Život v době baroka
Podobně jako historie Žďáru nad Sázavou je i původ
poutního kostela úzce spjat se zdejším cisterciáckým klášterem, jehož založení inicioval v polovině 13. století otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova. Rozkvět kláštera v období baroka završila celková přestavba areálu a klášterního kostela za opata Václava Vejmluvy, který stanul v čele konventu v roce 1705. Od roku 1709 spolupracoval s architektem Janem Blažejem Santinim a společně vytvořili dílo ohromné umělecké hodnoty, jehož nejcennějším klenotem je právě poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Poutní kostel podává výstižné svědectví o životě v 18. století. Nese v sobě odraz doby spojené s dokončením rekatolizace a zaváděním nového kultu sv. Jana Nepomuckého. Zároveň je i skvělou ukázkou mistrovství barokních stavitelů. Během baroka zažily české země nebývalý rozmach církevních staveb a krajina získala zcela nový ráz.
Tajemné kouzlo barokní gotiky
Mimořádně originální a fascinující stavba vznikla v letech 1719 až 1722. Stylově bývá řazena k takzvané barokní gotice, jejímž duchovním otcem a hlavním představitelem byl právě Santini. Nejde však o mechanické spojení dvou slohů, ale svébytný styl, který u barokně komponovaných staveb používal gotické tvarosloví. Proč Santini zvolil právě tento sloh? Důvodem zřejmě byla snaha navodit atmosféru doby, v níž sv. Jan Nepomucký žil.
Kostel je zároveň dokonalou ukázkou Santiniho záliby v mystice čísel. Podle pověsti se ve Vltavě po Janově utonutí objevila koruna, složená z pěti hvězd, a tak i poutní chrám Santini postavil ve znamení pětky. Má půdorys pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět trojúhelných a pět oválných kaplí a pět oltářů. Dokonce i hlavní oltář zdobí pět hvězd a pět andělů. Kostel obklopuje hřbitov, lemovaný arkádami ve tvaru deseticípé hvězdy. Hrotitá gotická okna pak mají připomínat jazyk sv. Jana a legendu o zpovědním tajemství.
Jan Blažej Santini-Aichel
Věhlasný architekt a duchovní otec české barokní gotiky se narodil roku 1677 v pražské rodině kameníků a zedníků, pocházejících z italského městečka Roveretta, německy zvaného Aichel. Santini, podle písemných pramenů chromý, byl v osobním životě krutě pronásledován, ale o to zářivější byla jeho profesní kariéra. Zemřel roku 1723.
Vedle žďárského poutního kostela, zapsaného na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Santini autorem klášterních kostelů v
Kladrubech, Želivě a
Sedlci u Kutné Hory, poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách či
zámku Karlova Koruna.
Dlouhodobá spolupráce Jana Blažeje Santiniho s opatem Václavem Vejmluvou je patrná také u jiných staveb v okolí Žďáru nad Sázavou. Santini přestavěl románský kostel v městečku Bobrová, vybudoval nový kostel ve Zvoli i poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově s půdorysem ve tvaru želvy, která byla symbolem stálosti ve víře a věrnosti.
Je fascinující, kolik myšlenek a nápadů dokázal Santini vložit do sakrálních staveb, byť v bezvýznamných venkovských osadách. Důkazem je i výstavba hospodářského dvoru Lyra ve Žďáru nad Sázavou nebo panské hospody v Ostrově nad Oslavou. Ta půdorysem dvou propletených písmen „V“ odkazuje na Santiniho mecenáše, opata Václava Vejmluvu.
Do kláštera nebo do zámku?
Příběh spolupráce osvíceného a uměnímilovného opata s geniálním architektem ovšem neměl šťastný konec. V roce 1736 vzplál žďárský klášter úmyslně založeným požárem a sen opata Vejmluvy byl rázem v troskách. V době josefinských reforem klášter znovu vyhořel a poslední opat sám požádal o jeho zrušení. Z kláštera se stal zámek. Posledním majitelem byli Kinští, jimž bylo panství vráceno v restituci roku 1991.
Pokud navštívíte rozlehlý
areál zámku a bývalého cisterciáckého kláštera, nemůžete si nevšimnout gotické trojlodní baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Při jeho přestavbě Santini opticky zkrátil 76 m dlouhou hlavní loď zhuštěním klenebních polí v blízkosti příčné lodi. Některé části chrámu se ovšem dochovaly v původní gotické podobě, například lomený vstupní portál a křížová klenba v severní kapli.
Z jihu ke kostelu přiléhá jediné zachované křídlo konventu, v němž je nyní umístěna expozice věnovaná dílu Jana Blažeje Santiniho. Severně od kostela se nachází honosná budova prelatury s expozicemi
Muzea knihy. Na ni z jedné strany navazuje takzvané Staré opatství, dosud nesoucí gotické rysy, a z druhé bývalé konírny, v současnosti využívané jako galerie rodu Kinských.