jihomoravský kraj nebo navštivte Společenské akce v celé ČR.
Poprvé je v České republice na jednom místě k vidění třicet originálů a vynikajících kopií korunovačních klenotů významných říší Evropy, Asie a Afriky. Korunovační klenoty v dějinách světa jsou součástí oslav 700. výročí narození císaře a krále Karla IV.
Výstava světové sbírky korunovačních klenotů představuje například korunu Svaté říše římské, královskou korunu z relikviáře císaře Jindřicha II., Svatováclavskou korunu, Rakouskou císařskou korunu Rudolfa II. a královské jablko, Svatoštěpánskou korunu a královské jablko Uherského království, železnou korunu Lombardie, korunu Ludvíka XV., císařskou korunu Napoleona I., korunu princezny Blanky z Lancasteru, britskou imperiální korunu, insignie korunních princů Švédského království, korunu dánského krále Kristiána V., Monomachovu zlatou čapku, kazaňskou korunu, carskou čapku z Astrachaně a další koruny z Indie, Íránu, Thajska, Tibetu i Etiopie. 


Koruna Svaté říše římské

Koruna vznikla zřejmě již v 10. století, a až do roku 1806 byla součástí korunovačních insignií, určených ke korunovaci císařů Svaté říše římské. Teprve po korunovaci touto korunou se stal panovník právoplatným a nezpochybnitelným císařem. Celková hmotnost koruny, vyrobené ze zlata a zdobené drahými kameny, perlami a emailovými destičkami, je 3500 g. Originál koruny se nachází a je trvale vystaven v Císařské klenotnici ve Vídni.
 

Královská koruna z relikviáře císaře Jindřicha II.

Koruna byla vyrobena kolem roku 1270 a dnes je vystavena v Klenotnici královské rezidence v Mnichově. Koruna je tvořena šesti reliéfy zakončenými masivními liliemi zdobenými drahokamy, perlami a antickými kamejemi.
 

Svatováclavská koruna

Insignie byla poprvé použita v neděli 2. září 1347 při korunovaci Karla IV. českým králem. Svým tvarem odkazuje ke korunám přemyslovských králů 12. a 13. století. To odpovídalo hlubokému významu, jaký Karel IV. přikládal tradici českého státu od doby Přemysla Oráče a sv. Václava, a současně velké úctě, kterou tento Lucemburk, po matce ovšem Přemyslovec, měl ke svým předkům na stolci českých panovníků. Za Karlova života byla průběžně upravována a doplňována o větší a kvalitnější kameny. Koruna je zhotovena z 21–22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Váží 2,358 kg, zdobí ji 20 perel a 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Na vrcholu koruny je umístěn kříž, v němž je uložen trn z Kristovy trnové koruny.
 

Rakouská císařská koruna Rudolfa II. 

Byla zhotovena roku 1602. Ve skladbě drahokamů je hluboká symbolika, neboť Rudolf II. byl doslova posedlý vlivy a působením drahých kamenů. Do souboru císařských klenotů Rudolfa II. patří také žezlo a královské jablko, které nechal na zakázku zhotovit roku 1612 Rudolfův bratr a nástupce král Matyáš. Mitra symbolizuje Boží milost a též duchovní hodnost císaře. Ta byla při císařské korunovaci symbolicky posvěcena jáhnem.
 

Svatoštěpánská koruna

Čelenková koruna byzantského císaře Michaela VII. Dukase (1071–1078) byla původně zřejmě korunou ženskou z konce 11. století. Latinská část koruny pochází z období mezi 11. a 13. stoletím. Obzvláště nápadný je šikmý kříž na vrcholu, jenž je nejmladší částí klenotu. Legenda, která se váže k nakloněnému kříži, hovoří o tom, že kříž byl poškozen záměrně Habsburky, aby tak zlomili „magické síly“, jež Maďaři své koruně přisuzovali.
 

Železná koruna Lombardie

Langobardského království a v 8.–10. století i středověkého Italského království. Koruna byla vytvořena v 9. století. Označení „železná“ se vztahuje k železnému, asi 1 cm širokému pásku uvnitř koruny. Pásek byl údajně vykován z hřebů použitých při Kristově ukřižování. Vnějšek koruny tvoří šest segmentů z tepaného zlata, zdobených emaily. Segmenty jsou spojené pantíky vykládanými drahokamy. Koruna je poměrně malá. Z toho vychází hypotéza, že byla původně náramkem.
 

