Úvod > Aktuality > Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy
Příroda

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Poslechněte si audio verzi článku
Pády letadel, povodně, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, potopení Titaniku a požáry pařížské katedrály Notre-Dame či hradu Pernštejn: všechny uvedené katastrofy se odehrály 15. dubna. Zkrátka to je datum, kdy je lepší mít se na pozoru!
Ve výčtu nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva se Česko krčí někde v pozadí, ovšem neznamená to, že by se střední Evropě přírodní pohromy vyhýbaly. Mezi ně můžeme započítat záplavy, vichřice, krupobití i deštivé roky s mizernou úrodou, po nichž v minulosti logicky následovaly hladomory.

Malou útěchou nám může být 13. říjen coby Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof. OSN jej vyhlásila již v roce 1989 a má nám připomenout například to, že sice díky moderní technice můžeme povodně, hurikány či zemětřesení předvídat, ale způsoby, jak jim můžeme předcházet, jsou velmi omezené. Zkrátka příroda nad námi má stále dost navrch a zdá se, že ještě dlouho mít bude.
 

Zemětřesení a tornáda

Česku se nevyhýbají ani zemětřesení: od toho dosud nejsilnějšího, které zasáhlo Chebsko na přelomu let 1985 a 1986, už uplynulo téměř čtyřicet let. Nejsilnější otřes tehdy dosáhl na desetibodové Richterově stupnici hodnoty až 4,7. Výsledkem byly popraskané zdi domů, padající komíny a opadaná omítka, na řadě míst se dočasně ztratila voda ve studních.

Nejčastěji k otřesům dochází v Karlovarském kraji. V Moravskoslezském kraji pak vznikají důlní zemětřesení. Poslední silné zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice zasáhlo v březnu 2024 Písecko. Proběhlo v hloubce 13 kilometrů a epicentrum otřesů se nacházelo obcí Mirotice.

Ještě horší následky měly extrémní bouře provázené krupobitím a tornádem, které ve čtvrtek 24. června 2021 kolem půl osmé večer prošly několika obcemi na jižní Moravě. Katastrofa zasáhla sedm obcí, nejpostiženější byly Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky, Lužice a části Hodonína Bažantnice a Pánov.
 

Povodně a Protržená přehrada

Důvěrněji známe záplavy a povodně. Ve výčtu největších přírodních katastrof v Česku se jako vztyčený varovný prst již více než sto let skví Protržená přehrada na Bílé Desné Jizerských horách. Její historie byla krátká, následky děsivé. Měla být součástí soustavy vodních děl na obou tocích řeky Desné, Černé i Bílé. Obě díla se začala budovat v druhé polovině roku 1911, ve stejný den v listopadu 1915 došlo k jejich kolaudaci, ale vydržela jen jedna – přehrada Souš na Černé Desné. Druhá nádrž se přesně deset měsíců poté protrhla. Katastrofa stála život 65 lidí, 370 osob zůstalo bez přístřeší a 1 020 lidí přišlo o práci,Desné přívalová vlna zničila několik desítek domů včetně pily a myslivny, několik brusíren a obytných domů s hasičskou zbrojnicí, desítky dalších poškodila. Katastrofu dnes v Desné připomíná pamětní deska na balvanu, který přinesla z hor přívalová vlna, a také dřevěné sochy, lemující cesty k Protržence.

Více obětí si ale připsala povodeň na říčce Blšance v Podbořanech a okolí ve dnech 25. a 26. května 1872. Údaje o obětech hovoří o 100 až 300 obětech.  
 

Největší důlní katastrofa

Česku se nevyhýbají ani důlní neštěstí. Dosud největší katastrofou s 319 oběťmi byl požárdole Marie na Březových horách u Příbrami 31. května 1892. Jeho příčinou byl neuhašený knot olejové lampy, z něhož oheň přeskočil na výdřevu chodeb i naolejovaná důlní lana. Většina horníků se při požáru v dole otrávila, část z nich uhořela. Zbylo po nich 286 vdov a 961 sirotků, dalších 33 dětí se narodilo až po smrti svých otců. A smutný paradox? Příbramské doly tehdy byly na vrcholu slávy, používala se nejmodernější technika a vytěžilo se tu 90 procent rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Jen bezpečnostní otázky do té doby nikdo moc neřešil, takže báňská záchranná družstva vznikla až po tragédii. Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, vypravte se do autentických míst katastrofy, do expozic příbramského Hornického muzea.
 

Další důlní katastrofy

  • Mezi důlní neštěstí se stovkami obětí se řadí také výbuch na dole Františka 14. června 1894, s 235 mrtvými největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru. Neštěstí se stalo impulsem pro vznik románové trilogie Šikmý kostel.
  • Výbuch na dole Nelson III v Oseku na Teplicku 3. ledna 1934 stál život 142 lidí.
  • Dosud největším poválečným důlním neštěstím byl požár na dole Dukla na Havířovsku 7. července 1961. O život tehdy přišlo 108 lidí, nejmladšímu nebylo ani 17 let, nejstaršímu bylo 56. Zůstalo po nich 63 vdov, 107 sirotků, dalších šest dětí se narodilo po smrti svých otců.
  • Leckdo také pamatuje na jedno z největších důlních neštěstí v novodobé hornické historii. Došlo k němu 3. září 1981 na dole Pluto II v Louce u Litvínova, o život tehdy přišlo 65 horníků, mezi nimi 15 báňských záchranářů.
Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku

Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku

Úžasnými stavbami starověkého Egypta jsou společně s pyramidami také obelisky. Elegantní monumenty vyrobené z jediného kusu kamene nedají spát milovníkům tajemna, kteří v nich hledají nejrůznější symboly. Můžete pátrat společně s nimi, a to na výletech s portálem Kudy z nudy, které tentokrát míří k nejkrásnějším obeliskům v Česku.

