Úvod > Aktuality > Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Vydáno 29. ledna 2017 Zimní sporty
Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.
Režisérka Marie Poledňáková po letech vzpomínala, že tehdy v roce 1977 chtěla natočit něžný, křehký a dojemný příběh, ale právě talent a herecký výkon devítiletého Tomáše Holého udělaly z filmu komedii, na kterou se nezapomíná. Povedla se natolik, že se dokonce umístila na sedmém místě v žebříčku nejúspěšnějších českých komedií století.
 

V hlavní roli Krkonoše

Zatímco městské záběry včetně Vaškova domu a školy se natáčely na pražském sídlišti Petřiny, za zimou se filmaři museli vydat do Krkonoš. Znalci hned poznali, že se vláček zasněženou krajinou neprodírá po ozubnicové drázeTanvaldu do Harrachova, ale po trati, která vede do hor od Jilemnice. Železniční viadukt byste našli v Dolní Dušnici za zastávkou Jablonec nad Jizerou – Hradsko, vlakové nádraží stojí v Rokytnici nad Jizerou a chatu Sněhurka si zahrál dnešní tříhvězdičkový hotel Olympie ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. Ten se od dob natáčení dost změnil a jen tak od oka byste ho zřejmě nepoznali. Téměř stejná zato zůstala chata, kde sloužil Vaškův tatínek horolezec Luboš coby náčelník Horské služby. Sice se leckde dočtete, že chata Dias opravdu bývala stanicí Horské služby, ale není to pravda. V domě bydlel její člen a také tu bývala ohlašovna, ovšem skutečná stanice tu nikdy nesídlila.

Ve filmu se samozřejmě objeví i krkonošské svahy a sjezdovky, lesy, potoky i Martinova bouda, kde nakonec tráví táta, máma a Vašek zimní prázdniny ve třech. Na jejím webu se dočtete nejen to, že tudy v roce 1913 vedl slavný závod s tragickým koncem, při kterém zahynuli Hanč s Vrbatou, ale také, že tu strávila rané dětství světoznámá tenistka Martina Navrátilová, pojmenovaná právě po Martinově boudě.
 

Šumava a Jezevčí skála

O pouhý rok později si Tomáše Holého vypůjčil režisér Václav Gajer pro film Pod Jezevčí skálou, jenž diváky zavedl pro změnu na Šumavu.  Původně mělo zůstat u jednoho snímku, ale protože si získal lidi jak u nás, tak v Německu, natočily se ještě další dva díly – Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980). Malostranské náměstí a Nuselský mostPraze poznají všichni, nejinak je tomu s hájenkou. Pro ni totiž filmaři vybrali jednu z nejslavnějších šumavských chalup, roubenku se zvoničkou krytou šindelem. Říká se jí Klostermannův dům a když pojedete do Srní směrem od Sušice, nemůžete ji přehlédnout, stojí jen kousek od silnice hned na začátku obce. Ve filmu se objeví také Churáňov a Strunzova pila, která stojí při cestě z Kvildy na Bučinu. Dobře ji uvidíte například při výletu k pramenům Vltavy.
 

Dětské komedie do třetice: Krakonoš a lyžníci

O těžkém životě chudých sklářů, novodobém Krakonošovi a zcela novém vynálezu v podobě čerchmantských prkének řečených ski vypráví půvabný dětský film Krakonoš a lyžníci. Ze všech uvedených snímků je nejmladší, režisérka Věra Plívová-Šimková jej natočila v roce 1980. Co o něm víme? Že se natáčel tři měsíce na zasněžených krkonošských svazích a v Jizerských horách, že ve štábu působil jako pomocný režisér Zdeněk Troška a že přímo při natáčení zemřel na infarkt herec Václav Lohniský. Víme i to, že jako kulisa posloužila filmařům část Rokytnice nad Jizerou zvaná Rokytno včetně půvabné kapličky a chaty Horské služby na Dvoračkách, zatímco sklárnu si zahrála skutečná sklářská huť z roku 1866, dnešní penzion Sklárna v Jizerce. Ve filmu se objeví také Roprachtice, kde byste našli třeba Trumpetrovu hospodu, kostel nebo stolařství mistra Vichra, zatímco stará škola stojí v Pasekách nad Jizerou v části obce zvané Makov.
Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Horská chata Bouda u Bílého Labe se nachází v Krkonoších asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1000 metrů na levém břehu Bílého Labe. Je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest od Špindlerova mlýna, od Špindlerovy boudy a od Luční boudy.

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Typická horská bouda se nachází v jedné z nejatraktivnějších lokalit Krkonoš, ve Špindlerově Mlýně, na vrcholu Přední Planina, ve výšce 1 200 m n.m. a 800 m od horní stanice sedačkové lanovky Svatý Petr-Pláň.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky je jedna z nejstarších bud v Krkonoších. Leží v nadmořské výšce 1140 m n.m. mezi Lysou horou a vrcholem Kotel na křižovatce turistických cest, které se tu zbíhají ze všech směrů - Rokytnice nad Jizerou, Studenova, Harrachova, Míseček, Špindlerova Mlýna a Rezeku.

Horská turistická bouda Jelenka

Horská turistická bouda Jelenka

Horská bouda Jelenka leží v nadmořské výšce 1263 mnm na hlavním krkonošském hřebeni na křižovatce turistických cest mezi Pomezními boudami a Sněžkou.

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Pomezní bouda v Horní Malé Úpě se nachází nedaleko státní hranice s Polskem. Na místě Pomezní boudy se nacházel nejstarší hostinec v Horní Malé Úpě, který fungoval od roku 1870.