Koruna Ludvíka XV.

Z asi dvaceti zdokumentovaných královských korun francouzských králů pouze jediná přežila ničení památek v letech 1590 a 1793. Je jí právě koruna Ludvíka XV., zdobená mnoha nesmírně cennými drahokamy, mezi nimiž vynikají diamant Regent (na fleur-de-lis v přední části koruny), diamant Sancy (v nástavci koruny) a osm diamantů, které králi věnoval kardinál Mazarin.


Císařská koruna Napoleona I.

Napoleon Bonaparte v roce 1804 donutil parlament ke změně Ústavy a nechal se prohlásit císařem. Slavnostní akt se konal 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame a odznaky vlády Bonapartovi symbolicky předal papež Pius VII. Podle některých pramenů si však Napoleon artefakt položil na hlavu vlastníma rukama. Chtěl tak demonstrovat svoji nezávislost na církvi. Vzorem koruny byly jednak antické diadémy římských císařů, jednak středověká koruna francouzských králů, zvaná koruna Karla Velikého, jež byla zničena během Francouzské revoluce.
 

Koruna princezny Blanky z Lancasteru

Insignie je známa též pod názvem Česká či Palatinská koruna. Jedná se o nejstarší dochovanou královskou korunou užívanou v Anglii. Byla vytvořena někdy po roce 1370. Je vyrobena ze zlata, zdobena je emaily, safíry, rubíny , diamanty a perlami. V Bavorsku se nachází od roku 1402, kdy ji s sebou přinesla anglická princezna Blanka z Lancasteru, dcera anglického krále Jindřicha IV. Korunu použila na své svatbě s falckým kurfiřtem Ludvíkem III. Koruna se dnes nachází v klenotnici mnichovské Residence. Dílo je pokládáno za jeden z nejkrásnějších výtvorů gotického zlatnictví.


Britská imperiální koruna

Nejznámější dochovaná insignie Spojeného království. Klenot byl zhotoven pro korunovaci Jiřího VI. v roce 1937. Jednalo se o mírně upravenou kopii Imperiální královské koruny královny Viktorie. Do současné podoby byla upravena (snížena o 25 mm) pro korunovaci Alžběty II. v roce 1953. Korunu zdobí mnoho drahých kamenů: 2 868 diamantů, 273 perel, 17 safírů, 11 smaragdů a 5 rubínů. Mezi kameny se nachází např. druhý největší diamant na světě Cullinan II (317 karátů), rubín Černého prince umístěný rovněž v čelní části koruny či safír Stuartovců umístěný na obroučce vpravo od obou těchto kamenů.


Insignie korunních princů Švédského království

Koruna byla vyrobena pro Karla X. Gustava (1654–1660), použita však byla poprvé již při korunovaci královny Kristiny I. (1632–1654). Pro korunovaci Karla X. byla spěšně vytvořena během dvou týdnů z částí koruny dřívější královny. Koruna má základní radiální formu s osmi protaženými trojúhelníkovými paprsky a zůstala dodnes v původním stavu, kromě dodatku černých emailových snopů obilí (heraldického znaku dynastie Vasa), které k ní připojil Gustav III. pro svou korunovaci v roce 1772. Původní, již opotřebovaný klobouk s hermelínem byl nahrazen světle modrou saténovou čapkou se zlatými výšivkami.
 

Koruna dánského krále Kristiána V.

Insignie je od roku 1671 oficiální královskou korunou Dánského království. Byla vytvořena na příkaz krále Frederika III. pro jeho syna Kristiána V. (1670–1699). Koruna byla sice vyrobena u příležitosti korunovace, avšak nikdy pro samotnou korunovaci použita nebyla, neboť královský majestát byl předáván počínaje Frederikem III. v rámci dědictví, to znamená bez účasti šlechty. Je vyrobena ze zlata, emailu a drahokamů. Obroučka nese čtyři velké drahokamy. Na přední i zadní straně dva safíry (84, resp. 144 karátů), a po stranách rubín (90 karátů) a spinel (107 karátů).
 

Monomachova zlatá čapka

Klenot je jedním z nejznámějších symbolů ruského impéria a současně je nejstarší z ruských carských korun. Jedná se o někdejší korunu všech velkoknížat moskevských a ruských carů. Vzácná zlatnická práce vznikla kolem roku 1300, její nejstarší části však pocházejí již z 8.–9. století. Ke korunovaci ruských carů byla používána do roku 1682. Za vlády velkoknížete moskevského Ivana III. (1462–1505) vznikla pověst, podle níž ji údajně získal kyjevský kníže Vladimír Monomach (1113–1125) od byzantského císaře Konstantina Monomacha.
 

