Šumava

Okolí Lipenského jezera neláká jen milovníky vodních sportů. Můžete si totiž vybrat, zda dovolenou strávíte pouze pobytem u vody nebo trochu aktivněji, například jízdou na kanoích, výlety na in-line bruslích či ve stylu nordic walking.
Informační centrum Lipno Servis nabízí návštěvníkům Lipenska několik desítek lákavých programů, mimo jiné výlety na kolech a na koních, horolezecké túry, plavbu na raftech a kanoích, potápění, paintball, sportovní střelbu, tandemové seskoky, vyhlídkové lety letadlem i balonem nebo vycházky a pěší túry po okolních zajímavostech. K dispozici je rovněž aquapark Aquaworld, lanový park či bobová dráha s celoročním provozem, můžete si také pronajmout plachetnici nebo jachtu. Další adrenalinové a sportovní vyžití nabízí volnočasové outdoorové centrum Offpark Sušice. Vyberete si lanový park, sjezd Svatoboru na terénních koloběžkách nebo rafting na divoké vodě?

Šumavské legendy jsou drsné jako celý tenhle kraj a temné jako pověstné močály. Jen těžko najdete místo, které strašidelné pověsti přitahuje víc než v lesích zapomenutý gotický kostel vysoko na údolím Otavy mezi Annínem a Hartmanicemi, kterému starousedlíci neřeknou jinak než Mouřenec.

Mouřenec, oficiálním jménem kostel sv. Mauricia či sv. Mořice, údajně vyrostl na místě dávného pohanského obětiště. Zvláštní atmosféru místu dodává malý hřbitov a barokní kostnice s asi 5 000 kosterními pozůstatky. Už samotné budování kostela se záhy zvrtlo v souboj mezi zlem a dobrem, kdy povětřím létali démoni a příšery a ze země tryskala krev. Všechno zlo završila třicetiletá válka; ačkoli na kosterních pozůstatcích v místní kostnici prý nenajdete ani stopu po typických válečných zraněních té doby, historky se hemží úkladně zavražděnými švédskými vojáky, kteří svou smrt místním obyvatelům škaredě oplatili. Pověsti vyprávějí o pohřbech nebožtíků vzhůru nohama do skalních puklin, o tajných švédských hrobech v okolních lesích a o lebkách, které se v noci kutálí po strmých stráních od Mouřence dolů do údolí. Duchy, strašidly a přízraky ďáblů rajtujících na černých kozlech, prasatech či kohoutech se hemží i šumavské hrady. Drtivá většina příšer se váže k osobě pana Půty Švihovského z Rýzmberka – zkuste odhalit, zda si pro něj čert přišel na hrad Rabí nebo zda s Půtou vyrazil strop na Švihově.

Ačkoli Dobrá Voda je maličká osada, položená v horských stráních vysoko nad Hartmanicemi, najdete tu řadu zajímavostí – poutní kostel sv. Vintíře s nádherným skleněným oltářem, kapli, v níž vyvěrá pramen s údajnými zázračnými účinky i Vintířovu kapličku na blízkém vrcholu Březník.
Kousek odtud leží horské městečko Hartmanice, kde byla po rozsáhlé rekonstrukci v květnu 2006 zpřístupněna synagoga, jedna z mála dochovaných židovských památek na Šumavě. V interiéru je instalovaná expozice soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě a výstava fotografií šumavských vesnic, zlikvidovaných po roce 1948. K nejkrásnějším a také nejlépe zachovaným klášterům České republiky náleží Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě. Areál se dochoval téměř v původním stavu, prohlídka vás zavede do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie s gotickým a barokním inventářem, několika kaplí, raně gotické kapitulní síně, obrazárny a knihovny.

Přáli byste si strávit dovolenou na venkově, v nefalšovaném vesnickém prostředí? Na statku, kde můžete každé ráno sbírat ještě teplá vajíčka, ochutnat čerstvé sýry z kozího, ovčího či kravského mléka a večer si ulovit kapříka v malém rybníčku? Tohle všechno se vám povede na biofarmě Slunečná.
Na Biofarmě Slunečná chovají ovce, kozy, krávy, osly a drůbež a další zvířata; můžete tu ochutnat či nakoupit mléko, sýry a další mléčné produkty, vajíčka i brambory. Kdo má zájem o delší pobyt, pro toho jsou k dispozici plně vybavené apartmány. Pokud ovšem budete chtít ochutnat pivo z nejvýše položeného pivovaru ve střední Evropě, musíte přejet téměř celou Šumavu a v Železné Rudě najít Pivovar Belveder. V nadmořské výšce 902 m ochutnáte nepasterované a nefiltrované pivo, které se tu vaří podle starých receptur, zúčastníte se besedy o výrobě piva a o historii pivovaru, a dokonce možná potkáte i tajemné horské skřítky!

