Třinácté Letní slavnosti staré hudby zahájí ve znamení hispánského temperamentu, tudíž nanejvýš případně ve Španělském sále. 19. července sehraje proslulý soubor Forma Antiqva dramatizaci slavné španělsko-francouzské bitvy u Pavie (1525). Jeviště bude ovšem kolbištěm hudebním, kde se muzikanti s bravurou ohánějí smyčci, kytarami, bubny a píšťalami. V programu nazvaném Batalla představí výbušnou hudbu Španělů Antonia Cabezóna, Sebastiána Aguilery de Heredia, Pabla Bruna a italské raně barokní skladby Adriana Banchieriho, Marca Uccelliniho a Andrei Falconieriho.
V duchu výbušné iberské citovosti proběhne také večer věnovaný portugalskému národnímu klenotu zvanému Fado – 30. července v zámku Troja. Strhující, rafinovaný program ansámblu Os Músicos do Tejo v čele se sopranistkou Anou Quintans nám umožní sledovat předromantické kořeny tohoto tradičního baladického žánru, jenž byl v loňském roce zapsán do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
25. července rozezvučí Rudolfovu galerii na Pražském hradě klasická díla velikánů J. S. Bacha, A. Vivaldiho a G. Ph. Telemanna, a to v podání nejvýznačnějšího barokního orchestru dneška Akademie für Alte Musik Berlin. Název programu – Rozum a Cit – poukazuje nejenom na kontrasty mezi německým řádem a italskou senzibilitou a spontaneitou, ale také na stylové a náladové proměny v rámci díla samotného Bacha, od citové struny zaznívající v jeho Suitě h moll po harmonii řádu v Braniborském koncertu č. 5.
Hudba, zpěv a tanec, ale také stíny, loutky a masky – to jsou prostředky, jimiž francouzsko-česko-slovenská Compagnie Scapinové v nespoutaném rytmu rozehraje dobrodružství rytíře Dona Quijota de la Mancha (Don Quixote, 29. července). Prázdné jeviště divadla ABC se v podání tří herců-komiků vmžiku zaplní postavami oživlými díky široké paletě stylizovaných gest a kostýmů, příčesů a vycpaných břich. Chybět nebude ani pověstný starý kufr, z něhož se aktérům inscenací Compagnie Scapinové daří pokaždé vytáhnout snad celý svět. Těsná souhra hudebníků a herců osnuje předivo této vskutku důmyslné verze jednoho z nejslavnějších vyprávění všech dob.
Velká Británie, největší z evropských ostrovů, byla jedním z významných středisek barokní hudby. Zásluhu na tom měli především Henry Purcell a Georg Friedrich Händel, který v Londýně dlouho působil. Právě těmto dvěma autorům bude věnován závěrečný, honosný večer Letních slavností staré hudby konaný 6. srpna ve Španělském sále Pražského hradu. Árie z oper a oratorií zazní v podání dvou špičkových evropských sopranistek – Hany Blažíkové a Olgy Pasiecznik. Rezidenční soubor Collegium Marianum je nejenom doprovodí, ale přidá například i části z Händelovy Vodní hudby či Hudby pro ohňostroj. Španělský sál se alespoň na krátký čas promění v onen Kouzelný ostrov, o němž zpívá Venuše v Purcellově opeře Král Artuš.
Letošní dramaturgie Letních slavností staré hudby představuje metamorfózy z mnoha různých úhlů: od metafory a divadelní přeměny v Purcellových hudebně-dramatických dílech nebo Cervantesově Donu Quijotovi k stylistickým proměnám v hudbě velikánů německého a italského baroka. Program si všímá také přerodu ve středověké hudbě, a to ve večeru nazvaném Cansó de la crozada (27. července), během něhož bude znít hudba francouzských trubadúrů, a v projektu Tre fontane (2. srpna), který představí virtuózní skladby z doby vzniku Boccacciova Dekameronu. Prudké změny vášní v barokních tancích jižní Evropy přiblíží energické Concerto Zapico v programu Fandango (21. července).