Kazaňská koruna

Insignie náležela původně Jadegaru Mohammedovi, poslednímu tatarskému vladaři kazaňského státu a byla vytvořena pravděpodobně v souvislosti s jeho konverzí na pravoslaví a přijetím jména Semen. Koruna pochází z roku 1553 a je druhou nejstarší v Rusku. Zlatá koruna je poseta perlami, granáty a tyrkysy. Sobolí kožešina byla přidána později pro větší pohodlí. Poprvé byla zmíněna jako součást pokladu cara Ivana Hrozného, jenž v říjnu 1552 dobyl Kazaň a začlenil Kazaňský chanát do rámce ruské říše. Některé prvky, např. kombinace červených turmalínů a rubínů s modrými tyrkysy a rytými ornamenty splétaných rostlin na vykládaném pozadí, jsou typické pro orientální uměleckou praxi té doby.
 

Carská čapka z Astrachaně

Insignie byla zhotovena na objednávku cara Michaila I. Fjodoroviče Romanova (1613–1645), zřejmě u příležitosti jeho korunovace v roce 1615. Jedná se pravděpodobně o dílo moskevských zlatníků. Klenot svým tvarem navazuje na obě starší ruské koruny – čapku z Kazaně a Monomachovu zlatou čapku. Odlišný od obou předchozích korun je výzdobný program koruny s využitím emailů a bohaté dekorace diamanty, smaragdy, rubíny, almandiny (varianta granátu) a safíry.
 

Koruna mahárádžů z Muršídábádu (Indie)

Dějiny středověké a novověké Indie jsou prosyceny četnými šarvátkami a válkami mezi hinduisty a muslimy. Mnoho knížat, rádžů a mahárádžů tak ještě před několika lety identifikovalo ve svých insigniích i své společenské postavení a náboženské názory. Koruna muslimských mahárádžů z Muršídábádu, vytvořená na konci 19. století s využitím zelené barvy jako symbolu proroka Mohameda a islámu, upomíná ve své konstrukci (štítová spona a zejména péřový nástavec) na koruny perských velkokrálů. Výzdoba okrajů koruny kolem dokola je zase svou různorodostí typická pro indické umění.
 

Koruna Kiani

Insignie perských panovníků z dynastie Kádžárovců (1796–1925) vytvořená na konci 18. století pro Fath Ali šáha podle vzoru starodávných korun šáhanšáhů z dynastie Sásánovců. Orientální čapku zvanou koruna Kiani zdobí diamanty, 300 smaragdů, více než 1800 perel a kolem 1800 rubínů a spinelů. Od konce 18. století sloužila koruna Kiani panovníkům Persie jako intronizační insignie.
 

Koruna Pahlaví a korunovační insignie císařovny

Ozdobná pokrývka hlavy perských šáhů byla korunovační insignií císařů Íránu z dynastie Pahlaví. Byla vytvořena na příkaz Rézy šáha Pahlavího (1925–1941) v prvním roce jeho vlády. Koruna je sestavena z červeného semišového čepce schodkovité formy, bohatě zdobeného zlatem, stříbrem, dvěma safíry, pěti smaragdy, 368 perlami a 3380 diamanty. Koruna císařovny Farah Pahlaví byla použita při slavné korunovaci v roce 1967, kde byla Farah Pahlaví současně jmenována regentkou v případě, že by vládnoucí šáh zemřel a korunní princ ještě nedosáhl věku 21 let. Šlo o událost v muslimském světě zcela jedinečnou a de facto neopakovatelnou.
 

Velká koruna Vítězství

Honosná insignie je součástí oficiálních regálií Thajského království. Byla vyrobena ze zlata v době vlády krále Ramy I. v roce 1782. Koruna je 66 cm vysoká a váží 7,3 kg. V době  krále Ramy IV. byla koruna ozdobena většinou diamantů, včetně Velkého diamantu (Phra Maha Wichian Mani) pocházejícího z Indie a zasazeného do horní části koruny. Koruna je zhotovena v tradiční thajské “architektonické” formě několikastupňové kuželovité čelenky zakončené zužující se věží. Tvar koruny představuje koncept Božího království. Vysoká věž je symbolem Božské autority a práva vládnout nad lidmi.
 

