Úvod > Aktuality > Sedm nejznámějších vražd na hradech a zámcích aneb vrah je zahradník

Sedm nejznámějších vražd na hradech a zámcích aneb vrah je zahradník

Vydáno 1. července 2018 Památky
Obětí mordů na českých a moravských hradech a zámcích se stali králové, šlechtici, lazebnice, vojevůdci, důstojníci, ale i obyčejní lidé. Vybrali jsme ty nejznámější zločiny, objasněné i záhadné, a dokonce i takový, který se nikdy nestal. A budete se divit: mezi vrahy je i jeden zahradník!

Olomouc 1306: Vražda Václava III.

O vraždě posledního Přemyslovce se učí už děti na základních školách: na olomouckém hradě a tedy v areálu dnešního Arcidiecézního muzea byl v srpnu 1306 zavražděn tehdy šestnáctiletý král Václav III. Ačkoli tu najdete místo označované jako krvavá pavláčka, není vůbec jasné, kde přesně k vraždě došlo, nikdy se nepodařilo objasnit ani její motiv. Zásadní zlom v dějinách českého státu, kdy panovnický rod Přemyslovců vymřel po meči, nemá ani pachatele. Jedna z teorií tvrdí, že šlo o pomstu za popravu Záviše z Falkenštejna, setnutého před hradem Hluboká za vlády Václava II., ale pravdu se zřejmě nikdy nedozvíme.
 

Buchlov 1582: vražda velmože

Na hradě Buchlov je dodnes vystaven rapír, s nímž byl v červenci 1582 na lovu zavražděn šlechtic Jindřich Prakšický. K vraždě došlo v údolí nad lázněmi Smraďavka, v místě, kterému se dodnes říká U Zabitého a stojí tu i malý pomník, ale jméno vraha neznáme. Podezřelých totiž bylo víc, protože Prakšický štval kdekoho: zbrojnoše Jiřího Vlčka, který ho na lovu doprovázel, svou ženu Kateřinu Rájeckou z Mírova, Jana Šemberu z Boskovic, který v souboji smrtelně zranil Jindřichova bratra, a dokonce i zbojníky, protože nechal popravit jejich vůdce Jana Šerého. Zajeďte se podívat na Buchlov, příběh tu najdete popsaný do nejmenších detailů.
 

Český Krumlov 1608: zavražděná lazebnice

Počátkem 17. století se českokrumlovský zámek stal sídlem levobočka císaře Rudolfa II., Dona Julia D´Austria, a také dějištěm hrůzného příběhu. Problémový mladík se ve městě proslavil hlavně tím, že zavraždil svou milenku Markétu, dceru lazebníka Zikmunda Pichlera. První útok dívka ještě přežila, ačkoli ji Don Julius zbitou a pobodanou shodil ze zámeckého okna na skály. Jak ovšem píše rožmberský kronikář Václav Březan, „…když se vyhojila, před ním se skrývala, on matce pokoje nedal, až ji dostavila.“ Byl to poslední den jejího života, protože následujícího dne, o masopustním pondělí 18. února 1608, Don Julius v záchvatu nepříčetnosti Markétu bestiálně zavraždil a její mrtvolu zohavil. Slovy kronikáře „...rozvrátiv jí hlavu a posekav hanebně, že po kusích do truhly ji klásti museli.“ To byla poslední kapka: císař přikázal syna doživotně uvěznit na českokrumlovském zámku. Synova duševní choroba, schizofrenie, se stále více prohlubovala, zemřel již následující rok.
 

Cheb 1634: Krvavá hostina

O násilné smrti frýdlantského vévody a proslulého vojevůdce z období třicetileté války Albrechta z Valdštejna v Pachelbelově doměChebu víme leccos, méně známá je takzvaná Krvavá hostina aneb mord Valdštejnových věrných na chebském hradě. Celou akci připravili tři muži pocházející z ostrovního království: John Gordon, velitel města Chebu a zároveň podplukovník pěšího pluku Valdštejnova švagra, hraběte Adama Erdmana Trčky z Lípy, další podplukovník z téže jednotky Walter Leslie a dragounský plukovník Walter Butler. Vražednému komandu, které vtrhlo do hodovní síně a vrhlo se na neozbrojené hosty, podlehli Valdštejnovi poslední spojenci, Kristián Illov, Adam Erdman Trčka z Lípy, jeho švagr Vilém Kinský ze Vchynic a rytmistr Niemann, vojenský kancléř vévody frýdlantského. O několik desítek minut později skončila v Pachelbelově domě na chebském náměstí životní pouť Albrechta z Valdštejna: stačilo k tomu jediné bodnutí hrubou partyzánou z rukou rytmistra Deverouxe.
 

