Úvod > Aktuality > Ledoví muži a uplakaná Žofie: přijdou proklínaní svatí i letos?

Ledoví muži a uplakaná Žofie: přijdou proklínaní svatí i letos?

Vydáno 11. května 2018 Příroda
Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Přinese letos tato čtveřice chladnější nebo deštivé počasí? Podle meterologů by měly přijít aspoň bouřky. Necháme se překvapit.
Zatímco loni "Zmrzlí" přinesli chladnější počasí, letos to vypadá, že si vzali dovolenou. Předpověď na 12. až 15. květen zatím slibuje teploty od 17 do 24° C a ani v noci by nejnižší teploty neměly klesnout pod 8°C. Situaci zahraňuje Žofie, která by dle svého zvyku měla přinést blahodárný déšť. Na některých místech se koncem týdne objeví přeháňky nebo bouřky.
 

Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že Pankrác, Servác i Bonifác v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka, Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu. Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy, Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce. Nicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat. Trochu zvláštní, nemyslíte?
 
Kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na nejteplejších místech v Česku, tedy na jižní Moravě a pak ve středních Čechách podél Labe od Kolína po Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na nejstudenějších místech, například na šumavské Jezerní slati u Kvildy anebo v Jizerských horách v okolí osady Jizerka. Ale i tam by letos noční teploty měly klesnout maximálně na 5°C.
 

Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

Zdá se, že ať by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenějšího počasí pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.

Českými královstvími svaté Žofie a tedy nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil Alois Nebel, ale osady poblíž Hejnic v Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.
 

V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže

  • Farmářské trhy a zahrádkářské výstavy jsou v plném proudu a sazenice letniček a zeleniny se prodávají ostošest. Pokud však nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.
 
  • Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.
 
  • Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.
 
  • …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Osada Jizerka v Jizerských horách

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v České republice.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

V Hustopečích vznikla nová rozhledna - nachází se v jedné z největších botanických rarit na Moravě, v mandloňových sadech. Ocelová vyhlídka dosahující do výšky 14 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Naučná stezka Velké Pavlovice - zastavení v kraji vína a meruněk

Naučná stezka Velké Pavlovice - zastavení v kraji vína a meruněk

Deset zastavení přibližuje návštěvníkům zajímavou a zábavnou formou přírodní zajímavosti, historii, kulturu, folklorní tradice, šlechtění a pěstování meruněk a révy vinné.

Ovocná stezka u Slaného

Ovocná stezka u Slaného

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Česká Sibiř - drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř - drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Naučná stezka s délkou téměř 6 km, která vede z Rychnovské Lhotky přes Synkov Slemeno až do obce Libel.

Středočeská ovocná stezka

Středočeská ovocná stezka

Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po polních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.

Prohlídka sadů a ochutnávka ovoce v Ostroměři na Hořicku

Prohlídka sadů a ochutnávka ovoce v Ostroměři na Hořicku

Ovoci z Podchlumí přijdete na chuť. Turistická oblast Podzvičinsko tvoří jižní část turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší.

Komentované prohlídky skleníků v zoo Ostrava

Komentované prohlídky skleníků v zoo Ostrava

Návštěvníci se mohou těšit na znovu otevření pěstebních skleníků v zázemí ostravské zoologické zahrady.

Expozice o meruňkách ve Velkých Pavlovicích

Expozice o meruňkách ve Velkých Pavlovicích

Oblíbeným ovocem, které se na jižní Moravě hojně pěstuje, jsou meruňky, kterým vyhovuje místní půda i klima. Vyhlášená je tzv. Velkopavlovická meruňka, která se ve Velkých Pavlovicích pěstuje už 200 let. Propagaci meruněk je věnována expozice v prostorách dvorního křídla Ekocentra Trkmanka.