Věda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích

Věda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska.

Věda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu

Věda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu

Stejně jako oheň je i střelný prach dobrý sluha a špatný pán. Kdy a jak se dostal do českých zemí, jak se vyráběl a kde se skladoval? S Kudy z nudy se vydáme na výlety do prašných věží, pracháren a na místa, která by dnes vypadala jinak, nebýt právě střelného prachu. A pozor, bude to bouchat!

Věda a historie není nuda: Národní divadlo v Praze a jeho slavná výročí

Věda a historie není nuda: Národní divadlo v Praze a jeho slavná výročí

Národní divadlo v Praze má tak bohatou historii, že může kulatá či půlkulatá výročí slavit skoro každý rok. Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881, podruhé se po požáru a následné rekonstrukci otvíralo 18. listopadu 1883. V obou případech se hrála opera Bedřicha Smetany Libuše, nachystaná právě pro tuto slavnostní příležitost.

Věda a historie není nuda: nové vyhlídky a místa, která změnil kůrovec

Věda a historie není nuda: nové vyhlídky a místa, která změnil kůrovec

Kůrovcová kalamita, kůrovec aneb lýkožrout smrkový, lesní cesty rozryté těžkými stroji a obrovské skládky dřeva: to je něco, s čím se v posledních letech seznámil každý cestovatel. Kalamita je ale už na ústupu a postižená místa se znovu začínají zelenat. Někde dokonce „díky“ kůrovcové kalamitě objevujeme výhledy a zajímavosti, které zůstávaly našim očím skryté. Kde?

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad – Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení. Její vody zničily část obce a smetly přibližně sto domů.

Protržená přehrada v Jizerských horách

Protržená přehrada v Jizerských horách

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Václav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje

Václav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.

Jan Letzel – architekt Atomového dómu v Hirošimě, nejznámějšího mírového památníku na světě

Jan Letzel – architekt Atomového dómu v Hirošimě, nejznámějšího mírového památníku na světě

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Přehrada Souš v Jizerských horách

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Pád meteoritu na ves Odranec 1619  – druhý nejstarší meteorit v Česku

Pád meteoritu na ves Odranec 1619 – druhý nejstarší meteorit v Česku

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.

Další aktuality

Znáte motýlí ráje Papilonia?

Představte si nejkrásnější motýly světa poletující přímo kolem vás! A nemusí zůstat jen u snění – na několika místech naší republiky najdete motýlí domy Papilonia, které vás vezmou do tropické džungle anebo fantasy světa. Každá Papilonia má odlišnou stylizaci letové zóny, čímž prohlídce přidává charakteristickou atmosféru. Navíc mají tyto motýlí světy otevřeno celoročně, takže si návštěvu můžete naplánovat kdykoli. Nejnovějším přírůstkem do rodiny motýlích domů je Papilonia Liberec, který se otevřel během dubna 2024.
Příroda

Zákaz pálení klestu: platí od dubna do konce října kvůli riziku požárů

V souvislosti s oteplováním a klimatickou změnou výrazně stoupá riziko lesních požárů. Podle dlouhodobých statistik hoří nejčastěji kromě letních měsíců také v dubnu. Lesy ČR proto dbají na prevenci a apelují na návštěvníky. Jejich nedbalost je totiž nejobvyklejší příčinou požárů.
Příroda

Den Země: oslavte ho v Domech přírody

Každý rok 22. dubna má naše planeta svátek: Den Země. Užít si ho můžete nejlépe v přírodě, ve vybraných lokalitách navíc najdete i tzv. Domy přírody, unikátní expozice Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kde se dozvíte zajímavosti o fauně, floře, geologii... konají se v nich exkurze a osvětové programy pro děti i dospělé. Kam se na taková místa vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Příroda

Den Země 2024, svátek naší planety, přináší spoustu zajímavých akcí

Den země připadá tradičně na 22. dubna. Každoročně tento den upozorňuje na ekologické hrozby, učí recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k životnímu prostředí. V rámci Dne země, který původně vznikl v Americe v roce 1970, se koná řada vzdělávacích akcí pro děti i dospělé.
Příroda

Na noční obloze vrcholí roj Lyridy, sledovat jej lze k ránu

Během dubna je možno pozorovat každoroční roj meteoritů zvaných Lyridy. Vrcholné období, kdy jsou letos na obloze patrné i pouhým okem, právě nastává, odehraje se 16. až 25. dubna, maximum se pak očekává 22. dubna 2024. Oči k nebi je však třeba pozvednout brzy ráno. Vesmírné představení však neskončí, poslední meteory spatříte 30. dubna.
Příroda

Lidové pranostiky: květen, lásky čas a krátké návraty zimy

Z pranostik „březen – za kamna vlezem“ a „duben, ještě tam budem“ fičí zima, zato máj, to je něco docela jiného: slibuje „vyhánění koz v háj“, hřejivé sluneční paprsky, lásku, polibky a květiny. Seznamte se na Kudy z nudy s květnovými pranostikami!
Příroda

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.
Příroda

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety za zvířaty našich lesů

Vzácní tetřívci z Krkonoš, srnky z pražského zookoutku, jezevci z Ondřejníku, včely z Monínce, veverky z lesoparku Barbořina, vlci ze Srní, divočáci z brněnské obory Holedná a společně s nimi lasičky, kuny, ježci, zajíci, sovy a další lesní zvířata: to jsou tentokrát naši průvodci na výletech do přírody po všech krajích České republiky. Vypravte se s námi hluboko do lesů a odhalte tajemství jejich obyvatel!
Příroda