Dnes v domě sídlí
Památník Karla Čapka, a pokud jste jej ještě nenavštívili, možná vás překvapí, jak blízko to k němu budete mít od
dobříšského zámku. Stačí projít anglickým parkem do Staré Huti, která vlastně je předměstím Dobříše, a pátrat pod hrází rybníka.
Empírová vila koncem 19. století sloužila jako úřednický dům v areálu místních železáren. Čapek zjistil, že místu se dřív říkávalo Na strži – a u toho zůstalo. Manželé dům přeměnili v
letní sídlo, kam za nimi přijížděli přátelé a známí, například herci
Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Václav Vydra,
Hugo Haas či
Adina Mandlová, novinář
Ferdinand Peroutka. Pro toho dokonce Čapek v podkroví zařídil pokojík, jemuž se důvěrně přezdívalo
Peroutkárna.
Léta na Strži
Na Strži Čapek napsal
Válku s mloky,
Bílou nemoc, První partu,
Cestu na sever i své poslední a nedokončené dílo, Život a dílo skladatele Foltýna. Tady si vychutnával venkov, h
oubaření a malebnou přírodu Dobříšska, podílel se i na přestavbě domu a na úpravách rozsáhlé zahrady. Čapka dodnes připomíná jak
pracovna v prvním poschodí a řada příjemných odpočinkových zákoutí v okolí domu, tak ostrůvek, jezírko s lekníny a asi
sedm kilometrů dlouhá stezka, spojující místa, kam rád chodíval.
V posledních letech Čapkova života se Strž stala skutečným domovem, který nahradil
pražskou dvojvilu v dnešní
vinohradské ulici Bratří Čapků. Jak píše Olga Scheinpflugová ve vzpomínkové knize Živý jako nikdo z nás, dům Na strži "… se stal útulkem jeho soustředění v posledních létech, když už v Praze hluk překřikoval jeho myšlenky a vzduch houstl kouřem a válečným napětím. Měl rád svůj pražský domek, ale šťastný byl tady, nezapíral, že ho tu každá hodina vrací do chlapeckých let".
Cesta k památníku
"Kdyby Karel Čapek viděl toto místo v pořádku, když sem vstoupil poprvé", pokračuje ve své knize Olga Scheinpflugová, "jistě by si ho nebylo tolik podmanilo. Zamiloval se do něho, když mu
začal pomáhat k jeho venkovské a přírodní sličnosti. Byl tak trochu vychovatelem přírody. Věděl, kam přiložit pilu, kde odvodnit zbahnělou louku, vymezit potoku jeho krotkou hráz, kam zasadit jaký keř, aby svítil zelení na jaře a přidal svou barvu ke kráse podzimu. Ať psal nebo zahradničil, vždycky se se vším dřel i trpělivě piplal a nepustil nic z rukou, dokud to nebylo dokonalé".
Milovaná Strž se nakonec Karlu Čapkovi stala osudnou.
Nachladil se při likvidaci škod způsobených povodní a o Vánocích roku 1938 podlehl zápalu plic. O několik dní později byl pohřben na
Vyšehradském hřbitově v Praze.
Olze Scheinpflugové se podařilo dům udržet nejenom během německé okupace, ale i po roce 1948, kde se sem nastěhovalo několik rodin. Teprve v roce 1963 dosáhla toho, že z milovaného letního sídla se stal Čapkův památník. Dnes připomíná nejenom jejich krátké manželství, ale i pestrou společnost přátel, kteří se tu během těch šťastných let potkávali.