Domácí koruna dalajlamy

Forma domácí dalajlamovy insignie z první poloviny 20. století odkazuje k pokrývkám hlavy zdobených kožešinou, s dolů visícími manžetami, tedy s prvky obvyklými v oblasti Tibetské náhorní plošiny po staletí. Pohledová strana koruny připomíná evropské ploché koruny, jednotlivé segmenty však nejsou spojeny pantíky, nýbrž koženými proužky. Koruna je vyrobena z tepaných stříbrných plátů a zdobena korály, tyrkysy a lapisem lazuli. Hlavním výzdobným motivem je zde reliéf zlaceného meditujícího Buddhy zobrazeného v lotosovém sedu (padmásana).
 

Koruna etiopského císaře Menelika II.

Císařská insignie ohromných rozměrů byla vyrobena pro korunovaci Menelika II. etiopským císařem v roce 1889. Celá koruna je vyrobena ze zlata a je zdobena drahými kameny. Obzvláště pozoruhodným prvkem je na přední straně dekorativní plastika sv. Jiří jedoucího na koni. Menelik II. (1844–1913), narozený jako Sahle Maryam, byl etiopským císařem v letech 1889–1913. Pocházel z dynastie Šalomounovců, odvozujících svůj původ od nemanželských potomků krále Šalomouna a královny ze Sáby.

Výstava Zlato císařů a králů je pro velký zájem prodloužena do 30.10.2016.

Provozovatel

Státní zámek Valtice

Zámek 1
691 42 Valtice
Tel.:
+420 519 352 423
Email:
valtice@brno.npu.cz
WWW:
www.zamek-valtice.cz
GPS:
48,739504 16,755581
 
 

Cena

Cena: 190 Kč

Snížená cena: 130 Kč

Rodinná cena: 510 Kč

 

Časová náročnost

1,5 hodiny

 
 

Aktuality

Vinobraní na zámku Valtice 2024

Zámecký areál zaplní stánky s vínem, pochutinami či jarmarkem.
Valtice, Jihomoravský kraj

Lednicko-valtický hudební festival 2024

Lednicko-valtický hudební festival 2024 opět představí neotřelou dramaturgii a posluchači budou mít příležitost si ji vychutnat v historií a uměním prodchnutých lokalitách LVA a blízkých měst.
Valtice, Jihomoravský kraj

Valtické vinné trhy na zámku Valtice

Přijďte si vychutnat až 650 vzorků vín.
Valtice, Jihomoravský kraj

Valtické vinné trhy

Nejstarší celostátní soutěž vín s mezinárodní účastí v ČR a dvoudenní ochutnávka pro širokou veřejnost milovníků vína.
Valtice, Jihomoravský kraj

Koncert Prague Cello Quartet na dvoře zámku Valtice

Koncert.
Valtice, Jihomoravský kraj

Zámecký košt vín ve Valticích

Všechny milovníky špičkových moravských vín zveme do hlavního města vína, do Valtic. Proběhne zde již tradiční Zámecký košt vín v historickém Zámeckém sklepě v levém křídle Zámku Valtice.
Valtice, Jihomoravský kraj

Slavnostní otevření Bylinkové zahrady ve Valticích 2024

Zahájení nové sezony v bylinkové zahradě ve Valticích se letos odehraje 11. května 2024. Do 14 hodin je vstupné dobrovolné.
Valtice, Jihomoravský kraj

Dýně, cukety, patisony a cibuloviny ve Valticích

Národní zemědělské muzeum ve Valticích připravilo tradiční podzimní výstavu zaměřenou na tykvovité plodiny, které vynikají svojí tvarovou i barevnou pestrostí, ale také čím dál větší popularitou v našem sezónním stravování.
Valtice, Jihomoravský kraj

Zámek Valtice – za poznáním a vínem na jižní Moravu

Dominantou Valtic je barokní zámek s kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kaple je využívána k hudebním produkcím. Zámek sloužil rodu Lichtenštejnů jako „rodinný domek“. Zpřístupněno je 21 místností zámku a nachází se zde také expozice o knížecí rodině, nově opravené sály a zámecké divadlo.
Valtice, Jihomoravský kraj

