Úvod > Aktuality > Putování za příběhy nejznámějších staveb Kiliána Ignáce Dientzenhofera

Putování za příběhy nejznámějších staveb Kiliána Ignáce Dientzenhofera

Vydáno 10. prosince 2016 Památky
V prosinci to bude právě 265 let ode dne, kdy v Praze zemřel věhlasný architekt českého vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Znáte ho všichni, ze dvou set jeho staveb jich většina patří mezi skutečné barokní skvosty. Představí vám je portál Kudy z nudy.
Kilián Ignác Dientzenhofer, narozený 1. září 1689, byl pátým synem stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Se svým otcem spolupracoval na řadě projektů a několik staveb posléze sám dokončil. Nejslavnější společné dílo ale hotové nikdy nespatřil: chrám svatého Mikuláše na Malé StraněPraze.
 

Stavitelé chrámu

Přitom právě v jeho stínu se život rodiny Dientzenhoferových odehrával. Kilián Ignác se narodil kousek od Karlova mostu, v domě v úzké slepé uličce za jízdárnou Nosticova paláce u Maltézského náměstí a po smrti v prosinci 1751 byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Maří Magdaleny v Karmelitské ulici. Svatomikulášský chrám byl jeho průvodcem po celý život. Pracoval na něm v učednických letech, kdy byl hlavní otcovou stavbou, a vrátil se k němu i později, po letech strávených ve Vídni, Benátkách, Miláně, Florencii, v Římě i Neapoli. Z ciziny se vrátil domů koncem roku 1715 a už v následujícím roce pomáhal otci vést stavbu břevnovského kláštera. A právě benediktini se nadlouho stali jeho nejdůležitějšími investory.
 

Z Břevnova do Broumova

Benediktinský opat Otmar byl velkorysý klient a pro Kiliána Ignáce nachystal řadu monumentálních zakázek. Společně s břevnovským klášterem se přestavoval broumovský klášter, další práce čekala v klášteře v Polici nad Metují. Kromě toho se kolem Broumova začaly budovat a přestavovat vesnické kostelyHeřmánkovice, Vižňov, Janovičky, Otovice, Šonov, Bezděkov a hlavně největší z nich, svatá Maří Magdalena v Božanově.

Co chrám, to originál; pan Kilián – jak mu jeho kolegové říkali – se prý nikdy neopakoval a nekopíroval staré osvědčené šablony. Každý kostel například má trochu jiný půdorys, například slavná kaple Panny Marie Sněžné na HvězděBroumovských stěnách skutečně má tvar pěticípé hvězdy, do které je vepsán kruhový prostor. Klášterní kostel v Broumově zase půdorys lehce protaženého řeckého kříže.
 

Od benediktinů ke křižovníkům

Práci Kiliána Ignáce Dientzenhofera si přály i jiné benediktinské kláštery, a tak na Starém Městě v Praze začal v roce 1732 vyrůstat kostel svatého Mikuláše a nové konventy navrhl pro řádové bratry z Kladrub a ze Sázavského kláštera. Práci Kiliána Ignáce obdivoval i Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou; pro ně postavil množství sakrálních, obytných i užitkových budov, monumentálních i úplně drobných, rozesetých po celých Čechách. Oříškem byl zejména nový kostel sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech, a to díky těsné blízkosti Vřídla. Je to stavba vynikající nejen po architektonické, ale i po technické stránce. Průzkumy koncem 20. století prováděné v souvislosti s obnovou kostela zjistily, že důmyslně vymyšlené základy skutečně zabránily vzlínání vody do zdiva. Pro kapucíny postavil na Hradčanech Loretu, pro jezuity Zrcadlovou kapli v areálu Klementina, pro voršilky z Kutné Hory nový klášter s kostelem a pro vlastní rodinu nový dům na Smíchově. Vilu na tehdejším předměstí Malé Strany dnes známe pod jménem Portheimka; jméno totiž získala až po pozdějším majiteli, židovském továrníkovi Porghesovi z Portheimu.

