Loupežnické procházky aneb výlety k hradům, kde žili lapkové

Lapkové a pobertové se zdaleka neomezili jen na zapadlé hrádky v lesích. Loupežnický hrádek Friduše z Linavy například býval předchůdcem hradu Helfštýn; pořádek zjednal až v roce 1312 král Jan Lucemburský.

S bandou zlotřilců přepadával kupce a okolní tvrze také Mikuláš z Potštejna; s tím si to v roce 1339 vyřídil budoucí nejznámější český král Karel IV. Mikuláš prý zahynul přímo na hradě Potštejně pod zřícenou věží a kdekdo tu od té doby pátral po legendárním loupežnickém pokladu nedozírné ceny. Jenže k zimním výletům se ani jeden nehodí, otevřené jsou jen v hlavní sezoně, takže zamíříme jinam – tam, kde zatím nemají pokladny ani pevnou otvírací dobu.
 

Skalní hrádky Českého Švýcarska

Kousek od Jetřichovic nad údolím, jímž vede žlutá značka, stojí na úbočí Havraní skály zřícenina hradu Falkenštejn. Říkalo se mu také Sokolí hrad a byl založen na přelomu 13. a 14. století, ale už o sto let později se tu usadili lapkové, kvůli nimž byl hrad obléhán a pobořen. K vidění tu toho už moc není, jen ve skalách vytesané zbytky komnat a kaple, zato se odtud otvírají krásné výhledy do krajiny Českého Švýcarska. Podobně působivou podívanou nabízí také zbytky skalního hrádku Šaunštejn, kam se nejsnáze dostanete po žluté značce z Vysoké Lípy. Také tady se ve středověku usadily bandy zběhů a dobrodruhů, až se místu dokonce začalo říkat Loupežnický hrádek.

Navlas stejné jméno získal i Brtnický hrádek na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi dva kilometry od Brtníků. Pokud se sem vydáte v době tajícího sněhu, můžete obdivovat unikátní barevné ledopády; jindy než v zimě je zkrátka neuvidíte.
 

Zřícenina hradu Nový Herštejn

Volně přístupné jsou i zříceniny hradu Nový Herštejn u Kdyně. Není těžké se k němu dostat, okolí je doslova prošpikováno turistickými značkami. Nejzajímavější pohled na vás čeká právě v zimě, protože hrad stojí na kopci porostlém staletými buky a duby, které v jiných ročních obdobích jeho velkolepou nádheru poněkud zakrývají. Ve 14. století tu sídlili páni z Herštejna, kteří se proslavili loupeživými výpravami do sousedního Bavorska; v roce 1475 jim to Bavoři oplatili, hrad oblehli, dobyli a zničili.

Podobný osud měl hrad Starý Herštejn, který stojí nad obcí Pivoň; z ní k němu vede značená stezka. Ten byl dobyt a rozbořen poté, co se na loupežnickou dráhu vydal tamní pán Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. Dodnes tu můžete vidět spodní část okrouhlé věže, takzvaného bergfritu, zbytky hradeb a vyzděné příkopy. Z hradu je pěkný kruhový výhled na Český les.

Loupežnickému řemeslu se na jihozápadě Čech zjevně dařilo, jak nasvědčují osudy hradu Pajrek u Nýrska. Dějiny pomezních hradů bývaly plné šarvátek a řinčících zbraní; nejinak tomu bylo i na Pajreku, ale jen do doby, kdy jej získal a zčásti snad i opravil Jindřich Kostomlatský z Vřeskovic. Na loupeživé výpravy odtud vyrážel tak často, až byl nakonec jako zemský škůdce i se svým věrným kumpánem Janem Herštejnským zajat a v roce 1520 sťat na Pražském hradě.
 

Další loupežnické hrádky a hrady

Kousek od Brtnického hrádku na skalách sevřených Kunzovým a Rákosovým dolem stojí ještě Vlčí hrádek. Je obtížně dostupný, značka k němu nevede a moc se toho neví ani o jeho minulosti. Zato je poměrně známá historka, že v první polovině 18. století se na hrádku skrýval válečný vysloužilec Jakub Raschauer. Stal se banditou a lidová pověst mi přisoudila kouzelnou vestu, se kterou prý byl neviditelný. I tak ale v roce 1740 skončil na šibenici.

 Od Oldřichovského sedla nad Oldřichovem v Hájích vás zelená značka (a také naučná stezka Oldřichovské bučiny) dovede až k místu nazvanému Skalní hrad. Pokud tu někdy nějaký hrádek stával, zanikl už před stovkami let a dnes je i v mapách místo vyznačeno pouze jako vyhlídkový bod. Kolem něj se ale točí spousta krvelačných loupežnických pověstí – například o dívce, která se při útěku pokusila přeskočit na sousední skálu. Skalní průrvě, do níž se zřítila, se od té doby říká Panenský skok.  

Jako doupě pro verbež všeho druhu posloužil také skalní hrad Střmen v Teplických skalách. Dochovaly se z něj jen skromné zbytky, ale na vrcholu skalních věží objevíte bezpečně ohrazenou vyhlídku na Adršpašsko-teplické skalní město, Krkonoše a údolí Metuje.