Úvod > Aktuality > Ledoví muži a uplakaná Žofie: proklínaní svatí

Ledoví muži a uplakaná Žofie: proklínaní svatí

Vydáno 9. května 2017 Příroda
Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu.
Jistou nadějí v letošním chladném a deštivém jaru je to, že se zmrzlí možná vyřádili už během dubna a v květnu si dají pauzu. I když… předpověď na 12. až 15. květen zatím slibuje polojasno a příjemné teploty těsně pod dvacítkou, přes noc ale zřejmě bude pod nulou.

 

Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že Pankrác, Servác i Bonifác v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka, Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu. Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy, Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce. Nicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat. Trochu zvláštní, nemyslíte?
 
Kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na nejteplejších místech v Česku, tedy na jižní Moravě a pak ve středních Čechách podél Labe od Kolína po Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na nejstudenějších místech, například na šumavské Jezerní slati u Kvildy anebo v Jizerských horách v okolí osady Jizerka.
 

Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

Zdá se, že ať by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenějšího počasí pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.

Českými královstvími svaté Žofie a tedy nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil Alois Nebel, ale osady poblíž Hejnic v Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.
 

V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže

  • Farmářské trhy a zahrádkářské výstavy jsou v plném proudu a sazenice letniček a zeleniny se prodávají ostošest. Pokud však nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.
  • Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.
  • Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.
  • …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Vltava - česká vodácká klasika

Vltava - česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Šumavská cyklomagistrála Železná Ruda - Vyšší Brod

Šumavská cyklomagistrála Železná Ruda - Vyšší Brod

Cyklostezka Gerlova Huť – Nová Hůrka - Prášily – Srní, tzv. Šumavská cyklomagistrála, která je jedinou cyklostezkou v Národním parku Šumava, je od října 2015 dokončena. Celá cyklostezka je dlouhá 25 kilometrů.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Šumavské safari - jedinečný zážitek z pozorování jelenů v přirozeném prostředí

Šumavské safari - jedinečný zážitek z pozorování jelenů v přirozeném prostředí

Na Šumavě vzniklo unikátní středoevropské safari, kde lze ze speciálních srubů pozorovat volně jelení zvěř. Do uzavřených výběhů se postupně vrátí i šelmy. Safari je u nás naprosto ojedinělý projekt. V NP jsou nyní k dispozici tři speciální pozorovatelny v Srní, Borové Ladě a Jeleních Vrších.