Úvod > Aktuality > Podzim se již hlásí o slovo – nastává podzimní rovnodennost

Podzim se již hlásí o slovo – nastává podzimní rovnodennost

Vydáno 21. září 2017 Příroda
Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle nastává 23. nebo 22. září. Nejinak je tomu i letos, kdy tento jev nastává přesně 22. září 2017 ve 22:02 hodin okamžikem, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Slunce bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne…
Podzim v lesePřichází magický čas, kdy den je roven noci. Čas, kdy Slunce překračuje nebeský rovník. Dny rovnodennosti jsou zvláštní především tím, že Slunce zapadá přesně naproti místu jeho východu. Přírodní jevy, jako jsou slunovraty a rovnodennosti se pro naše předky staly jakousi základní osou měření času a dělení roku na čtyři základní díly. Lidé v tyto dny přicházeli na významná kultovní místa v přírodě, kde se obraceli ke svým bohům prostřednictvím obřadů – slovem, tancem, zpěvem i hrami. V tento čas se soutěžilo se nejen ve sportu, předváděla se znalost mýtů, písní a vzpomínalo se na slavné předky. Navíc plnily tyto rituály velmi významnou roli v duchovním životě.

KohoutStaří Slované v průběhu svátku a rituálů obětovali chléb, případně kaši z obilí anebo oplatky. Zakončení hospodářského roku charakterizuje bujará oslava a velká hostina. Jelikož je rovnodennost též rovnováha sil, bylo v tu dobu nejvhodnější naklánět osud příznivým směrem. Mezi oblíbené rituály patřila komunikace se sudičkami, lidé se také loučili s Mokoší (slovanskou bohyní plodnosti) a vítali Moranu, která sice bere, ale i dává sílu (poskytuje čas pro odpočinek přes zimu). Pozůstatky tohoto svátku se uchovaly do dnešních dnů v podobě podzimních hodů a posvícení. Historické zprávy udávají, že Mokošiným obětním zvířetem byla slepice nebo kohout, což má svůj odraz v českém lidovém prostředí v podobě rituálu stínání nebo honění kohouta.
 

Oslavte dobu hojnosti pivem, vínem a jiným dobrým jídlem

medV pátek 23. září 2017 odstartují Dny českého piva 2017, do kterých se aktivně zapojí na tisíce hospod a restaurací po celé ČR. Ke slavnostem se připojí i smíchovský Staropramen, který pro milovníky piva připravil Extra chmelenou nepasterizovanou 12° a sobotní prohlídky 23. září. Kromě toho mohou Pražáci o víkendu vyrazit i na Fair Fair - Finger Food Festival ve Stromovce. Finger food, to jsou předkrmy, jednohubky, chlebíčky, dezerty. Prostě menší porce jídla, na kterou nepotřebujete příbor. Chybět nebudou burgery, raw a vegan speciality, sushi, české chlebíčky, sladké a exotické chutě.
 
VínoTi, kdož mají raději víno, by neměli o víkendu 30.9. a 1. 10. chybět na Karlštejně, kde se bude konat již tradiční Karlštejnské vinobraní. Návštěvníky čeká na Karlštejně bohatý program z doby středověku, ochutnávky vín a kulinářských specialit, rytířský turnaj a vystoupení mágů.
 
Popíjení burčáku, kulturní program, folková a dobová představení nabízí 29. a 30. září slavnosti vinobraní ve Velkých Žernosecích. Jako každý rok se můžete těšit na průvod v čele s žernoseckým Bakchusem, králem a královnou, dražení obrovitých hroznů, večerní zábavu a finální ohňostroj u přívozu.
 
OskerušeVelmi tradiční a velmi specifickou akcí je oblíbené Oskorušobraní na Slovácku, které letos připadá na sobotu 23. září. Tvarožná Lhota nedaleko Veselí nad Moravou se stane centrem ochutnávky výrobků z oskoruší, mezi kterými nebudou chybět oskorušovice nebo marmelády. Do nabídky patří také oskerušové stromky různých variant a původu, jako například jablíčkové, hruštičkové, roubované i prostokořenné.
 
Ze zcela jiného soudku bude sobotní akce v Plzni-Křimicích. Tam totiž bude možné ochutnat jedinečné kysané zelí vyráběné tradičně v modřínových kádích. Během festivalu (v sobotu 23. září) se dozvíte, jak si připravit kvalitní kysané zelí sami doma a jak s ním nakládat v kuchyni. Vyzkoušet si budete moci šlapání zelí.
 
JablkaMilovníci sýrů by si v žádném případě neměli nechat ujít Festival sýrů a národní sýrařskou soutěž v Mikulově! Ten se koná také již tento víkend, tedy 23. a 24. září. Sýrová tržnice nabídne kravské, kozí i ovčí sýry od dvacítky malých sýrařů z Čech, Moravy a Slovenska, tradiční uzeniny z vepřů plemene Mangalica, biomošty, další místní dobroty a samozřejmě skvělé mikulovské pivo Mamut. Součástí tržnice bude opět vinařská zóna, dětský program rozšířený letos o sýrařské dílničky a pečení chleba v hliněné peci.
 
Nejrůznější jablečné moučníky, mošty a vůbec výrobky z jablek, hudba, ukázky řemesel a především pohoda a dobrá nálada - to vás čeká v Hostětíně nedaleko Uherského Brodu v neděli 24. září. Program Jablečných slavností nabízí i přehlídku regionálních odrůd ovoce.
 

Tipy na výlet k místům dávných pohanských rituálů

Jak již bylo řečeno, lidé v čase rovnodennosti a slunovratů přicházeli na zvláštní kultovní místa, aby se obraceli ke svým bohům. Některé z těchto míst můžete navštívit i dnes.
 
Libušino jezírkoJedním z takových míst je Libušino jezírko u Kouřimi. V jeho okolí byly archeologicky prokázány jámy, v nichž patrně hořely obětní ohně k poctě božstva pramene. Není také vyloučeno, že se z hladiny věštilo, jak to měli ve zvyku Polabští Slované. Také spojení Libuše s jezírkem by mohlo znamenat propojení úcty ke kněžně a věštkyni, která je na několika místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem. Jméno Libuše nebylo mezi starými Slovany ani tak vlastní jméno ženy, jako spíše označení pro funkci kněžky, věštkyně svého kmene. Dnes je jezírko často bez vody, jen při dlouhodobých deštích a jarním tání lze tuto přírodní památku vidět v celé své kráse.
 
Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina u obce Kounov (mezi Rakovníkem a Podbořany), o kterých se už sedm desetiletí vedou spory. Byly pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
 
Kamenný pastýřU vesnice Klobuky nedaleko Slaného stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, přezdívaný Kamenný pastýř, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti, o níž se jen dohadujeme.
 
Zajímavým úkazem jsou Pohanské kameny ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová na dnešní česko-polské hranici. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly opředenou četnými pověstmi a je velmi pravděpodobné, že v minulosti sloužily jako kultovní místo. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Venušiny miskyPamátný Králův stůl u Uherského hradiště je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů.

Rychlebských horách, nedaleko obce Vidnava, najdete Venušiny misky - žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Největší ze skalních mís má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 1,5 m s hloubkou přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Venušiny misky mají údajně kouzelnou moc - žena, která si údajně do jedné ze skalních mís sedne, se do roka vdá a otěhotní.
Venušiny misky na Smolném vrchu

Venušiny misky na Smolném vrchu

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Kamenný pastýř - největší český menhir

Kamenný pastýř - největší český menhir

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Expozice Kounovské kamenné řady

Expozice Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Pohanské kameny u Višňové

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.