Hotel Špindlerova bouda - východiště turistických tras v Krkonoších

Hotel Špindlerova bouda - východiště turistických tras v Krkonoších

Špindlerova bouda je významný výletní bod ve Slezském sedle pod Malým Šišákem. Jméno získala podle rychtáře z Bedřichova Františka Špindlera, který se podílel na její přestavbě. Nachází se zde východiště turistických tras, v blízkosti najdete také sáňkařskou dráhu a turistický přechod do Polska.

Klínové boudy v Krkonoších

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela a na jejím místě je dnes studánka a přístřešek pro turisty.

Krakonošova snídaně - významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně - významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Krkonoše na běžkách - okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Krkonoše na běžkách - okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Náročnější trasa z Pece pod Sněžkou vás provede hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky - Sněžkou, Studniční a Luční horou. Tato trasa je určena zdatnějším lyžařům a milovníkům dalekých rozhledů.

Krkonoše na běžkách - z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

Krkonoše na běžkách - z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

V Krkonoších vede spousta hezkých lyžařských běžeckých tras pro milovníky tohoto sportu. Po jedné takové se můžete vysat krásnou horskou krajinou z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou. Náročnější trasa měří 24 km.

Krkonoše na běžkách - ze Špindlu na Luční boudu

Krkonoše na běžkách - ze Špindlu na Luční boudu

Středně náročný výlet vás provede jednou z nejkrásnějších partií našich nejvyšších hor. Trasa začíná u Špindlerovy boudy, prochází Stříbrným návrším na Luční boudu a přes Klínové boudy vás dovede zpět do Špindlerova Mlýna.

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Krkonošská pivní stezka - poznejte chuť krkonošských piv

Krkonošská pivní stezka - poznejte chuť krkonošských piv

Chcete vyzkoušet chuť krkonošských piv a zároveň objevit krásy zdejších lesů a kopců? Potom se projděte po Krkonošské pivní stezcem která spojuje čtyři minipivovary umístěné na samých vrcholcích České republiky.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Projekt Krkonoše – běžecký lyžařský ráj propojil Krkonoše sítí více než 350 km lyžařských, běžeckých, turistických a závodních tras, tzv. Krkonošskou lyžařskou cestou. Běžkování, ale i turistické výlety po nejznámějších a nejkrásnějších turistických trasách nabízí okolí hotelu Labská bouda.

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených ve střední Evropě. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Liberecká bouda v Krkonoších

Liberecká bouda v Krkonoších

Horský penzion Liberecká bouda s vnitřním bazénem je zasazena do krásné nedotčené přírody centrálních Krkonoš v nadmořské výšce 860 m n.m. Nachází přímo u horní stanice Ski areálu Luisino údolí Dolní Dvůr.

Lysá hora v Krkonoších

Lysá hora v Krkonoších

Lysá hora (1344 m.n.m.) se nachází zhruba 4 km severovýchodně od zimního střediska Rokytnice nad Jizerou. Z Rokytnice míří k vrcholu sedačková lanovka. Ve výše 1310 m je položena její horní stanice. Lanovka je součástí ski areálu Rokytnice nad Jizerou a funguje pouze v zimním období.

Martinova bouda v Krkonoších

Martinova bouda v Krkonoších

Horská chata Martinovka se nachází na hraničním hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1288 metrů a řadí se tak mezi horské chaty položené v nejdrsnějších a nejvyšších lokalitách našeho nejvyššího pohoří.

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád ČR

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád ČR

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Po stopách Josefa Fanty - Slezské sedlo

Po stopách Josefa Fanty - Slezské sedlo

Výprava po stopách Josefa Fanty za obnovenými horskými lesy a druhově pestrými loukami Krkonoš.

Pomezní boudy v Krkonoších

Pomezní boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Vosecká bouda - nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda - nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n.m. Turistům nabízí své služby již od roku 1896 a je dostupná jak pěšky, tak i na kole. Bouda není napojena na elektrickou síť, veškerou potřebnou energii si vytváří sama.

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách - z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách - z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Když je zima pořádná a napadne hustá sněhová pokrývka, můžete vyrazit na běžky i do méně známých částí Krkonoš, které zůstávají stranou hlavních tras. Takový je kout mezi obcí Strážné a Pecí pod Sněžkou, kde pocítíte samoty uprostřed hor. Pocitu, který si v Krkonoších moc často neužijete!

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatovu boudu najdete na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Labský vodopád v Labském dole

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Skibusy Krkonoše 2017/2018

Skibusy Krkonoše 2017/2018

V Krkonoších v letošní zimní sezoně můžete opět využít skibusů, abyste se pohodlně dostali do hor. Skibusy tu jezdí až do druhé poloviny března 2018, někde až do dubna!

Další aktuality

19.1.
2018
Do hor se opět vrátila zima, Rokytnice nabízí skvělé lyžování

Do hor se opět vrátila zima, Rokytnice nabízí skvělé lyžování

Krkonoše a Podkrkonoší | Zimní sporty
18.1.
2018
V Krkonoších se rozjíždí Odpovědný skialpinista

V Krkonoších se rozjíždí Odpovědný skialpinista

Krkonoše a Podkrkonoší | Zimní sporty
1.1.
2018
Užijte si zimní radovánky v Krkonoších, avšak s respektem k přírodě

Užijte si zimní radovánky v Krkonoších, avšak s respektem k přírodě

Krkonoše a Podkrkonoší | Zimní sporty