Naplánujte si návštěvu unikátních technických památek Prahy

Starobylý Negrelliho viadukt

Pradědečkem pražských železničních mostů je Negrelliho viadukt, který protíná Karlín a vede přes Vltavu a ostrov Štvanice do Holešovic; nejlépe si jej prohlédnete z karlínských ulic. Byl vybudovaný v letech 1846–1850 pro mezinárodní trať z Prahy do Drážďan a nese jméno svého projektanta, rakouského inženýra Aloise Negrelliho. Jedna z nejvýznamnějších pražských technických staveb představovala po Karlově mostě druhý pražský kamenný most přes Vltavu, ba dokonce do roku 1910 šlo o nejdelší most v Evropě. Dvoukolejný viadukt měří 1 100 m, má 87 klenutých oblouků o rozpětí 25,3 metru a první vlak s cestujícími po něm přejel 1. června 1850; cílovou stanicí tehdy byly Lovosice.
 

Pražský Semmering pro fandy železnic

Znáte pražský Semmering, železniční trať mezi pražským Smíchovem a Zličínem? Jmenovkyně rakouské horské železnice je považována za nejkrásnější v Praze a její atraktivitu zvyšují dva kamenné viadukty, poutavé výhledy na město s Vyšehradem, na mrakodrapy na Pankráci i žižkovskou televizní věž. Velká část navíc vede přírodní parkem Košíře – Motol, jehož základ tvoří historické parky, zahrady a usedlosti kolem Motolského a Košířského potoka. Vlaky tudy jezdí od roku 1872 a cesta z Hlavního nádraží na Zličín trvá zhruba pětadvacet minut. Cesta navíc vede Vinohradským tunelem (ve tmě z něj moc neuvidíte, ale stojí za zmínku, že jde o nejdelší dvoukolejný tunel u nás) a také po železničním mostě přes Vltavu s výhledy na Pražský hrad. Vláček po pražském Semmeringu jezdí celý rok o sobotách, nedělích a svátcích, mimo provoz je jen od Štědrého dne do Nového roku.
 

Vodárna a čistírna pro vodomily

…aneb místem, kde hraje hlavní roli Vltava, je Muzeum vodárenství v podolské vodárně. Uvidíte, jak se v Praze budovaly první vodovody, proč se stavěly vodárenské věže, sbírku vodoměrů a dalších historických přístrojů. Nahlédnete také do filtrovací haly a vystoupáte na ochoz vodárny, odkud uvidíte město tak, jak jste je možná ještě nespatřili. Vstupenky je třeba rezervovat předem online. Počítejte ale s tím, že pro výstup na věž je zapotřebí dobrá fyzička!

Voda, která do Prahy přiteče, z ní samozřejmě musí také odtékat. Dnes městu slouží moderní čistírna na Císařském ostrově, ale nedaleko odtud v Bubenči si můžete prohlédnout památkově chráněný areál staré čistírny odpadních vod. Bývala součástí pražského stokového systému, budovaného na přelomu 19. a 20. století, a sloužila až do roku 1967. Prohlídka vás zavede do kanalizačních katakomb s původními technologiemi, seznámíte se s historií čištění odpadních vod a když budete mít štěstí, trefíte se třeba na některou ze zajímavých akcí. Otevřeno je tu celý rok o víkendech a svátcích.
 

Lanovkou na Petřín k bludišti a rozhledně

Ještě malý návrat k předchozímu tématu: víte, že nejstarší pražská kanalizační stoka vznikla už v polovině 12. století při stavbě Strahovského kláštera, kam zároveň jiné štoly tehdy přiváděly pitnou vodu ze svahů Petřína? Právě tam vás pozveme kvůli seznámení s další technickou raritou, pozemní lanovkou. K technickým památkám se řadí i rozhledna a zrcadlové bludiště, obě místa jsou otevřená celoročně a denně. Společně s tehdy zbrusu novou Petřínskou rozhlednou oslnila lanovka návštěvníky Jubilejní výstavy roku 1891. Po různých úpravách, prodlouženích a také dvacetileté pauze, kterou zavinily sesuvy půdy, dnes lanovka na 510 metrů dlouhé trati zdolává výšku 130 m. Je zařazena do systému městské hromadné dopravy a v provozu je celoročně a denně s intervalem 10–15 minut mimo pravidelné výluky na jaře a na podzim. Nahoře na Petříně zve k návštěvě ještě Štefánikova hvězdárna a objevíte tu také zbytky barokního opevnění Prahy.
 

Novomlýnská vodárenská věž v Petrské čtvrti

Novomlýnská vodárenská věž je pozoruhodná historická památka, která se stala jednou z dominant nábřeží Ludvíka Svobody. Stojí v Petrské čtvrti na Novém Městě, v místě bývalých pražských Nových mlýnů. Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve 14. století vodní mlýny. Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. V letech 1658– 60 vznikla současná věž s šesti patry s velkorysým vyhlídkovým prostorem (sloužil jako místo pro "kratochvilná setkání" vedení města). Pod jeho podlahou byla umístěna nádrž, do níž se čerpala voda z Vltavy (věž v minulosti stála přímo na jejím břehu), z nádrže voda samospádem proudila potrubím do kašen v širším okolí. Vnitřní prostor věže obtočený schodištěm býval úzký spojitý prostor, jímž procházela soustava tlačného a samospádného vodního potrubí. Byl vytápěn, aby ani v největších mrazech voda nezamrzala. Části topeniště odkryté při nedávných výzkumech je možné vidět v přízemí, v prostoru kolem pokladny. Dnes ve věži najdete multimediální expozici Praha hoří. Instalace vás přenese do nitra hořícího Národního divadla a odměnou za zdolání celé výšky věže vám bude výhled z nejvyššího patra do širokého okolí. Každou sobotu a neděli v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 se konají komentované prohlídky s průvodcem v českém jazyce, zdarma k zakoupené vstupence.
 

Tajemné podzemí Staroměstské radnice

Radniční podzemí vás vezme na procházku nejstaršími dějinami Starého Města pražského. Jeho úroveň se dříve nacházela 2–8 metrů pod úrovní dnešních ulic. Tehdejší terén byl však často zaplavován Vltavou a musel být proto uměle zvyšován. Během 13. století se tak z původních přízemí románských domů staly prostory podzemní, které začaly být užívány jako sklepy. Z románského sálu se po několika schůdcích dostanete ke kamenné jámě, jež původně sloužila jako cisterna na dešťovou vodu. Pod radnicí bývala samozřejmě i vězení, dvě z nich jsou tu k vidění dodnes. O tom, že v nich vězni přebývali, svědčí jejich jména vyrytá na jednom z gotických portálů. Historické podzemí je součástí prohlídkového okruhu Staroměstské radnice. Zakoupené vstupné platí také do kaple, reprezentačních sálů a na věž. Jednotná vstupenka – k zakoupení na pokladně ve třetím patře budovy.