Po stopách dávných Slovanů

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Zalesněný vrchol Svatobor (845m) leží nad údolím Otavy a městem Sušice v Šumavském podhůří. Svým tvarem se stal typickou dominantou Sušicka. Krásy zdejší krajiny můžet sledovat z vrcholu vyhlídkové věže.

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Staroslovanské výšinné hradisko Mařín u Křenova na Svitavsku patří k rozsáhlým hradištním opevněním. Rozkládá se na severním konci táhlého hřbetu Zadní hory v Třebovském Mezihorí, na ploše 20 ha.

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.

Na břehu Bezděkovského rybníka severozápadně od Strakonic stojí zajímavá socha vytesaná z hrubozrnné žuly, upírající své nápadně velké oči k vodě.

Prehistoriské hradiště se nachází nad osadou Darebnice 4 km od centra Chocně. Je situováno na ostrohu, který k severu a východu příkře spadá. Bývalé opevněné sídliště lužického lidu popelnicových polí bývalo v době hradištní osídlené Slovany.

Dívčí skok je nejvyšší vrchol v Divoké Šárce. Vysoký skalní útvar se nachází na pravé straně údolí za stejnojmennou restaurací. Většinu masívu tvoří stupňovitá a zarostlá předskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoří přirozenou dominantu Divoké Šárky.

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Slovanské hradiště Branišovice je nejstarší známé slovanské hradiště v jižních Čechách. Osídleno ve starší a střední době hradištní, zaniklo na počátku 9. století.

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Středisky slovanského osídlení v 2. pol. 1. tis. byla hradiště – uměle opevněná místa s dřevohlinitými valy. Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Původně eneolitické hradiště (opevněné sídliště) se stalo v raném středověku naším největším hradištěm. Nachází se jihovýchodně od města Kouřimi, na terénním bloku nad říčkou Kouřimkou. Po zbytcích hradiště vás provede naučná stezka.

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Nad pravým břehem Berounky se zdvihá až 40 metrů vysoká skála od 19.století zvaná Kazín.