Úvod > Aktuality > Na Mělnicko se vracejí bobři, vlci a další vzácná zvířata

Na Mělnicko se vracejí bobři, vlci a další vzácná zvířata

Vydáno 13. ledna 2017 Příroda
Spatřit se zatím nenechal, ale je jasné že se na soutoku Labe a Vltavy usadil - čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů s patrnými otisky řezáků lze nalézt v současnosti například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna. V posledních třiceti letech se na Mělnicko vrací i další chráněné druhy – například krkavec velký, orel mořský a v lesích na Kokořínsku se po více než dvou stech letech opět usadili vlci.
KrkavecV posledních třiceti letech se do přírody na Mělnicku vrací chráněné druhy živočichů, které byly v minulých stoletích vyhubeny. Týká se to nejen bobrů, ale i například krkavce velkého, který na Mělnicku zahnízdil poprvé po více jak stoleté pauze v roce 1986 a dnes již patří mezi běžné ptačí druhy. Stejně tak dnes již není vzácností pozorovat v okolí soutoku Labe s Vltavou majestátného orla mořského.
 
Na území Česka byl poslední bobr evropský uloven v 18. století, teď se k nám však vrací. Stálá populace bobrů se vyskytuje nejblíže na Labi v okolí Roudnice nad Labem, Křenku a před nedávnem se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky. Nejnovější stopy po sobě zanechali u Mělníka. Zde jsou pobytové stopy bobrů zaznamenávány dosud nepravidelně, přesto lze předpokládat, že se bobři na soutoku Labe s Vltavou v dohledné době usadí nastálo. Bobři byli loveni pro hustou kožešinu a výměšky kožních žláz u kořene ocasu (tzv. bobrovina – castoreum) používané v lékařství a voňavkářství, ale i pro chutné maso, které se dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tedy možno jíst i v době půstu. V současné době je dle naší legislativy zvláště chráněným druhem.
 

Intimní život největšího evropského hlodavce

BobrBobr je významný krajinný architekt a inženýr, který dokáže modifikovat charakter vodního toku, měnit výšku vodní hladiny i spodní vody. Buduje si bobři hráze a hrady z větví, díky čemuž vznikají nová jezírka, mokřady a zaplavené bobří louky. Nové prostředí pak osídlují ohrožené druhy rostlin, obojživelníků a ptáků. Bobr je největší evropský hlodavec, může vážit až 35 kg. Šupinatý ocas, který mu slouží jako veslo a kormidlo při plavání, využívá také k vydávání varovných signálů – hlasitým úderem o hladinu varuje členy rodiny před nebezpečím. Živí se výlučně rostlinnou potravou – travou, větvemi, listy i kůrou, nepohrdne však ani řepou nebo kukuřicí. Preferuje mladé vrby a topoly, ale dokáže pokácet i urostlé stromy s průměrem kmene až 70 cm. Pod vodou bobr vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut.

Bobři mající trvalého partnera, což je u našich savců poměrně neobvyklé. Rodinná kolonie je tvořena rodičovským párem a různě starými mláďaty. Bobři se rozmnožují jednou ročně, samici se po přibližně tři a půl měsíční březosti rodí nejčastěji 3–5 mláďat. Novorození bobříci mají srst, vidí a brzy se naučí plavat. Mláďata s rodiči zůstávají zhruba do tří let, pak kolonii opouštějí a hledají si vlastní teritorium. Bobři jsou relativně dlouhověcí, v přírodě se dožívají průměrně 10-12 let, nejstarší známý bobr v přírodě dosáhl stáří 20 let a v zajetí se dožil dokonce 50 let.
 

Vlci nejen na Kokořínsku

VlciV lesích na severu CHKO Kokořínsko – Máchův kraj se po více než 200 letech usadila natrvalo vlčí smečka. Ještě roku 2015 ji tvořilo sedm zvířat, loni v létě se ale rodina rozrostla minimálně o čtyři nová vlčata. Je pravděpodobné, že některá z předloňských a loňských mláďat již smečku opustila a hledá si nové teritorium. V kraji pod hradem Kokořínem mají vlci dostatek kořisti, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci. Velkým přínosem vlka je tak podle ochránců přírody regulace těchto v české krajině přemnožených zvířat, která poškozují lesní porosty.

Kromě Kokořínska byli vlci spatřeni také pod Bezdězem, několik jedinců žije v Krkonoších, kde byli spatřeni u Erlebachovy boudy; v Beskydech žijí tři vlci a jedna smečka se natrvalo usadila na Broumovsku, kde minulé léto přivedla na svět minimálně dvě mláďata. Fotopast natočila úsměvné video, na kterém je vidět, jak si vlčata hrají s nalezenou botou.
Soutok Labe a Vltavy v Mělníku

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku

Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Berounka – řeka, kterou proslavil spisovatel a vášnivý rybář Ota Pavel

Berounka – řeka, kterou proslavil spisovatel a vášnivý rybář Ota Pavel

Berounka je největším levobřežním přítokem Vltavy. Měří necelých 140 km a na své cestě její tok obohacují vody 45 přítoků, z toho 24 levobřežních. Původní název řeky byl Mže a právě ta je jednou z řek, z níž Berounka vzniká.

Vltava - česká vodácká klasika

Vltava - česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Řeka Labe - jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe - jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.