Všeobecně se ví, že tím mužem byl
velký německý básník Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) a jméno té slečny znají i ti, kteří by si nevzpomněli na žádné z jeho literárních děl. Seznamte se:
Ulrika von Levetzow, narozená roku 1804. Když se ti dva potkali uprostřed lázeňské sezóny v
Mariánských Lázních, dívka se právě vrátila z francouzského dívčího penzionátu.
Goethe a Mariánské Lázně
Goethe měl české lázně rád; zajížděl sem
od roku 1785. Častěji a delší dobu sice pobýval v
Karlových Varech a v
Teplicích, ale v Mariánských Lázních prožil
poslední tři letní lázeňské pobyty, právě tady potkal svou
poslední velkou lásku a právě odtud naposled odjížděl z Čech.Navzdory tomu se však Mariánské Lázně té doby stěží mohly rovnat jiným lázeňským střediskům; ještě pár let předtím to bylo jen jedno z mnoha údolí Slavkovského lesa, plné močálů a bažin, kam nevedly žádné cesty a které patřilo premonstrátskému
klášteru v Teplé. O vznik Mariánských Lázní se zasloužili především klášterní lékař Johann Josef Nehr, opat Karel Kašpar Reitenberger a
zahradník Václav Skalník, který
nehostinné místo proměnil v město parků, kolonád, půvabných pavilonů a vycházkových cest.
Tři Goethovy pobyty byly pro Mariánské Lázně skvělou reklamou a k dosud neznámým
lázničkám se obrátila pozornost celé Evropy. Záhy se vědělo o
Goethově víře v léčivou sílu Křížového pramene i o tom, že si zdejší vodu nechává posílat ve džbáncích až do Výmaru, pamětní deska na
domě U zlatého hroznu dodnes připomíná, že právě tady Goethe pobýval
v létě roku 1823. Skvělá pověst nových lázních se šířila tak rychle, že zatímco v roce 1818 přicházely lázeňským hostům dopisy s adresou "Mariánské Lázně u obce
Úšovice na panství kláštera Teplá v Čechách", o deset let později se již klášter nacházel v "Teplé u Mariánských Lázní". Vraťme se však k Ulrice.
Goethe a Ulrika
Záhadný příběh neuzavřeného vztahu dodnes do Mariánských Lázní přitahuje umělce, spisovatele, básníky a všechny romantické duše. Příběh
velké lásky totiž skončil náhle a neodvratně. Nikdy se s jistotou nedozvíme, zda
Goethe požádal o Ulričinu ruku či nikoliv, ale pokud ano, rodina
Levetzowových se ocitla v prekérní situaci. Tak velký
věkový rozdíl byl i podle tehdejších měřítek na pováženou, ovšem rázné odmítnutí mohlo vyvolat skandál s dalekosáhlými společenskými důsledky. Levetzowovi reagovali jediným možným způsobem: jednoho dne
v létě roku 1823 se zkrátka sbalili a
z Mariánských Lázní odjeli.
Ti dva se už nikdy nesetkali. Básník neskrýval své zklamání, odjel na své panství do Výmaru a do Mariánských Lázní ani
do Čech se už nikdy nevrátil. Ulrika odmítla řadu nabídek k sňatku, nikdy se neprovdala a zemřela v 95ti letech na panství v Třebívlicích. Tajemstvím je zahalen i poslední den jejího života, kdy
spálila všechny Goethovy dopisy a požádala, aby po její smrti
dózu s popelem vložili do její rakve. Jaké tajemství asi skrývala intimní korespondence? A opravdu všechny dopisy podlehly plamenům anebo se někdy někde objeví poslední zatoulané listy?