Výstavu „Poezie Vánoc“, která čeká na návštěvníky v minoritském klášteře na ulici Přemyslovců 6 ve Znojmě, můžete navštívit do 6. února 2022 každý den od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin a o víkendech od 10 do 17 hodin s polední pauzou 11,30-12,00 hodin.
Od 16. listopadu až do 6. února roku příštího budou mít návštěvníci Jihomoravského muzea ve Znojmě možnost zhlédnout ve výstavním sále v 1. patře minoritského kláštera vánoční výstavu „Poezie Vánoc“ zapůjčenou z jihlavského muzea. Výstava představuje ukázky původních soukenických jihlavských betlémů i betlémové přírůstky ze současné tvorby zdejších řezbářů.
Vysočina patří k nejvýznamnějším střediskům lidového řezbářství a betlemářství u nás. V průběhu staletí zde vykrystalizovala tři velká betlemářská centra – města Třebíč, Třešť a Jihlava. Nejstarší betlémy se na Vysočině objevují už před polovinou 17. století zásluhou jezuitského řádu v jihlavských kostelech. Fenomén betlémů, který byl nařízením Josefa II. z církevního prostoru chrámů vykázán, se postupně přesunul do měšťanského a lidového prostředí.
Výstava se věnuje výhradně jihlavské betlémářské tradici. Největší rozmach tamního betlemářství přichází koncem 18. a v polovině 19. století, čemuž mimo jiné dopomohlo i cechovní zřízení v tehdy bohaté soukenické Jihlavě. Původní betlémové figurky byly voskové, nebo měly voskové hlavičky; v polovině 19. století se zde pod vlivem Třeště objevují i betlémy papírové. Společně s betlémy voskovými a papírovými ovšem paralelně vznikaly také ty s vyřezávanými figurkami.
Jihlavské betlémy se od počátku vyznačovaly velkou rozlehlostí. Například staré soukenické jesle Františka Pettana byly rozloženy na ploše 4 x 3 m2, a to pojaly pouze jednu čtvrtinu figurek, které k nim patřily. Nebylo ojedinělé, že figurky byly pohyblivé, poháněné např. hodinovým strojkem. V rozsáhlých betlémech se navíc objevovaly celé scenérie; kromě těch biblických i světské výjevy a motivy z běžného života, např. horníci připomínající zašlou slávu těžby stříbra ve městě.
„K vidění budou původní skříňkové betlémy, ale i stavby a figurky převážně z 19. století. Vedle celéhobetlému bude představeno několik témat a výjevů – pastýřská scéna, vesnická scéna, městské prostředí, klanění králů. Nebude chybět ani výjev těžby stříbra, který se v jihlavských betlémech velice často objevoval. Několik ukázek bude v podobě malých dřevěných miniaturních figurek a staveb z přelomu 19.-20. století. Ze současné tvorby budou prezentovány orientální stavby z březové kůry a přírodní i barvené dřevěné betlémy. Součástí výstavy bude i ukázka současných betlémových figurek v životní velikosti,“ představuje obsah výstavy PhDr. Dana Nováková, etnografka Muzea Vysočiny Jihlava a autorka výstavy.
Na výstavu láká veřejnost také náš etnograf Jiří Mačuda, a to zajímavou informací: „V domácnostech se betlémy stavěly každý rok jinak. Mezi jihlavskými betlémáři totiž panovala nepsaná zdravá soutěživost o nejkrásnější betlém ve městě. Mimochodem, po svátku Tří králů došlo k zpřístupnění betlémů široké veřejnosti z okolí. K vidění byly tradičně až do Hromnic (2. 2.)!“