Náměšť 1927: vrah byl zahradník

V únoru 1927 byl v Náměšti nad Oslavou na pololetních prázdninách tehdy osmiletý budoucí básník Ivan Blatný. V jedné z nepublikovaných próz později popsal zmatek, který tehdy vyvolal požár v bytě nadlesního na náměšťském zámku, i hrůzu, která vzápětí městečko obestřela. Zdálo se, že nadlesního Jindřicha Tilla, jeho ženu a služku Marii Kořenovou zadusil dým, ovšem při ohledání místa činu se zjistilo, že požár měl zakrýt stopy po trojnásobné vraždě; neznámý vrah své oběti ubil sekerou. Zvláštní chování nakonec odhalilo pachatele: byl jím zámecký zahradník Oldřich Filipín, který snil o vlastní zahradnické firmě a do bytu spořivého nadlesního šel krást, jenže místo bohaté kořisti si nakonec odnesl čtyři koruny a stříbrné příbory. Trest smrti zmírnil prezident republiky na doživotí, ale za mřížemi Filipín nakonec pobyl jen krátce: o tři roky později zemřel ve vězení na tuberkulózu.
 

Kunštát 1948: vyvraždění rodiny vynálezce

V jednom z pořadů reportéra Josefa Klímy se objevila záhada, kterou česká kriminalistika nikdy nedokázala rozluštit. Na zámku v Kunštátě našli v červnu 1948 dva mrtvé: synovi vědce Ericha Hudce někdo zasadil do hlavy nejméně sedm ran sekyrou, tělo jeho matky našli pod oknem na nádvoří zámku. Hudec byl geniální vědec, který například stál za prvním televizním přenosem z olympiády v Berlíně, vynalezl dálnopis a za druhé světové války vedl strategickou laboratoř. Krátce po válce emigroval a do ciziny se snažil dostat také svou ženu Hildegardu a syna Oldřicha.

Komunističtí vyšetřovatelé případ záhy uzavřeli s tím, že matka zavraždila svého syna a pak skočila z okna, ale vše se nepochybně odehrálo jinak. Kolem případu se ovšem točí další nejasnosti: společný hrob zavražděných někdo nechal po osmi letech vykopat a zrušit, Erich Hudec zmizel ve světě. Podle badatelů za sebou navíc dokonale zametl všechny stopy, takže neexistují žádné jeho fotografie ani jiné dokumenty.
 

Zlenice 1318: zločin, který se nestal

Milovníci detektivek už tuší, ostatním napovíme: Ctibor z Kožlí, Ondřej z Hrádku, Zdislav z Mrače, Beneš z Konopiště a Zdeslav ze Šternberka jsou hrdinové románu Radovana Šimáčka Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318. Obětí je Oldřich ze Zlenic, zavražděný dýkou ve své komnatě, a dobový detektiv Petr Ptáček řeší klasický případ zamčeného pokoje, hodný Agaty Christie. Případ pomůže vyřešit teprve boží soud a černý kocour. Detektivka, odehrávající se na hradech a tvrzích kolem Sázavy, začala v roce 1941 na pokračování vycházet v Lidových novinách, později vyšla mnohokrát knižně a dokonce se dočkala i filmového zpracování.
 
Zřícenina hradu Zlenice - hrad známý z obrázků Josefa Lady

Zřícenina hradu Zlenice - hrad známý z obrázků Josefa Lady

Přesné založení hradu Zlenice, lidově též zvaného Hláska, je dosud zahaleno tajemstvím. Hrad byl postaven zřejmě někdy na počátku 14. století a v 15. století byl dobyt a zničen.

Zámek Kunštát - jeden z nejstarších moravských hradů

Zámek Kunštát - jeden z nejstarších moravských hradů

Navštivte jeden z nejstarších moravských hradů ze 13. století, a seznamte se tak se zajímavými interiéry zámku, který vám nabídne hned několik okruhů. Projděte se po vzácných nejstarších parketách v Evropě a nezapomeňte poctít svou návštěvou i unikátní historický psí hřbitov.

Arcidiecézní muzeum Olomouc - obdivujte výtvarná díla olomoucké arcidiecéze

Arcidiecézní muzeum Olomouc - obdivujte výtvarná díla olomoucké arcidiecéze

Arcidiecézní muzeum Olomouc představuje místo, kde se vyjímají výtvarná díla olomoucké arcidiecéze, včetně nádherného arcibiskupského kočáru. Muzeum bylo založeno v roce 1998 jako součást Muzea umění v Olomouci.

Klášterní Hradisko v Olomouci

Klášterní Hradisko v Olomouci

Bývalý klášter Hradisko byl založen roku 1078 pro řád benediktýnů ze Strahova, který byl v roce 1150 vystřídán řádem premonstrátů. Klášterní komplex tvořila hlavní budova kláštera a kostel sv. Štěpána s řadou dalších objektů, z nichž se dodnes dochoval pouze bývalý hospodářský dvůr a letní refektář.

Přemyslovský hrad v Olomouci

Přemyslovský hrad v Olomouci

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Hrad a zámek Český Krumlov - prohlídka perly UNESCO

Hrad a zámek Český Krumlov - prohlídka perly UNESCO

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Regionální muzeum v Českém Krumlově

Regionální muzeum v Českém Krumlově

Bohaté archeologické, umělecké, řemeslné, etnografické a umělecko-průmyslové sbírky dokumentují historii města Českého Krumlova.

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově - nejstarší barokní divadlo na světě

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově - nejstarší barokní divadlo na světě

Unikátní barokní divadlo je situováno na zámku v samém historickém jádru města Český Krumlov, které je národní kulturní památkou a památkou seznamu UNESCO. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století se zachovanými dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší.

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.

Zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. st. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes.