Přidejte se ke 20. oslavám památek UNESCO v Česku

V roce 2012 chce sdružení České dědictví UNESCO představit všech 12 památek, které byly od přijetí Úmluvy v ČR zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, tak trošku jiným způsobem. Představení se má odehrát ve srovnávacím stylu v duchu hesla „v takové společnosti máme tu čest být“ – což znamená snahu nalézt ve světě slohově podobné stavby, které jsou v širokém povědomí potencionálních návštěvníků a jejich představení jako „známějších kolegů“.

Český Krumlov se v roce výročí stane centrem cestovního ruchu. Český Krumlov se za 20 let stal dějištěm řady akcí, které přesahují hranice města, regionu i země. Návštěvníci města uvítají i lákavé celoroční nabídky a novinky, jakou se stalo např. na začátku roku 2011 nové Hradní muzeum. Jeho celoroční expozice je součástí zvýhodněné nabídky karty Český Krumlov Card, která se slevou 50 % otvírá i dveře Regionálního muzea, Musea Fotoateliér Seidel a galerie Egon Schiele Art Centrum.

Novinkou letošního roku je také znovuotevření Vily Tugendhat v Brně. Skvost moderní architektury prošel zásadní památkovou obnovou a restaurací a od března letošního roku nabídne návštěvníkům řadu novinek. Turisté si, mimo obytných prostor, prohlédnou zcela unikátní technické podlaží se strojovnou vzduchotechniky a spouštěcích oken, kotelnou či, „anti-molovou“ místností. Zájemci z řad odborné veřejnosti budou moci využít badatelské centrum. První návštěvníky z řad veřejnosti zde uvítají první březnovou sobotu, tedy 3. března 2012.

Pro připomenutí přinášíme přehled všech 12 památek UNESCO v České republice včetně roku jejich zapsání na Seznam kulturního dědictví:

Praha – historické centrum (1992)
Kde jinde začít cestu za 12 českými památkami než v hlavním městě Praze. Jako památka UNESCO byla uznána celá Pražská památková rezervace. Její výjimečné postavení je dáno nejen rozlohou (863 hektarů), ale především stylovou rozmanitostí zastoupených památek. Najdeme v něm románské rotundy, gotické chrámy, renesanční domy, barokní a rokokové paláce, secesní budovy i stavby kubistické nebo funkcionalistické. Roku 2010 byla k centru Prahy připojena další památka UNESCO, a to unikátní Průhonický park.

Český Krumlov – historické centrum (1992)
Město bývá nazýváno perlou jihočeských měst a dominantou historického centra, kde bylo vystaveno více než 300 gotických a renesančních domů, je rozsáhlý zámek. Generace majitelů jej postupně přestavovala a měnila podle soudobých uměleckých stylů. Za vidění určitě stojí maškarní sál z vrcholného období rokoka nebo unikátní barokní divadlo. K příjemné procházce láká jedna z největších zámeckých zahrad ve střední Evropě. Zahrada s krásnou rokokovou fontánou ožívá především v letní sezoně, kdy se v přírodním divadle s otáčivým hledištěm odehrávají divadelní a hudební představení.

Telč – historické centrum (1992)
Telč je na seznamu zapsaná díky spojení budov historického centra a zámku. Podobu města ovlivnil v 16. století bohatý šlechtic Zachariáš z Hradce. Ten obdivoval italskou renesanci natolik, že do Telče pozval italské architekty, aby přeměnili jeho gotické sídlo v reprezentativní zámek. Dílo architektů se zdařilo a zámek se může pochlubit výborně dochovanými historickými interiéry s honosnou výzdobou, dobovým zařízením a vzácnými sbírkami. Renesanční úpravy se nevyhnuly ani měšťanským domům na náměstí. Podle jednotného plánu k nim bylo přistavěno podloubí a průčelí se štíty. Renesanční podobu si však uchovaly jen některé domy, většinu z nich poznamenaly pozdější úpravy v době baroka.

Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Poutní kostel představuje neobyčejnou církevní památku na seznamu UNESCO. Na počátku 18. století jej k poctě českého mučedníka navrhl významný architekt Jan Blažej Santini v tzv. barokně-gotizujícím stylu. Pro stavbu zvolil symboliku pěticípé hvězdy, která se objevuje jak v půdorysu kostela, tak i v prvcích interiéru, kde napočítáme 5 kaplí a 5 oltářů. Poutní kostel byl součástí cisterciáckého kláštera, dnes zámku.

Kutná Hora – historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)
Díky bohatým nalezištím stříbrné rudy se Kutná Hora stala ve středověku po Praze druhým nejdůležitějším městem v českém království. Dokladem rozmachu tehdejšího královského města zůstává dobře zachované historické centrum s pozdně gotickým chrámem sv. Barbory. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou. Pozornosti návštěvníků Kutné Hory neunikne ani Vlašský dvůr, bývalá mincovna a v 15. století dočasné sídlo českých králů. Výčet kutnohorských památek zapsaných na seznamu UNESCO završuje katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, invenčně upravený na počátku 18. století Janem Blažejem Santinim.

