Do Slatiňan za komtesou Latou, kaštany, kočkami a Bárou

Zatímco v Kladrubech nad Labem chovají přibližně 250 běloušů, po pastvinách ve Slatiňanech pobíhá podobný počet koní černých. Komentovaná prohlídka vás zavede do hřebčína a stájí, které vraníkům slouží už přibližně 70 let. Uvidíte stáj plemenných hřebců i stáj klisen, kde v jarních měsících budete navíc obdivovat půvabná hříbata, kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů i výcvikové středisko. Ovšem pokud jste sem přijeli kvůli koním, pokračujte dál! Hřebčínem to nekončí, koním je totiž věnována i velká část slatiňanského zámku.
 

Království za koně!

Samozřejmě se můžete vydat na klasickou prohlídku reprezentačních, společenských a soukromých sálů a komnat, které na přelomu 19. a 20. století sloužily jako letní sídlo rodině knížat z Auerspergu, ale na zámku Slatiňany nabízejí i prohlídky lehce neobvyklé. K nim patří prohlídkový okruh Království za koně, věnovaný výhradně koním, jejich historii, chovu a využití ve vojenství, dopravě, při parforsních honech či dostizích.

Pro fandy moderních i dobových technických vychytávek je připravena speciální prohlídka Pokrok nezastavíš. Zámek projdete doslova od sklepů až po půdy a z unikátně dochovaného technického zázemí poznáte třeba zámeckou ledárnu, koupelnu z přelomu 19. a 20. století a o něco mladší kotelnu, historickou šatnu, čistírnu oděvů i půdu s trámy barokního krovu. Závěr prohlídky vám nabídne výhled z terasy zámecké věže a průchod nadzemní spojovací chodbou do oratoře kostela sv. Martina.

Zámek má program i pro rodiny s dětmi a hravé návštěvníky: prohlídku s komtesou Latou spojenou s luštěním tajenky. Zatímco jinými místy vás provedou většinou strašidla a pohádkové bytosti, komtesa Lata Brandisová skutečně existovala a dokonce vyhrála slavný dostih Velká pardubická. Technické a pohádkové prohlídky se konají nepravidelně, termíny najdete na zámeckém webu.
 

Procházka za kaštany, kočkami a Bárou

K zámku nepatří jen arboretum a rosarium, ale také anglický park s výběhy starokladrubských vraníků, mimochodem, dendrologicky nejbohatší zámecký park východních Čech. Ze západu park lemuje kaštanová alej, kde symbolicky rostou převážně koňské kaštany, místy doplněné kaštany jedlými; traduje se, že jejich semena přivezl kníže Auersperg až z Itálie. Alej je od křižovatky Chrudim/Seč až k bývalé Černé bráně přes kilometr dlouhá, a zatímco její spodní část sousedí se zámeckým parkem, v horní části ji obklopují výběhy černých starokladrubáků. Byla nominována do soutěže Alej roku 2011 a je krásná v každém ročním období – pro děti samozřejmě zejména na podzim, kdy se v záplavách šustícího listí dají sbírat obří lesklé kaštany.

Na zámecký park ve Slatiňanech navazuje Podhůra, rozsáhlé lesy se spoustou cest a cyklostezek kolem vrcholků Podhůra (356 m) u Hůra (392 m). Od parku se můžete vydat ke Švýcárně, malé romantické budově, kterou Auerspergové nechali postavit ve stylu švýcarské horské salaše a dnes slouží jako muzeum starokladrubských koní. Kousek od ní objevíte Kočičí hrádek, kuriózní dětské hřiště, které pro své děti nechala vybudovat kněžna Auerspergová, dál v lesích směrem na Nasavrky pak stojí vyhlídková věž. Pokud se od Kočičího hrádku vydáte směrem na západ, dojdete k rozhledně Bára; v jejím okolí na vás čeká sezonní občerstvení a síť značených stezek pro cyklisty, pěší i jezdce na koních. Najdete tu také venkovní tělocvičnu, lezeckou stěnu a lanový park s překážkami pro dospělé i pro děti a s lanovkou.
 

Víte, že…?

Komtesa Lata Brandisová je dodnes jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické. Desetiletá plavka Norma už měla odejít do chovu, ale Lata přemluvila jejího majitele Zdenko Radslava Kinského, aby ji ještě jednou přihlásil, a společně v dostihu v roce 1937 zvítězily. O něco lépe je na tom statistika trenérek, které dokázaly připravit vítěze Velké pardubické. Lenka Horáková na sklonku devadesátých let 20. století trénovala trojnásobného vítěze Peruána, trenérkou Charme Looka, vítěze dostihu roku 2016, je Martina Růžičková.

V areálu anglického parku u zámku Slatiňany se dodnes dochovalo unikátní dětské hospodářství se zmenšeným seníkem a stájí, kde se malí princové a princezny starali o zvířata a pěstovali různé plodiny. Hlavní smysl? Měli tak poznat hodnotu lidské práce a naučit se hospodařit.

Zámecký park dlouho neměl oplocení a volně přecházel lesoparkem ve Slavickou oboru. Park zvelebil (a oplotil) František Josef Auersperg koncem 19. století, kdy nechal vyhloubit rybník, lemovaný balustrádou s kamennými vázami a se schůdky do vody. Otevřená část byla nadále volně přístupná.