Stopy po Keltech se vyskytují na řadě míst Šumavy i Pošumaví. Oblíbeným cílem výletníků je například Obří hrad, nejvýše položené keltské hradiště ve střední Evropě, které najdete jihovýchodně od Kašperských Hor poblíž osady Popelná v nadmořské výšce 1 010 m.
Dávné obyvatele Šumavy připomíná také Archeopark Prášily, keltská vesnička, kde jednotlivé objekty i použité materiály vycházejí z rekonstrukcí různých staveb, objevených na našem území. Život našich předků v dobách vzniku českého státu v raném středověku představuje Archeopark Netolice, skanzen na místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu sv. Ján. Do života na vsi před sto i více lety nahlédnete v Městském muzeu Horažďovice, kde si v interaktivní dílně Návrat k tradicím můžete vyzkoušet třeba paličkování krajek nebo předení na kolovrátku. Překotnou cestu časem od Keltů až k současnosti zakončíme v Muzeu motocyklů a hraček v Kašperských Horách, v jedné z největších tuzemských kolekcí historických motocyklů.

Šumavské hrady jsou stavěné se středověkým fortelem a při jejich objevování vás často čeká nelehké putování do strmých kopců a hluboko do lesů. Hrad Švihov s důmyslným opevňovacím vodním systémem je výjimkou – vznikl na přelomu 15. a 16. století v rovinách řeky Úhlavy poblíž Klatov.
Prohlídka hradu Švihov vám názorně předvede, jak se panstvu i sloužícím bydlelo a žilo na konci středověku a počátkem renesance. Pravým opakem je hrad Kašperk, založený císařem Karlem IV. vysoko nad městem Kašperské Hory Stavitel Vít Hedvábný dokázal stavbu vtěsnat na úzký kamenný ostroh, 18 m široký a 116 m dlouhý, a Kašperk tak soupeří se zříceninou hradu Kunžvart na východním úbočí hory Strážný (1 115 m n. m.) o titul nejvýše položeného královského sídla v Čechách. Když však přijde řeč na krále českých hradů, titul bývá tradičně přisuzován hradu Rabí, nejrozsáhlejší hradní zřícenině České republiky, který kdysi chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Neméně slavný je i hrad Rožmberk, starobylé sídlo rodu Rožmberků na vysokém ostrohu nad řekou Vltavou.

Schwarzenberský kanál, určený pro třídění a přepravu dřeva z těžko dostupných šumavských lesů, propojil povodí Vltavy a Dunaje. Možná jste se s tímto unikátním technickým dílem už setkali, aniž byste to tušili – po staletích se totiž stal přirozenou součástí šumavských lesů.

Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský kanál byly vybudovány na přelomu 18. a 19. století podle projektu inženýra Josefa Rosenauera. Schwarzenberskému plavebnímu kanálu se věnují dvě expozice, na Jeleních Vrších a ve Chvalšinách. S rozmanitými vlastnostmi šumavského dřeva, jeho původem a využitím vás seznámí interaktivní expozice Návštěvnického centra dřevařství na Modravě. K návštěvě zvou rovněž dvě informační centra ČEZ s řadou modelů a zajímavostí, a to u vodní nádrže a elektrárny Lipno a expozice Šumavské energie na Čeňkově Pile u vodní elektrárny na soutoku řek Křemelné a Vydry. Do dávné historie, kdy po Zlaté stezce putovali soumaři se solí, se vrátíte v Minimuzeu Zlaté stezky ve Vimperku, tradice šumavského sklářství si připomenete při návštěvě sklářské hutě Anna ve Švihově; zájemci si dokonce mohou vyzkoušet práci se sklářskou píšťalou. Milovníci historických motocyklů se mohou těšit na pěkná muzea s řadou zajímavých strojů v Železné Rudě a v Kašperských Horách.

Solná stezka ve středověku spojovala české země s Podunajím a zeměmi na jihu Evropy. Název Zlatá dostala v 16. století díky výnosnosti obchodu se solí. Právě jí vděčí za svůj rozmach město Prachatice, kde se každý rok konají historické slavnosti Zlaté solné stezky.
Po Zlaté stezce se můžete vydat i dnes; první zastavení je ve Štěpánčině parku v Prachaticích a 33 km dlouhá stezka odtud vede přes Volary do Českých Žlebů, které byly prastarým místem prvního odpočinku soumarů na české straně Šumavy. S přírodními krásami této oblasti se můžete seznamovat díky naučným a zážitkovým stezkám, které připravuje Národní park Šumava, anebo si nechte ukázat Šumavu od lidí, kteří ji znají nejlépe, protože zde žijí, vyrostli tu nebo se tu narodili. Průvodci Šumavou vás zavedou na zajímavá místa, o kterých se běžný návštěvník ani nedozví. Dáváte přednost kolu? Šumava nabízí stovky kilometrů cyklotras, ale dovednosti při jízdě v terénu můžete vyzkoušet i v bikeparku Špičák. Všem, co mají rádi inline bruslení, udělá radost jezerní cyklo-inline stezka na Lipně, 11,5 km dlouhá pestře profilovaná trasa, která vede po břehu přehrady z Lipna nad Vltavou až do Frymburku.