Lednicko-valtický areál (1996)
Areál se nachází ve vinařské oblasti jižní Moravy, blízko hranic s Rakouskem. Rozsáhlý krajinářský komplex vznikl v průběhu 17. – 20. století na panství rodu Lichtenštejnů. Osu celého areálu tvoří barokní zámek ve Valticích a neogotický zámek v Lednici. Jejich okolí začali architekti ve službách Lichtenštejnů upravovat do podoby sofistikované kulturní krajiny, kde nechybí soustavy rybníků, lesy a nádherné parky se vzácnými druhy stromů. Pro potěchu tehdejších majitelů byla navržena řada drobných staveb s poetickými názvy Apollonův chrám, Hraniční zámeček nebo chrám Tří grácií. Svou rozlohou (200 km2) patří lednicko-valtický areál mezi největší koncepčně upravená území v Evropě.

Holašovice – vesnická rezervace (1998)
Holašovice leží nedaleko Českých Budějovic a byly založeny už v první polovině 13. století. Pozoruhodné je, že i přes pozdější úpravy si vesnice zachovala středověký systém řazení obytných a hospodářských budov propojených zdmi s brankami a klenutými vjezdy. Současná podoba vesnice je výsledkem práce zednických mistrů, kteří ve 2. polovině 19. století přestavěli štíty a vjezdy holašovických statků ve stylu tzv. selského baroka. Celá náves, kterou tvoří 22 statků s malovanými barokními štíty a zahradou, je tak ojedinělou ukázkou tohoto stavebního stylu.

Kroměříž – zahrady a zámek (1998)
V Kroměříži si olomoučtí biskupové a arcibiskupové vybudovali svou letní rezidenci. Jejich sídlo nejvíce poznamenala přestavba na raně barokní zámek v 2. polovině 17. století. Honosný barokní palác byl vybaven drahým mobiliářem a sbírkou vzácných obrazů z 15.–18. století od autorů zvučných jmen (Tizian, Lucas Cranach st.). Kolem arcibiskupského zámku se rozkládá Podzámecká zahrada, která byla v 19. století proměněna na romantický anglický park. Květná zahrada neboli Libosad, založená původně za hradbami města, také patří na seznam UNESCO. Její ozdobou jsou geometricky osázené květinové záhony, bludiště a kolonáda s galerií soch antických bohů a bájných postav.

Litomyšl – zámek a zámecký areál (1999)
Východočeské město Litomyšl znají milovníci české hudby jako rodiště Bedřicha Smetany a místo konání festivalu Smetanova Litomyšl. Festivalová hudba se pravidelně rozezní na nádvoří litomyšlského zámku, památky UNESCO. Půvabný renesanční zámek s mladšími barokními zásahy nezapře svou inspiraci italskou arkádovou stavbou, kterou však stavitelé přizpůsobili českému prostředí. Doba vzniku je patrná hned na první pohled: fasáda zámku je vyzdobena několika tisíci sgrafity (renesančními psaníčky) s motivy, které se prý ani jednou neopakují.

Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (2000)
Centrem střední Moravy je arcibiskupské město Olomouc. Z památek druhé největší památkové rezervace v České republice UNESCO ocenilo čestný sloup Nejsvětější Trojice. Tento barokní sloup představuje příklad památníku morových epidemií. Ve srovnání s obdobnými díly však vyniká originální výtvarnou koncepcí, bohatou figurální výzdobou, ale i samotnými rozměry a výškou 35 metrů – je to největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Olomouc, jako druhá nejrozsáhlejší památková rezervace České republiky, dnes představuje kulturní, sportovní a společenské centrum Moravy.

Brno – Vila Tugendhat (2002)
První památkou moderní architektury České republiky na seznamu UNESCO se stala funkcionalistická vila Tugendhat v jihomoravské metropoli Brno. Vynikající ukázka práce německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe dodnes budí respekt svým odvážným architektonickým a technickým řešením. V hlavním obytném podlaží vily se plynule prolíná interiér a exteriér: dvě okna v proskleném obvodovém plášti sahají od stropu až k podlaze a díky elektrickému ovládání je lze plně otevřít do zahrady. Symbol moderní brněnské architektury je považován také za jeden z mezníků světové architektury 20. století.

Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)
Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale kvůli celkové devastaci během mnoha válek byl objekt více jak 200 let užíván výhradně ke světským účelům. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je němým svědectvím soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť s hustou zástavbou zahrnuje více jak 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii židovské čtvrti. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.