Národní centrum divadla a tance Valtice v bývalé jízdárně valtického zámku

Díky rozsáhlé rekonstrukci zchátralého divadla, zimní jízdárny a zahradního domku v areálu valtického zámku vzniklo Národní centrum divadla a tance, které bude poskytovat zázemí divadelním a tanečním souborům, ale také badatelům, které zajímají dějiny těchto umění.
Valtice, Jihomoravský kraj

Salon vín České republiky

Ta nejlepší moravská a česká vína v romantickém prostředí zámku ve Valticích vytváří znamenitou kombinaci, která okouzlí snad každého návštěvníka jižní Moravy a také vína. Zrekonstruovaný a na míru uzpůsobený sklep zámku Valtice ukrývá 100 nejlepších vín z celého Česka pro aktuální sezónu.
Valtice, Jihomoravský kraj

Barokní divadlo na zámku ve Valticích

Roku 1790 byla u příležitosti návštěvy císaře Leopolda II. otevřena nejmladší budova zámeckého areálu, pozdně barokní divadlo. Ve 40. a 50. letech 20. stol. bylo zničeno, nejprve válečnými událostmi a poté necitlivými zásahy za komunistického režimu. Nyní je obnoveno a zve na interaktivní prohlídku.
Valtice, Jihomoravský kraj

Jízdy kočárem u zámku Valtice

Jízdy kočárem ve valtickém zámeckém parku nabídnou skvělou relaxaci, ale i poznání odlehlejších částí areálu zámku.
Valtice, Jihomoravský kraj

Venkovní hry Nachozeno

Užijte si netradiční procházku českými městy plnou zábavy a zajímavostí. Venkovní hry Nachozeno vás provedou čtyřmi krásnými městy – Telčí, Libercem, Valticemi a Hradcem Králové.
Valtice, Jihomoravský kraj

Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar Valtice

V areálu zámku Valtice najdete Bylinkovou zahradu, která splňuje kritéria trvale udržitelného zahradničení podle biologických principů a je tak prvním nositelem této certifikace na území České republiky.
Valtice, Jihomoravský kraj

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.
Valtice, Jihomoravský kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Zámecký sklep A.D. 1430 Valtice

Zámecký sklep, který je nejstarším sklepem ve Valticích, nabízí návštěvníkům nejen prohlídku těchto unikátních prostor doplněnou výkladem o historii vinařství, ale také seznámení s produkcí valtické vinařské firmy Vinné sklepy Valtice.
Valtice, Jihomoravský kraj

Hotel Hubertus ve Valticích

Moderní hotel Hubertus se nachází ve Valticích, které leží v Lednicko-valtickém areálu. Navíc je hotel situovaný přímo do levého křídla zámku, jehož součástí je i Národní salon vín. Skvělá poloha hotelu přímo vybízí k poznávání kulturních památek, turistice i vynikajících jihomoravských vín.
Valtice, Jihomoravský kraj

Café Liechtenstein – knížecí kavárna

Stylová zámecká kavárna ve Valticích, vítěz prestižního brněnského festivalu Týden kávy 2013! Ochutnejte vynikající kávu, lahodné dezerty a kvalitní vína od moravských vinařů.
Valtice, Jihomoravský kraj

Zámecký hotel Valtice

Hotel Anton Florian se nachází přímo v levém křídle státního zámku Valtice. Nabízí tak ideální výchozí bod pro odpočinek v překrásném prostředí jižní Moravy.
Valtice, Jihomoravský kraj

Vinařské Centrum Excelence ve Valticích

Dvoupodlažní budova se zázemím pro vinaře, malý park s vinicemi a naučnou vinařskou stezkou – to je Centrum Excelence pro vinohradnictví a vinařství ve Valticích. Pracovníci zde poskytnou veřejnosti služby v oblasti propagace i podpory vinohradnictví a vinařství.
Valtice, Jihomoravský kraj

Resort Valtberg N48

Resort Valtberg Valtice se nachází 500 metrů od zámku Valtice.
Valtice, Jihomoravský kraj

Penzion Valtice

Komfortní ubytování v domě z 18. století přímo v historickém centru Valtic.
Valtice, Jihomoravský kraj

Albero Valtice – restaurační komplex v historickém centru

Při vstupu na historické náměstí restauraci nelze přehlédnout, neboť stojí v pomyslné bráně. S kapacitou 55 míst a stejného počtu míst na letní terase je jednou z největších restaurací ve městě.
Valtice, Jihomoravský kraj