Panství v údolí Labe zdědil Špork v roce 1684 a o deset let později nechal přezkoumat zdejší prameny. Komise vydala dobrozdání o jejich blahodárnosti a hrabě se už v následujícím roce pustil do ambiciózního a nesmírně nákladného projektu: začal měnit
kukské údolí na
lázeňské a společenské středisko šlechty, které se mělo zároveň stát vysněným ostrovem barokního umění. Levý břeh se zámkem a zábavními lázněmi sloužil světským radostem, pravý břeh s Domem filozofů, klášterem, kostelem a hospitalem byl
věnován duchovnímu životu a vybízel k
meditacím o pomíjivosti lidského života. V důmyslné scenérii barokní krajiny si tak podávaly ruce zábava a rozjímání, smrt i život.
Nejslavnější barokní lázně v Evropě
Podnikatelské záměry činorodého hraběte Šporka se vydařily. Lázně v Kuksu řadila na počátku 18. století evropská šlechta mezi ty nejslavnější. Ostatně bylo co obdivovat; v hraběcích službách působili nejlepší umělci své doby, například
sochař M. B. Braun,
rytec M. H. Rentz,
architekt G. B. Alliprandi či
malíř P. Brandl. Ti všichni se podíleli na kráse areálu, který v tehdejší Evropě neměl obdoby. Ironií osudu slávu Kuksu vzala voda, tedy živel, který stál u jeho zrodu. Krátce po Šporkově smrti Kuks zničila povodeň a lázeňský a společenský život se zastavil. Z lázní se do dnešních dob dochovalo jen
pouhé torzo, které však i po staletích svědčí o
velkorysosti a monumentalitě celého projektu.
Lépe dopadl pravý břeh, kde dodnes stojí
rozlehlá hospitální budova s mohutným kamenným kostelem a
hrobkou hrabat Šporků. Možná v tom je kousek dějinné spravedlnosti, že přežila ta záslužnější část Kuksu, která pomáhala churavým a chudým. Ve víru času se zapomnělo i na
Špitální nadaci hraběte Františka Antonína Šporka, kterou založil (byť ji císař potvrdil až rok po jeho smrti) a která fungovala až do roku 1949. Díky ní byl postaven a provozován špitál, určený pro sto nemocných a nemajetných mužů, kterým zaopatřoval jídlo, šatstvo, léky, potřebnou péči i střechu nad hlavou.
Druhý život Kuksu
Zaslouženou pozornost v Kuksu dodnes přitahují slavné
Braunovy sochy, tedy
soubor dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí,
osm soch Blahoslavenství a další plastiky; ty zdobí prostor před průčelím kostela a hospitalu. Pozornost si zaslouží také
špitální lékárna U granátového jablka, která byla v provozu až do roku 1945 a je jednou z nejstarších zachovaných barokních lékáren ve střední Evropě. A zapomenout byste neměli ani na slavný
Braunův Betlém, přírodní galerii barokních soch, vytesanou v pískovcových skalách v přítmí lesa jen pár kilometrů od Kuksu.
Kdy je nejlepší Kuks navštívit? Zkuste to v době, kdy se koná některá z akcí, třeba Vítání jara, Svatohubertské slavnosti či Vánoční trhy. Obnovy se dočkal i historický vinohrad nad zámkem, a tak se sem můžete vypravit i na tradiční zářijové vinobraní a prohlédnout si
Galerii českých vín, kde se také pořádají pravidelné degustace. Tradici barokního divadla, které nechal hrabě Špork postavit už v roce 1702, a slavných kukských představení komedie dell'arte připomíná
festival barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks. Každoročně se tu obecenstvu představí nejméně jedna novodobá premiéra divadelní hry či textu ze šporkovské knihovny. Hrabě by měl nepochybně radost…