Pověsti o Krakonošovi jsou stejně staré jako osídlení našich nejvyšších hor. V lidovém vyprávění se vládce hor objevuje už někdy v patnáctém století. V představách lidí to byl zpočátku zlý živel trestající všechny bez rozdílu. Až později dostal Krakonoš (alespoň na českém území) vlídnější tvář a stal se
spravedlivým ochráncem Krkonoš a lidí, kteří do hor přicházejí pokorou a dobrými úmysly. Bohuslav Balbín vylíčil v sedmnáctém století Krakonoše jako postavu objevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce nebo starce, ale také například kohouta, koně nebo havrana. Tradovalo se, že pro něj není problém jakkoli se převtělit.
Krakonošovo panství nezná hranice a vládce hor tak operuje i
na polské straně, kde se mu přezdívá
Liczyrzep, což může připomínat starší
německé jméno Krakonoše –
Rübezahl, jak jej pojmenovali staří němečtí obyvatelé Krkonoš.
České jméno Krakonoš se vžilo díky baladě Krkonošská kleč
Václava Klimenta Klicpery z roku 1824.
Naše trasa za
Krakonošem vás povede
z Rokytnice nad Jizerou, kde si můžete prohlédnout
muzeum Starý kravín věnující se dřívějšímu nelehkému životu v Krkonoších. Zde také pochopíte, proč si chudí obyvatele často přivydělávali
pašováním zboží z druhé strany hor. Podrobněji se s pašováním seznámíte na
Pašerácké stezce, kterou naše trasa kopíruje. Na celkem 4 zastaveních se dozvíte o
historii pašování v Krkonoších a také o samotných pašerácích, kteří byli ve své době mezi krkonošským lidem velmi oblíbeni.
Začátek cesty je nad Dolním náměstím po žluté turistické značce směr Ručičky. Zde se můžete posilnit v kiosku jak v létě, tak v zimě. Krakonoš je zde přítomen v podobě dřevěné sochy.
Z Ručiček se vydejte po zelené značce na
Dvoračky a dále po strmé červené značce okolo Lysé hory na pověstmi opředenou
Růženčinu zahrádku. Podle legendy zde bylo
místo setkání milenců z 10. století, komtesy Růženy a myslivce, který se zde po jejím provdání zastřelil. Komtesa z žalu navršila kolem jeho hrobu kruh z kamenů. Podle jiného názoru místo bylo zřízeno pro
pěstování léčivých rostlin, hlavně lišejníku pukléřky islandské. Další legendy tvrdí, že se někde v těchto místech nachází "
Rýbrcálova zahrádka".
Náročná trasa se vám odmění krásnými
výhledy na obě strany – směrem k Labskému dolu i k Harrachovu. U
rozcestí U Čtyř pánů odbočte na modrou značku, která vás povede strmě lesem až ke
Krakonošově snídani. Křižovatka Krakonošova snídaně patří k legendárním místům
Krkonoš. Jedná se o odpočinkové místo s lavičkami se stolem, poznávacími tabulemi a informačním srubem správy
KRNAP, které zde funguje od června do září. Poetický název je odvozen od legendy, která praví, že než se vládce hor
Krakonoš vydá na obchůzku celých Krkonoš,
snídává právě tady.
Pohodlnou cestou okolo říčky
Mumlavy sejdete okolo
Mumlavského vodopádu do Harrachova. Zde doporučujeme využít lanovku v oblíbeném
Ski areálu Čertova hora k jízdě nahoru, na vrchol Čertovy hory (1021 m). Odtud vede pěkné hřebenová cesta po modré značce na Studenov a dále zpět na Ručičky, odkud je to jen 0,5 km k horní stanici lanovky (Přibližovací) ve
Ski areálu Horní Domky, která vás snese dolů do Rokytnice nad Jizerou.
Celá náročná trasa měří 26 km (bez lanovek),
lze si ji však zkrátit vynecháním nejnáročnějšího úseku Ručičky – Dvoračky – Krakonošova snídaně po žluté cestě
z Ručiček přes Zadní Plech rovnou
na Krakonošovu snídani (20 km). Těm, kdož by si rádi vychutnali pěkné rozhledy od Růženčiny zahrádky bez namáhavého stoupání
Pašeráckou stezkou, doporučujeme využít
lanovku na Lysou horu a následně pokračovat v trase od Růženčiny zahrádky.