Úvod > Aktuality > Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Vydáno 12. října 2017 Příroda
Tu a tam probleskne zpráva, že právě dnes slavíme Mezinárodní den kávy, včera byl Mezinárodní den zvonů a za týden si připomeneme Světový den manželství. V několika desítkách významných dnů najdete svátky známé i neznámé, úsměvné i takové, u kterých leckomu přeběhne mráz po zádech. Třeba právě teď v říjnu: víte, že 13. říjen je Mezinárodním dnem za omezení přírodních katastrof?
Možná jste o něm dosud neslyšeli, nicméně OSN jej vyhlásila již v roce 1989 a připadal na každou druhou říjnovou středu. Od roku 2010 se termín změnil, letos symbolicky vychází na pátek třináctého.
 

Hurikány, výbuchy sopek a tsunami?

Ve výčtu nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva se Česko krčí někde v pozadí, ovšem neznamená to, že by se střední Evropě přírodní pohromy vyhýbaly. Mezi ně můžeme započítat záplavy, vichřice, krupobití i deštivé roky s mizernou úrodou, po nichž v minulosti logicky následovaly hladomory. Anebo zemětřesení: od toho dosud nejsilnějšího, které zasáhlo Chebsko na přelomu let 1985 a 1986, už uplynulo více než třicet let. Nejsilnější otřes tehdy dosáhl na desetibodové Richterově stupnici hodnoty 4,6. Výsledkem byly popraskané zdi domů, padající komíny a opadaná omítka, na řadě míst se dočasně ztratila voda ve studních.

Důvěrněji známe bohužel záplavy a povodně: v srpnu 1997 zasáhla Moravu, Slezsko a východní Čechy nejrozsáhlejší katastrofa 20. století, počet obětí vystoupal na několik desítek. Dosud největší změřené povodně zaznamenalo Česko v srpnu 2002, kdy se zvedly hladiny na Vltavě a Labi. V Praze tehdy podle vodohospodářů dosáhl průtok Vltavy úrovně pětisetleté vody, nejhůř katastrofu odnesly jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které povodně téměř vymazaly z mapy – podobně, jako v roce 1997 obec Troubky na Přerovsku.
 

Protržená přehrada a příbramské doly

Ve výčtu největších přírodních katastrof v Česku se jako vztyčený varovný prst již více než sto let skví Protržená přehrada na Bílé Desné v Jizerských horách. Její historie byla krátká, následky děsivé. Měla být součástí soustavy vodních děl na obou tocích řeky Desné, Černé i Bílé. Obě díla se začala budovat v druhé polovině roku 1911, ve stejný den v listopadu 1915 došlo k jejich kolaudaci, ale vydržela jen jedna – přehrada Souš na Černé Desné. Druhá nádrž se přesně deset měsíců poté protrhla. Katastrofa stála život 65 lidí, 370 osob zůstalo bez přístřeší a 1 020 lidí přišlo o práci,Desné přívalová vlna zničila několik desítek domů včetně pily a myslivny, několik brusíren a obytných domů s hasičskou zbrojnicí, desítky dalších poškodila. Katastrofu dnes v Desné připomíná pamětní deska na balvanu, který přinesla z hor přívalová vlna, a také dřevěné sochy, lemující cesty k Protržence.

Mezi přírodní katastrofy se řadí i důlní neštěstí. Dosud největší katastrofou s 319 oběťmi byl důlní požár na Březových horách u Příbrami 31. května 1892. Jeho příčinou byl neuhašený knot olejové lampy, z něhož oheň přeskočil na výdřevu chodeb i naolejovaná důlní lana. Většina horníků se při požáru v dole otrávila, část z nich uhořela. Zbylo po nich 286 vdov a 961 sirotků, z toho 33 pohrobků. A smutný paradox? Příbramské doly tehdy byly na vrcholu slávy, používala se nejmodernější technika a vytěžilo se tu 90 procent rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Jen bezpečnostní otázky do té doby nikdo moc neřešil, takže báňská záchranná družstva vznikla až po tragédii. Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, vypravte se do autentických míst katastrofy, do expozic příbramského Hornického muzea.
 

Bradáč a další důlní katastrofy

  • Co nám má připomenout Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof? Například to, že sice díky moderní technice můžeme povodně, hurikány či zemětřesení předvídat, ale způsoby, jak jim můžeme předcházet, jsou velmi omezené. Zkrátka příroda nad námi má stále dost navrch a zdá se, že ještě dlouho mít bude.
  • Znáte Bradáče, tvář zazděnou ve staroměstské nábřežní zdi Karlova mostuPraze? Objevíte ji, když projdete Staroměstskou mosteckou věží a vykloníte se přes pravou boční zídku. Jde o jednoduchý vodočet, který až do 16. století prozrazoval Pražanům stav vody ve Vltavě. Když se voda dotýkala jeho brady, hrozilo nebezpečí záplav, když dosáhla k nosu, na Starém Městě zaplavila voda nejníže položené ulice a pokud stoupla až k uším, jezdilo se po Staroměstském náměstí na lodičkách. V současné době a za běžného stavu vody je Bradáč asi dva metry nad hladinou.
  • Mezi důlní neštěstí se stovkami obětí se řadí také výbuch na dole Františka 14. června 1894, s 235 mrtvými největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru. Výbuch na dole Nelson III v Oseku na Teplicku 3. ledna 1934 stál život 144 lidí.
  • Dosud největším poválečným důlním neštěstím byl požár na dole Dukla na Havířovsku 7. července 1961 (108 mrtvých) a leckdo také pamatuje na jedno z největších důlních neštěstí v novodobé hornické historii. Došlo k němu 3. září 1981 na dole Pluto II v Louce u Litvínova, o život tehdy přišlo 65 horníků, mezi nimi 15 báňských záchranářů.
Povodně v Uherském Hradišti

Povodně v Uherském Hradišti

20. výročí katastrofální povodně v roce 1997 se stalo příležitostí k ohlédnutí za historií povodní v Uherském Hradišti. Dobové historické prameny a fotografie připomenou, že vzhledem ke své poloze bylo město i v dávné minulosti sužováno záplavami.

Protržená přehrada v Jizerských horách

Protržená přehrada v Jizerských horách

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m.n. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou.

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Přehrada Souš v Jizerských horách

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Další aktuality

5.10.
2017
V sobotu se na Jizerce chystá dětský den s vílou Izerínou

V sobotu se na Jizerce chystá dětský den s vílou Izerínou

Českolipsko a Jizerské hory | Příroda
22.9.
2017
Ukliďme Jizerky!

Ukliďme Jizerky!

Českolipsko a Jizerské hory | Příroda
19.8.
2017
Objevte tajemná místa Jizerských hor

Objevte tajemná místa Jizerských hor

Českolipsko a Jizerské hory | Příroda
22.7.
2017
Lesy ČR opravily turistický chodník na Karlovský most

Lesy ČR opravily turistický chodník na Karlovský most

Českolipsko a Jizerské hory | Příroda