Úvod > Aktuality > Chráněná krajinná oblast Pálava letos slaví 40 let od svého vzniku

Chráněná krajinná oblast Pálava letos slaví 40 let od svého vzniku

Vydáno 16. ledna 2016 Příroda
Není v České republice mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou a nevšední krajinou jako Pálava s jejími bělostnými skalami, jarními mozaikami rozkvetlých stepí, vinohrady, teplomilnou doubravu Milovického lesa a se zbytkem podpálavských luhů s letitými duby na břehu slepého ramene Dyje. Chráněná krajinná oblast Pálava slaví v letošním roce čtyřicáté výročí svého vzniku.
Pálavu s nejvyšším vrcholem Děvínem (550 m n. m.), několika zříceninami středověkých hradů, vyhlídkami a naučnými stezkami mají rádi přírodovědci i obyčejní turisté.Jednou z vinařských obcí na úbočí Pálavy je Pavlov, na opačném konci protáhlého hřbetu pak leží město Mikulov.

Chráněná krajinná oblast Pálava
byla vyhlášená v roce 1976. Harmonicky utvářenou krajinu s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů dopňují památky historického osídlení.

Nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny, v nichž jsou dvě obory pro chov zvěře. V nivě řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.

Hlavní akce k 40. výročí vyhlášení CHKO Pálava se uskuteční 7. května v Klentnici pod Sirotčím hradem. Představí návštěvníkům přírodu Pálavy, doplní ji také odborné exkurze na Stolovou horu a do okolí Klentnice zaměřené na flóru, faunu a také na tradiční ovocnářství pod Pálavou.

Pálava nabízí řadu zajímavostí. Jednou z posledních lokalit slanomilné vegetace u nás je Slanisko u Nesytu v jižní části CHKO. Na Pálavě roste i endemit – hvozdík Lumnitzerův pálavský, tj. druh, který nikde jinde nenajdete. Část území CHKO tvoří zemědělsky využívaná krajina s převahou vinic a jednotlivá sídla s výsadním postavením historického města Mikulova. V roce 1986, tedy 10 let po vyhlášení chráněné krajinné oblasti, byla dekretem UNESCO Programu člověk a biosféra vyhlášena Biosférická rezervace (BR) Pálava a byla tak uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací. V roce 2003 byly završeny snahy o rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava.
Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Svatý Kopeček v Mikulově

Svatý Kopeček v Mikulově

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.

Zámek Mikulov - jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Zámek Mikulov - jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Silueta mohutného zámku je v krajině Pálavy viditelná už dáli. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Čeká tu na vás expozice "Od gotiky po empír", expozice "Víno napříč staletími" obrazy z rodové sbírky Dietrichsteinů, zámecká knihovna i obří sud.

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, střední Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosferické rezervace Pálava.