Podobně jako Kilián Ignác Dientzenhofer dokončoval stavby po svém otci a po Janu Blažejovi Santinim, i on měl svého následníka: zetě Anselma Luraga. Ten už na kostele sv. Mikuláše prováděl jen dokončovací práce a výzdobu chrámu, ale na rozdíl od dvou generací Dientzenhoferů nakonec viděl barokní skvost hotový.
Barokní areál v Sepekově  - poutní místo s téměř tisíciletou tradicí

Barokní areál v Sepekově - poutní místo s téměř tisíciletou tradicí

Sepekovský kostel je významným jihočeským poutním místem. V barokním chrámu obklopeném ambity s kaplemi je uctíván pozdně gotický deskový obraz Panny Marie Sepekovské z přelomu 15. a 16. století.

Barokní kaple Panny Marie Sněžné na vrcholu Hvězda

Barokní kaple Panny Marie Sněžné na vrcholu Hvězda

Na vrcholu Hvězda, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí dnes kaple na půdorysu hvězdy. Je to geniálně řešená stavba, citlivě umístěná do nádherné divoké přírody a právem je nazývána perlou Broumovských stěn.

Barokní kostel Narození Panny Marie v Hořicích

Barokní kostel Narození Panny Marie v Hořicích

Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741-48 na místě původního gotického kostela, který se připomínal v roce 1276 a který v roce 1738 vyhořel. Návrh nového kostela provedl barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

U Vřídla přímo v centru Karlových Varů najdete monumentální vrcholně barokní chrám sv. Máří Magdalény, jehož autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer.

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

Ranně barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, do dnešní podoby jej upravili A. Leuther a K. I. Dienzenhofer. Uvnitř kostela je uchováváno tzv. Paládium země české - gotický pozlacený reliéf Madony Staroboleslavské z 15. stol.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy - gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé připomínán k roku 1386. Kostel se nachází na návrší v severní části obce Ruprechtice na Broumovsku uprostřed hřbitova.

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

Město Smiřice s kaplí Zjevení Páně

Město Smiřice s kaplí Zjevení Páně

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Poutní kostel v Nicově

Poutní kostel v Nicově

Mezi kulturní památky obce Plánice patří poutní kostel Narození Panny Marie v osadě Nicov, ležící 2 km východně od Plánice. Tato barokní stavba je jedním z nejkrásnějších děl proslulého architekta a stavitele K.I.Dienzenhofera.

Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě

Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě

Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Především díky působení významných pražských umělců Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Václava Vavřince Reinera patří kostel k nejpozoruhodnějším barokním stavbám v širokém okolí.

Zámek Sloupno u Nového Bydžova

Zámek Sloupno u Nového Bydžova

Zámek Sloupno je významnou stavbou nacházející se ve stejnojmenné obci nedaleko Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Broumovská skupina kostelů

Broumovská skupina kostelů

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dizenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1709 - 43.

Zámek Ploskovice - zámek s umělými vodními jeskyněmi

Zámek Ploskovice - zámek s umělými vodními jeskyněmi

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval přibližně v letech 1720-30 nedaleko Litoměřic jednopatrový zámek, přibližně čtvercového půdorysu, pro Annu Marii Toskánskou z rodu Sasko-lauenburského, manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici.

Loreta Dientzenhoferů: Příběh loretánského průčelí

Loreta Dientzenhoferů: Příběh loretánského průčelí

Ve spolupráci s předními odborníky na barokní architekturu i památkáři bude prezentován “příběh průčelí” v průběhu 17. a 18. století. Návštěvníci uvidí, jak se architektura Lorety proměňovala, přibývaly kaple a měnila se podoba průčelní budovy.

Svatá Hora u Příbrami - obdivované mariánské poutní místo

Svatá Hora u Příbrami - obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.